Jsou Češi pro zákon o sociálním bydlení? Výsledky průzkumu zbořily mýtus

"Často jsme se setkávali s názorem, že sociální bydlení společnost nevnímá jako potřebné. Tvrdili jsme opak, což se teď potvrdilo," uvedl ředitel odboru sociálních služeb a sociálního bydlení ministerstva práce David Pospíšil.

Do průzkumu se letos na jaře zapojilo 1286 lidí od 18 do 74 let z celé republiky. Dvě stovky z nich žily v blízkosti takzvaných vyloučených lokalit a 150 pak přímo v těchto ghettech.

Nejčastěji si lidé myslí, že by sociální bydlení měli dostat samoživitelky a samoživitelé s dětmi, děti po odchodu z dětských domovů či náhradních rodin, rodiny s dětmi, oběti domácího násilí, senioři či postižení. Nejméně by na něj podle dotázaných pak měli mít nárok bezdomovci, lidé po rozvodu, zadlužení, propuštění vězni, Romové a uživatelé návykových látek.

Sociální byt ve svém sousedství měl zhruba každý šestý dotázaný. Valná většina z nich o tom ale vůbec nevěděla. "Samotný fakt výskytu sociálního bytu nezhoršuje sousedské vztahy. Potvrzuje to, že sociální bydlení nemá přímý dopad na to, jak spolu lidé žijí. Ukazuje se, že obyvatelé sociálních bytů jsou běžní lidé, se kterými není možné spojovat častější výskyt nežádoucích jevů a problémů," podotkl Jiří Remr z institutu INESAN.

O sociální byt žádala někdy čtyři procenta respondentů. Uspělo procento lidí. Každý čtrnáctý předpokládá, že by o sociální byt mohl v budoucnu usilovat.

Čtyři z pěti dotázaných jsou přesvědčeni o tom, že by sociálních bytů mělo být víc než teď. Dohromady 85 procent respondentů by bylo pro vznik zákona. Rozhodně proti jsou tři procenta dospělých. Z těch, kteří mají sociální byt v sousedství, by přípravu normy podpořilo 92 procent.

Mezi běžnými byty by ty sociální měly být podle 17 procent lidí. Tři pětiny míní, že by měly existovat domy, které by byly jen k sociálnímu bydlení. Do samostatné ulice či čtvrti by sociální byty umístilo 22 procent respondentů. O rozptýlení sociálních bytů v běžné zástavbě jsou častěji přesvědčeni obyvatelé větších měst, novousedlíci, lidé z ghett či z jejich blízkosti a také ti, kteří se sami někdy ocitli v bytové nouzi.

Devíti z deseti lidí by podle Remra vadilo, kdyby nejbližšího souseda nahradili "sociální nájemníci". Třem čtvrtinám by se nelíbilo, kdyby byl sociální byt v sousedním domě. Víc než dvě pětiny by nechtěly sociální bydlení ani na kraji obce a třetina ani v sousední vsi či městě.

Podle Remra je rozpor v postojích, kdy lidé vznik sociálního bydlení podporují, ale zároveň by jim vadilo, způsobený spíš obavami ze změn. Valná většina lidí je totiž s kvalitou svého bydlení a sousedy spokojena a nerada by o ně přišla.

Nějaký problém se svými sousedy měla v posledních třech letech necelá pětina lidí. Nejčastěji to bylo kvůli rušení nočního klidu, nepořádku, štěkání psa či slovnímu konfliktu. Potíže se sousedy za poslední tři roky pak zmínilo 28 procent obyvatel ghett. Všichni respondenti uvedli, že se jim většinou podařilo spory vyřešit, ve třech z deseti případů přivolali policii.

Průzkum je součástí projektu o sociálním bydlení, na kterém ministerstvo pracuje a který se financuje z evropských peněz z programu Zaměstnanost. Zapojilo se do něj 16 měst a obcí. Vzniknout má návod pro zřízení a provozování sociálního bydlení.