Kauza odmítnutého očkování proti tetanu pokračuje, rodina podá ústavní stížnost

Kůň způsobil dívce tržnou ránu, kterou jí ošetřili v českobudějovické nemocnici. Doporučili očkování proti tetanu, které je v ČR povinné, ale dítě očkované nebylo.

Matka vakcínu neakceptovala, přijala pro dítě pouze antibiotika a imunoglobulin. Zdravotníci dívku propustili na reverz s tím, že není v ohrožení života. Přesto nemocnice prostřednictvím odboru sociálně-právní ochrany dítěte iniciovala vydání předběžného opatření. Matka ale dcerku nepředala a ukryla, s očkováním nesouhlasí.

Senát krajského soudu podle Ligy lidských práv předběžné opatření potvrdil a závěrem zdůraznil, že nejde o žádný drastický zásah. Podle krajského soudu opatření nenařizuje nemocnici provést očkování - nařizuje pouze předání do péče nemocnice, přičemž je na zdravotnících, jak léčbu vyhodnotí.

Advokátka rodiny Zuzana Candigliota se domnívá, že se odvolací soud nevypořádal s jejími argumenty a soudkyně se nezajímaly o nejlepší zájem dítěte. "Nezabývaly se mírou rizika, ani tím, proč by nezletilá měla být hospitalizována zrovna v nepřátelské nemocnici, která vědomě lhala o ohrožení nezletilé," uvedla Candigliota.

Rodina i právníci Ligy lidských práv považují vydání a vynucování předběžného opatření za útok na lidské svobody, který je ve zjevném rozporu se zájmem nezletilé. Proto podají ústavní stížnost.

Očkování proti tetanu je v ČR povinné. Za očkování dětí zodpovídají podle zákona o ochraně veřejného zdraví rodiče, respektive zákonní zástupci. Zákon říká, že orgány ochrany veřejného zdraví mohou požádat určeného poskytovatele zdravotních služeb, aby očkování nebo vyšetření provedl.

Problematikou povinného očkování se v minulosti opakovaně zabýval ÚS. V mimořádných případech, například pokud na očkování negativně reagovalo jejich starší dítě, mohou rodiče očkování dítěte odmítnout z náboženských důvodů nebo s ohledem na "svobodu svědomí" v širším, sekulárním smyslu. Vždy je nutné posuzovat ústavní rozměr a naléhavost důvodů, sílu a trvalost přesvědčení rodičů, stejně jako společenské dopady jejich rozhodnutí. Prostá pochybnost o prospěšnosti očkování dostatečným důvodem není, odpuštění sankce musí zůstat pouze výjimkou, rozhodl ÚS v roce 2016.