Karel Gott a Vlasta Chramostová? Nemohou být větší protiklady, říká kritik Just

Herečka a signatářka Charty 77 Vlasta Chramostová a populární zpěvák Karel Gott jsou dva protiklady, které větší být snad ani nemohou, řekl dnes ČTK divadelní kritik a pedagog Vladimír Just. Chramostová byla člověk, který obětoval kariéru jen kvůli tomu, aby si občansky stál za svým a nepodbízel se komunistickému režimu. V případě Gotta šlo o člověka, který přimhouřil oči před režimem, aby lidem rozdával radost a pohodu, uvedl Just.

Vlasta Chramostová zemřela dnes jen několik dní po úmrtí české popové hvězdy. Karel Gott bude mít pohřeb se státními poctami.

"V obou případech klobouk dolů před jejich uměním. Ale v jednom případě (Chramostové) ta občanská morálka byla víc než profese. A odnesla to tím, že přece jen ztratila kontakt s divadlem. Na druhé straně stál člověk, který přimhouřil oči, aby lidem rozdával radost a pohodu. To není nic proti jeho úžasnému zpěvu, úžasné profesionalitě i proti jeho milé lidské stránce, jak jsem ho i sám osobně mohl poznat," řekl Just.

Připomněl v této souvislosti antichartu a údajný Gottův dopis generálnímu tajemníkovi ÚV KSČ Gustávu Husákovi, kdy žádal o shovívavost při návratu do Československa ze své krátké emigrace. Gott však vždy tvrdil, že to byl Husák, kdo vyzval hudebníky k návratu.

"(Gott) byl skromný člověk, žádná náfuka, žádná primadona. To vše ano. Přece jen ale ty postoje (Chramostové a Gotta) jsou úplně obrácené," myslí si Just. Osobně považuje "humbuk" kolem Gottova pohřbu, který se má uskutečnit se státními poctami příští sobotu, za nepřiměřený. Původně vláda rozhodla, že se Česko s Gottem rozloučí státním pohřbem, na jehož datum připadne i státní smutek.

"To, že to navrhovali dva přední politici, považuji za skandál. To by se možná ani Gottovi nelíbilo, jak jsem ho poznal. Připadá mi, že to, co se kolem něj děje, je až nedůstojné. To přihřívání si polívčičky na tak oblíbeném českém slavíkovi," dodal Just. Kolem pohřbu Chramostové, s níž se bude moci veřejnost rozloučit 14. října v Národním divadle, podle něj určitě takový rozruch nebude. "V mých očích lidsky je ona daleko výš, nemohu si pomoci. To ale neznamená, že bych jakkoliv kritizoval. Nebyl jsem v té situaci, co je přednější, jestli zpívat za každou cenu, anebo jako (zpěvačka Marta) Kubišová si nechat vnutit pauzu. Oboje má své ano a ne," uvedl Just.

Zdůraznil také, že profesní život a osud Chramostové kopíroval vývoj českého divadla v posledním půl století, bytové divadlo v Brně totiž hrála už za nacistické okupace. Vzpomenul i na dvoudílné memoáry Chramostové, kdy o své minulosti jako jedna z mála umělecky exponovaných osobností poválečného období dokázala promluvit otevřeně a sebekriticky, mimo jiné o podepsání spolupráce s komunistickou Státní bezpečností (StB) v 50. letech, tragické smrti svého čtyřletého syna, ale i následném nesouhlasu s obsazením Československa vojsky "spřátelených zemí", vystoupením z KSČ a disidentským životem.

"Dokázala na sebe říct víc než kterýkoli jiný herec, který píše memoáry. To se mi na ní líbilo, je to vzácné. Měla charakter," dodal Just.

Související

Signatář Charty 77 Daniel Kroupa nechce soudit umělce, kteří podepsali Antichartu sloužící k dehonestaci opozice. Rozhovor

Umělci před 45 lety morálně selhali. Z Anticharty se někteří pokoušeli vylhat. Gott sehrál režimu trapnou roli, říká Kroupa

Podlehli tlaku komunistického režimu a nechali se jím ostudně zneužít. Přesně před 45 lety morálně selhali umělci, především herci, když v Národním divadle v pátek 28. ledna 1977 podepsali Antichartu, která dehonestovala opozici, jež na sebe upozornila občanskou iniciativou Charta 77 kritizující systém. O týden později 4. února 1977 v pražském Divadle hudby normalizátory podpořili i textaři, hudebníci a zpěváci včetně Karla Gotta. Někdejší signatář Charty 77 Daniel Kroupa dovede pochopit, že někteří měli vážné důvody k tomu, aby špatný skutek v podobě Anticharty udělali. „Mrzí mě, když se z toho někteří lidé i po letech pokoušeli vylhat a při tom se do té hanebnosti propadali ještě hlouběji. Gott sehrál režimu trapnou roli. Chtěl zpívat, mít se dobře,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz bývalý politik Daniel Kroupa.

Více souvisejících

Karel Gott Vlasta Chramostová Vladimír Just

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 50 minutami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Chřipka se v Česku šíří celoplošně. Nemocnost roste u dětí

V Česku pokračuje celoplošné šíření chřipky. Počet nemocných s akutními respiračními infekcemi za týden vzrostl o necelých šest procent. Podle očekávání se nemocnost zvyšuje zejména u dětí. Epidemiologové předpokládají, že výskyt akutních respiračních infekcí bude nadále vysoký.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

Inaugurační projev Donalda Trumpa Prohlédněte si galerii

Donald Trump složil přísahu a stal se 47. prezidentem USA. Vyhlásí nouzový stav a přejmenuje Mexický záliv

Donald Trump se stal 47. prezidentem USA. Inaugurační den začal bohoslužbou v kostele sv. Jana na náměstí Lafayette Square, historickém místě ve Washingtonu, D.C., po které následovalo tradiční setkání u čaje v Bílém domě, kde ho s Melanii Trumpovou uvítali končící prezident Joe Biden a první dáma Jill Bidenová. Po složení prezidentské přísahy přednesl inaugurační projev.

včera

včera

včera

Donald Trump

Co přinese první den Trumpa ve funkci? Přehled nařízení, která chce podepsat

Rozsáhlý program exekutivních nařízení Donalda Trumpa zahrnuje řadu kontroverzních a ambiciózních opatření, která plánuje realizovat hned po svém nástupu do úřadu jako 47. prezident Spojených států. Trump označil svůj návrat za „revoluci zdravého rozumu“ a slíbil, že jeho kroky budou „otáčet hlavami“ veřejnosti.

včera

včera

včera

Donald Trump je zpátky u moci. A už začal měnit celý svět

Ještě před tím, než Donald Trump oficiálně převzal úřad, mělo jeho zvolení vliv na globální politiku. Jeho druhé funkční období začíná s dopady, které jsou patrné od Blízkého východu přes Evropu až po Asii. Světoví lídři přizpůsobují své strategie v reakci na očekávané změny v agendě Spojených států, píše BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy