Lázeňská města na západě Čech slaví zápis na seznam památek UNESCO

Starostové tří lázeňských měst, Karlových Varů a Mariánských a Františkových Lázních, dnes v Karlových Varech oslavili zápis 11 evropských lázeňských měst na seznam kulturního dědictví UNESCO. Společně sledovali videokonferenci Výboru pro světové dědictví UNESCO, která dnes kolem 14:30 potvrdila mezinárodní řetězovou nominaci Slavné lázně Evropy.

Karlovarská primátorka Andrea Pfeffer Ferklová (ANO), starosta Mariánských Lázní Martin Kalina (Piráti) a starosta Františkových Lázní Jan Kuchař (STAN) ještě před definitivním rozhodnutím výboru UNESCO pevně věřili v to, že nominaci, která se připravovala přes deset let, vyjde. A to přesto, že jde o ojedinělý projekt, protože poprvé nominaci podalo 11 měst ze sedmi zemí, které musely najít společnou řeč a společně připravit argumenty pro své přijetí na seznam UNESCO.

"Máme obrovskou radost, že jsme zapsání jako Slavná lázeňská města Evropy. Teď nás bude čekat další práce, ale je třeba nyní poděkovat všem, kteří se na tom podíleli. Byl to dlouhý proces, který trval déle než deset let. My se teď budeme muset poprat s tím, že je to obrovská značka, ale zároveň také velký závazek, který nám říká, že musíme to, co všechno máme, chránit a zanechat pro budoucí generace. Je potřeba se o všechny ty věci starat, ale i využít všechny ty přínosy," řekla novinářům primátorka největšího lázeňského města Pfeffer Ferklová poté, co byla nominace definitivně přijata. Pro města lázeňského trojúhelníku v Karlovarském kraji bude mít podle ní zápis důsledky zejména z pohledu cestovního ruchu. Obyvatel by se však omezení, plynoucí ze zápisu na seznam UNESCO, nijak dotknout neměla.

Starosta Mariánských Lázní Martin Kalina řekl, že město se bude muset připravit na postupný nárůst turistů, ale jak uvedl, lázeňská města jsou na zájem turistů zvyklá, takže by se větší zájem měl zvládnout. Důraz by ale podle něj měl být kladen na delší pobyty návštěvníků, ne na jednodenní turistiku. I podle starosty Františkových Lázní Jana Kuchaře jde pro města o velký závazek, ale i příležitost, a to zejména pro místní podnikatele.

Tři lázeňské města v Karlovarském kraji předpokládají, že budou daleko více spolupracovat, a to například v dopravním propojení a společných projektech, které by využily zápisu pro nárůst počtu turistů i lázeňských hostů.

Mezinárodní rada památek a sídel ICOMOS doporučila zapsání nominace lázeňských měst ze sedmi zemí Evropy. Jsou to německé Bad Ems, Bad Kissingen a Baden-Baden, rakouské město Baden u Vídně, anglické City of Bath, Františkovy Lázně, Karlovy Vary a Mariánské Lázně z Česka a Montecatini Terme z Itálie a Spa v Belgii a Vichy ve Francii. Zásadním společným bohatstvím lázeňských měst, které si zasloužilo zápis mezi světové unikáty, je unikátní způsob léčby, založený na využívání přírodních léčivých pramenů a společná typická lázeňská architektura. Mezi argumenty pro zápis byla ale například i společná historie, která doznala největší slávy v 18. a 19. století, ale i kulturní dopad lázeňských měst, ve kterých se potkávali nejen významní panovníci své doby, ale zejména umělci.

Proti původní nominaci se pouze změní oficiální název zapsaného dědictví, ze Slavných lázní Evropy na Slavná lázeňská města Evropy.

Související

Více souvisejících

UNESCO Karlovy Vary Mariánské Lázně Františkovy Lázně

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

včera

včera

včera

včera

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

včera

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

včera

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

včera

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

včera

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

včera

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy