Loni přibylo 445 tisíc nových exekucí, meziročně o 28 300 víc

V Česku loni přibylo proti předminulému roku nových exekucí. Začalo 445.600 řízení, tedy o 28.300 víc než v prvním covidovém roce 2020. Je to nárůst o sedm procent. Největší přírůstek nových případů byl ve východních Čechách. Meziročně jich tam v loňském roce začalo o 16 procent víc. ČTK to sdělil Institut prevence a řešení předlužení (IPŘP).

Vycházel z údajů ministerstva spravedlnosti z okresních soudů. Experti varovali před zhoršením situace kvůli dopadům covidu a zdražování.

Podle údajů exekutorské komory bylo loni na konci října v ČR celkem 4,58 milionu exekucí, mělo je 711.900 dlužníků. Na konci roku 2020 komora evidovala 4,33 milionu exekučních řízení u 719.500 lidí. Podle IPŘP dlužníků sice ubývá, exekučních řízení mají ale víc. Podle údajů exekutorské komory v roce 2017 mělo deset a více exekucí naráz 124.200 osob a předloni 141.800. IPŘP uvedl, že loni počet vzrostl na 168.000. "Lidé, kteří už dříve měli potíže splácet, se do dluhových pastí dostávají ještě hlouběji," řekl Radek Hábl z IPŘP.

Podle této organizace bylo loni nových řízení 445.600 a předloni 417.300. Podle údajů exekutorské komory jsou počty nižší než v předchozích letech. V roce 2019 komora evidovala 505.000 žádostí o pověření, v roce 2018 celkem 502.400 a v roce 2017 pak 608.700.

Podle IPŘP loni meziročně exekucí přibývalo od jara. V září a říjnu naopak počet o deset procent poklesl. Od listopadu se trend znovu obrátil. V prosinci bylo nových řízení téměř o čtvrtinu víc než před rokem. Nejvíc nových exekucí bylo loni na severní Moravě, a to 73.200. Meziročně tu ale počet nepatrně klesl, a to zhruba o 150 nových případů. Nejvyšší byl přírůstek ve východních Čechách, kde bylo 41.800 nových řízení, tedy o 16 procent meziročně víc. Třináctiprocentní nárůst byl v jižních Čechách, nových případů bylo 27.400. Proti předloňsku o 11 procent víc bylo pak nových exekucí na jižní Moravě, a to 65.700.

Experti na sociální problematiku považují předlužení za zásadní překážku v zaměstnávání. Dlužníkům totiž z oficiálního výdělku po srážkách zbývá nezabavitelné minimum, často tak raději pracují načerno. "Čím dříve dostaneme tyto lidi z pastí exekucí, tím dříve maximalizujeme jejich ekonomický potenciál, a to prospěje ve výsledku celé společnosti,“ uvedl Hábl.

Dluhoví poradci opakovaně upozorňovali na to, že covidová epidemie s výpadky příjmů se může v příštích letech promítnout do vyššího počtu exekucí. Nyní poukazují na možné zhoršení situace kvůli zdražování energií i potravin a zboží či vyšším úrokům u hypoték.

Odborníci z IPŘP i dalších organizací doporučují změny pravidel oddlužení se zkrácením procesu na tři roky. Stát by podle nich měl poskytovat potřebným příspěvky na bydlení či mimořádné dávky, vyřizování by se mělo zjednodušit. Při posuzování příjmů kvůli nároku na pomoc by se měly zohledňovat i exekuční srážky. Institut a další organizace prosazují také to, aby všechny dlužníkovy exekuce řešil jeden exekutor. Podle dluhových poradců by to snížilo náklady exekučních řízení, výrazně by to ulevilo i zaměstnavatelům při vyřizování srážek.

Ukončit exekuce na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem mělo umožnit tříměsíční milostivé léto, které skončilo minulý pátek. Pokud lidé splatili původní dlužnou částku, odpustilo se jim penále, úroky a další platby. Údaje o tom, kolik dlužníků snadnějšího oddlužení využilo, by komora mohla mít v březnu. Koaliční politici už oznámili, že by se akce mohla od září na tři měsíce zopakovat.

Související

Ilustrační foto Komentář

Nejen důchody. Česko nutně potřebuje kvůli půl milionu lidí ještě jednu reformu

Sledovat na exekuční mapě, jak se mění barvy nejvíce postižených regionů Česka není žádnou veselou zábavou. A i přesto, že v tuzemsku je celý „systém“ dluhů pěkně zarostlou houštinou, snaha snad všech možných zainteresovaných stran o řešení pořádně zapeklitého problému jako by nenalézala úrodnou půdu. Neznamená to, že vše jde špatným nebo jiným směrem, jen ta čísla a barvy předlužení mění své hodnoty k lepšímu pomaleji, než by bylo potřeba. Nutná je proto pořádná (další) reforma. Ale, jak už to tak v tuzemsku bývá, výsledek je nejistý. 
Ilustrační foto

Banky musí vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl soud

Banky mají nadále povinnost vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Zamítl návrh na zrušení příslušné části občanského soudního řádu, podle soudu dotyčná povinnost bank není protiústavní. Návrh loni podala skupina 17 senátorů, za které jednal Tomáš Jirsa (ODS). Skupina se domnívá, že povinnost je v rozporu s ústavním pořádkem.

Více souvisejících

Exekuce

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Zelenského výraz, když Trump před kamerami pronesl větu, že Rusko ve skutečnosti chce, aby Ukrajina uspěla.

Putin chce, aby Ukrajina uspěla, prohlásil Trump. Zelenského kamenná tvář se rozpadla

Setkání v floridském sídle Mar-a-Lago sice oficiálně mělo působit jako konstruktivní dialog, ale pozorným pozorovatelům neunikla hluboká propast mezi oběma lídry. Přestože Volodymyr Zelenskyj po celou dobu úzkostlivě zachovával diplomatické dekorum, jeho mimika a řeč těla často mluvily jasněji než připravené projevy. V mnoha momentech bylo patrné, že ukrajinský prezident bojuje s obrovským vyčerpáním, které jen prohluboval specifický styl jeho hostitele.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nancy Pelosiová (politička USA)

Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová

Bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová nešetří optimismem ohledně politické budoucnosti své strany. V rozhovoru pro pořad This Week televize ABC News sebevědomě předpověděla, že demokraté v nadcházejících průběžných volbách v roce 2026 získají v dolní komoře Kongresu většinu. Podle jejích slov je současný lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries plně připraven převzít předsednické kladívko a stát se novým mluvčím Sněmovny.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne

Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.

před 5 hodinami

Pohřešovaný letoun Boeing 777-200ER 9M-MRO

Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje

Více než jedenáct let po zmizení letu Malaysia Airlines MH370 se pátrání po troskách Boeingu 777 vrací s novou intenzitou. Malajsijská vláda oznámila, že v úterý 30. prosince 2025 odstartuje nová, 55denní operace vedená americkou společností Ocean Infinity. Tato soukromá firma, která proslula nalezením vraku lodi Endurance polárníka Shackletona, se zavázala k dohodě typu „žádný nález, žádná odměna“. Pokud vrak lokalizují, obdrží 70 milionů dolarů.

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu

Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer dorazí do floridského rezortu Mar-a-Lago, aby se již popáté v tomto roce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka se koná v kritickém okamžiku, kdy v regionu rostou obavy z nových izraelských ofenziv a kdy americké administrativě podle diplomatických zdrojů dochází trpělivost s Netanjahuovým přístupem k mírovému procesu v Gaze.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?

Americký prezident Donald Trump sice usiluje o posílení pravicového populismu v Evropě, ale podle nejnovějšího průzkumu Politico Poll se u tamních voličů netěší příliš velké oblibě. Průzkum, který proběhl na vzorku více než 10 000 lidí, ukazuje, že i mezi příznivci stran, které Trump považuje za své spojence, má na jeho osobu kladný názor jen menšina dotázaných.

před 9 hodinami

stíhačka A J10 čínské armády

Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu

Čínská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Manévry s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ zahrnují simulaci totální blokády klíčových přístavů, útoky na námořní cíle a nácvik odražení případného zásahu mezinárodních sil. Peking tyto kroky otevřeně označuje za „přísné varování“ silám usilujícím o nezávislost ostrova a reakci na to, co nazývá vnějším vměšováním.

před 10 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump

Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj po společném jednání na Floridě oznámili, že se výrazně přiblížili k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Americký prezident po setkání v resortu Mar-a-Lago uvedl, že ačkoliv byla schůzka vynikající, stále zbývají k dořešení některé velmi ožehavé otázky. Podle jeho slov je mírová dohoda blíž než kdykoli předtím, ale varoval, že pokud jednání uváznou na mrtvém bodě, válka může pokračovat ještě dlouhou dobu

před 12 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron

Francie se vyrovnává s úmrtím legendární herečky a zpěvačky Brigitte Bardotové. Upřímnou soustrast rodině vyjádřil i úřadující prezident Emmanuel Macron. Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy