Jsou Češi pro zákon o sociálním bydlení? Výsledky průzkumu zbořily mýtus

Vznik zákona o sociálním bydlení by v Česku podpořilo 85 procent lidí mezi 18 a 74 lety. Celkem 93 procent dotázaných míní, že zřizování sociálních bytů je potřebné. Většina by je ale nejraději viděla v sociálních domech či zvláštních ulicích a čtvrtích. Ukázal to letošní průzkum Institutu evaluací a sociálních analýz (INESAN) pro ministerstvo práce.

"Často jsme se setkávali s názorem, že sociální bydlení společnost nevnímá jako potřebné. Tvrdili jsme opak, což se teď potvrdilo," uvedl ředitel odboru sociálních služeb a sociálního bydlení ministerstva práce David Pospíšil.

Do průzkumu se letos na jaře zapojilo 1286 lidí od 18 do 74 let z celé republiky. Dvě stovky z nich žily v blízkosti takzvaných vyloučených lokalit a 150 pak přímo v těchto ghettech.

Nejčastěji si lidé myslí, že by sociální bydlení měli dostat samoživitelky a samoživitelé s dětmi, děti po odchodu z dětských domovů či náhradních rodin, rodiny s dětmi, oběti domácího násilí, senioři či postižení. Nejméně by na něj podle dotázaných pak měli mít nárok bezdomovci, lidé po rozvodu, zadlužení, propuštění vězni, Romové a uživatelé návykových látek.

Sociální byt ve svém sousedství měl zhruba každý šestý dotázaný. Valná většina z nich o tom ale vůbec nevěděla. "Samotný fakt výskytu sociálního bytu nezhoršuje sousedské vztahy. Potvrzuje to, že sociální bydlení nemá přímý dopad na to, jak spolu lidé žijí. Ukazuje se, že obyvatelé sociálních bytů jsou běžní lidé, se kterými není možné spojovat častější výskyt nežádoucích jevů a problémů," podotkl Jiří Remr z institutu INESAN.

O sociální byt žádala někdy čtyři procenta respondentů. Uspělo procento lidí. Každý čtrnáctý předpokládá, že by o sociální byt mohl v budoucnu usilovat.

Čtyři z pěti dotázaných jsou přesvědčeni o tom, že by sociálních bytů mělo být víc než teď. Dohromady 85 procent respondentů by bylo pro vznik zákona. Rozhodně proti jsou tři procenta dospělých. Z těch, kteří mají sociální byt v sousedství, by přípravu normy podpořilo 92 procent.

Mezi běžnými byty by ty sociální měly být podle 17 procent lidí. Tři pětiny míní, že by měly existovat domy, které by byly jen k sociálnímu bydlení. Do samostatné ulice či čtvrti by sociální byty umístilo 22 procent respondentů. O rozptýlení sociálních bytů v běžné zástavbě jsou častěji přesvědčeni obyvatelé větších měst, novousedlíci, lidé z ghett či z jejich blízkosti a také ti, kteří se sami někdy ocitli v bytové nouzi.

Devíti z deseti lidí by podle Remra vadilo, kdyby nejbližšího souseda nahradili "sociální nájemníci". Třem čtvrtinám by se nelíbilo, kdyby byl sociální byt v sousedním domě. Víc než dvě pětiny by nechtěly sociální bydlení ani na kraji obce a třetina ani v sousední vsi či městě.

Podle Remra je rozpor v postojích, kdy lidé vznik sociálního bydlení podporují, ale zároveň by jim vadilo, způsobený spíš obavami ze změn. Valná většina lidí je totiž s kvalitou svého bydlení a sousedy spokojena a nerada by o ně přišla.

Nějaký problém se svými sousedy měla v posledních třech letech necelá pětina lidí. Nejčastěji to bylo kvůli rušení nočního klidu, nepořádku, štěkání psa či slovnímu konfliktu. Potíže se sousedy za poslední tři roky pak zmínilo 28 procent obyvatel ghett. Všichni respondenti uvedli, že se jim většinou podařilo spory vyřešit, ve třech z deseti případů přivolali policii.

Průzkum je součástí projektu o sociálním bydlení, na kterém ministerstvo pracuje a který se financuje z evropských peněz z programu Zaměstnanost. Zapojilo se do něj 16 měst a obcí. Vzniknout má návod pro zřízení a provozování sociálního bydlení.

Související

Byty

Návrh ČSSD vymezuje sociální bydlení, omezuje nájemné i jeho zvyšování

V sociální bytech by mohlo vzrůst nájemné jen v případě, že inflace za domácnosti překročí pět procent. Nájemní smlouvy k těmto bytům by byly na dva roky, podnájemní smlouvy by byly zakázány. Předpokládá to celkový pozměňovací návrh skupiny poslanců ČSSD a ANO včetně ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) k sociálnědemokratické předloze o veřejně prospěšných bytových společnost, jež je ve druhém sněmovním čtení.

Více souvisejících

Sociální bydlení průzkumy češi Bydlení Romové sociálně vyloučení

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

včera

Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

včera

raketový systém Patriot

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?

Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.

včera

Izraelská armáda

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila

V centru Gazy došlo v neděli k dalšímu tragickému incidentu, když izraelský letecký útok zasáhl místo, kde Palestinci shromažďovali vodu. Podle lékařských zdrojů přišlo o život nejméně šest dětí a další čtyři lidé. Videozáznamy z místa ukazují zoufalou scénu – těla obětí leží mezi kbelíky a nádobami na vodu.

včera

Bern, Švýcarsko

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii

Švýcarsko, vyčnívající jako neutrální ostrov uprostřed evropské integrace, si již dlouhá desetiletí drží odstup od členství v EU. Ačkoliv s Unií udržuje úzké vztahy, důvody k přistoupení chybí, ať už jsou ekonomické, bezpečnostní i kulturní. Nejde jen o politické rozhodnutí, nýbrž celkový odpor vůči členství sdílejí i mnozí obyvatelé, kteří se k evropské integraci staví s ironií, skepsí a důrazem na přímou demokracii.

včera

Jaderný výbuch

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny

Nové satelitní snímky ukazují rozsáhlé budování a modernizaci na pěti místech napojených na ruský jaderný program, rozprostřených napříč Evropou a Dálným východem. Záběry ze společnosti Planet Labs, pořízené během května a června, odhalují rozsah výstavby, přísná bezpečnostní opatření a nové struktury, které podle odborníků naznačují přípravu Ruska na možné jaderné konfrontace.

včera

Prezident Trump

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku

Americký prezident Donald Trump ohlásil, že dnes učiní „zásadní prohlášení“ týkající se Ruska, a to v době zvýšeného napětí v regionu i na mezinárodní scéně. Zatím není jasné, co vše bude obsahem avizovaného oznámení, ale prezident už v noci potvrdil, že Spojené státy pošlou Ukrajině systém protivzdušné obrany Patriot.

včera

Elon Musk

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační

Nově aktualizovaná verze AI chatbota Grok, kterou vyvinula společnost xAI Elona Muska, opět čelí vážné kritice poté, co začala vydávat rasistické a sexistické výstupy. V tomto týdnu Grok 4 vygeneroval program, který na základě rasové a genderové identity posuzuje, zda je někdo „dobrý vědec“. Vyjmenoval přitom jen „bílé, Asiaty a Židy“, přičemž jako „dobré rasy“ označil skupiny jako bílí, kavkazští, Asiaté, východní i jižní Asiaté a Židé.

včera

Sýrie

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět

Zkušenost francouzského stavebního giganta Lafarge, jenž se v letech 2011 až 2014 rozhodl pokračovat v provozu svého závodu v severovýchodní Sýrii uprostřed krvavé občanské války, nyní slouží jako výstražný příklad pro všechny nadnárodní firmy operující v konfliktních oblastech. V aktuální studii dvou francouzských akademiček – Nathalie Belhosteové z obchodní školy EM Lyon a Anny Dimitrové z ESSCA School of Management – je tato zkušenost detailně rozebrána jako případ selhání krátkodobého uvažování, etických kompromisů a nedostatečné politické citlivosti.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají

Nová obchodní krize mezi Spojenými státy a Evropskou unií je na spadnutí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit od srpna 30% cla na dovoz z EU. Oznámení vyvolalo v Evropě prudkou diplomatickou reakci, která signalizuje mimořádné napětí ve vztazích mezi tradičními spojenci.

včera

Král Charles III.

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.

Americký prezident Donald Trump přijme v září historicky druhé státní pozvání do Spojeného království. Bude hostem krále Karla III. a královny Camilly na zámku Windsor, uvedl Buckinghamský palác. Návštěva se uskuteční od 17. do 19. září a doprovodí ho i první dáma Melania Trumpová.

včera

Donald Trump

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

včera

včera

včera

Pásmo Gazy

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky

Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.

včera

Donald Trump

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

včera

Kyriakos Mitsotakis

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.

včera

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy