Je stát připraven na krizi? Problémy jsou s elektřinou, vodou i kojeneckou výživou

Že Správa státních hmotných rezerv (SSHR) na tom není zrovna nejlépe, potvrdil poslanec Václav Votava (ČSSD), který ve svém vyjádření pro server irozhlas.cz poznamenal, že některé komodity chybí ve skladech už roky a že na ně nejsou peníze. 

Epidemie koronaviru navíc potvrdila, že sklady hmotných rezerv mohou být Česku v době krize nápomocné. V řádu dnů se například stačilo spotřebovat deset tisíc respirátorů a ochranných brýlí. Z tohoto důvodu také běží zakázky na ochranné pomůcky ve výši 1,85 miliard korun, přičemž další by chtěla mít vláda zajištěné u českých firem. Respirátorů FFP3 by mělo být přes milion, kdežto těch o třídu níž více než 1,5 milionu. 

"Například jde o potravinovou bezpečnost – třeba nákup kojeneckého sušeného mléka nebo nákup dalších cisteren na extrémní sucho, elektrocentrál, prostředků pro dekontaminaci osob i techniky nebo prostředků pro odstraňování následků povodní a ropných havárií,“ nechal se slyšet předseda SSHR Pavel Švagr.

Poslanec a člen rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD) by si přál, aby se rozpočet zmiňované organizace zvýšil v letošním roce o 460 milionů korun, které by směřovaly do potravinových zásob i logistických prostředků na opravu vytopeného skladu v Kostelci u Heřmanova Městce.

Schillerová? Je neoblomná

Koaliční poslanec si zároveň také postěžoval na přístup šéfky státní kasy Aleny Schillerové, která je ve vztahu k lepšímu zásobování hmotnými rezervami neoblomná. "Mrzí mě to, protože by to podle mě byly účelně vynaložené prostředky,“ konstatoval. 

Nákupy SSHR vycházejí z požadavků jednotlivých resortů, které je zpracovávají na základě krizových plánů. Teprve až pak se vypracují odhady finančních nákladů. Posléze je podána žádost na ministerstvo financí, aby je zahrnulo do státního rozpočtu, což se stalo oním pomyslným bodem, kde se celý proces zasekl. 

"Požadavky jednotlivých ministerstev dlouhodobě převyšují rozpočtové možnosti SSHR. Například pro rok 2020 šlo o zhruba 800 milionů korun. Samozřejmě že je to otázka priorit, ale abychom alespoň postupně české rezervy doplňovali, a to v různých oblastech, chtěli jsme minimálně 200 milionů korun,“ řekl předseda.

Sklady bez kojeneckého mléka

Votava si například stěžuje, že se ve státních zásobách vůbec nenachází zmiňované kojenecké mléko, což by v případě krize mohlo mít nepředvídatelné důsledky, v čemž mu dal za pravdu nejen jeho úřad, nýbrž i ministerstvo zdravotnictví.

"Prioritním zdrojem výživy ve věkové skupině nula až jeden rok, explicitně ve skupině kojenců do šesti měsíců věku, je mateřské mléko. V případě jeho nedostupnosti je nahrazováno potravinou pro zvláštní účely – počátečním kojeneckým mlékem, které se svým složením přibližuje složení mateřského mléka,“ vysvětlil mluvčí ministerstva zdravotnictví Martin Novotný.

K optimálnímu množství kojeneckého mléka v rezervách se ale státní instituce nevyjádřily. 

Elektřina při blackoutu?

Švagr dále také varoval před nedostatkem generátorů, na které se při výpadku elektrické energie spoléhají hlavně hasiči. 

"Tyto prostředky umožňují pružně reagovat na situaci, kdy dojde k výpadkům elektrické energie a bude třeba zajistit zejména akceschopnost Hasičského záchranného sboru krajů, dalších složek integrovaného záchranného systému, popřípadě činnost orgánů státní správy nebo subjektů kritické infrastruktury,“ objasnil mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Rudolf Kramář. 

"Dále je lze využít při zajišťování nouzového přežití obyvatelstva a na podporu akcí souvisejících s možným rozhodnutím vlády o poskytnutí zahraniční pomoci vládám jiných zemí postižených mimořádnou událostí,“ podotkl.

Hasičský sbor je na elektrocentrálách závislý, jelikož nedisponuje dostatkem finančních prostředků na jejich nákup, a proto se musí spoléhat na SSHR. Celkově jich má jedenáct s výkonem 88 kVA, čtyři s 200 kW a tři s 400 kVa. Minimálně o sedm dalších by se měl sortiment rozšířit v následujících sedmi letech. 

"Ideální stav by byl, kdyby každý kraj měl centrálu s výkonem 88 kVA a 200 kW,“ konstatoval mluvčí hasičů. Generátory s výkonem 88 kVA mohou být nápomocné při lokálních výpadcích. Větší centra přitom lze využít v rozvodných sítích energetických společností. V roce 2009 se díky nim například podařilo zásobovat elektrickou energií areál dětského domova v Čeladná. Jinak tomu nebylo ani v případě výpadku elektrické pece ve společnosti Vítkovice, a. s.

Ze strany českých obcí je zároveň také vzhledem k extrémnímu suchu znát rostoucí poptávka po větších cisternách s pitnou vodou. "V tuto chvíli máme stovky cisteren na extrémní sucho. Zatím se nestalo, že by nám chyběly. Registrujeme ale zvýšenou poptávku obcí po autocisternách a také po větších cisternách na devět metrů krychlových vody,“ řekl mluvčí SSHR Jakub Linka.

Respirátory do podzimu?

V současnosti postrádá SSHR také veškeré ochranné pomůcky, a proto se také rozhodla vypsat státní zakázky, v nichž by chtěla chybějící komodity vysoutěžit. Smlouvy s příslušnými firmami zamýšlí uzavřít už na začátku srpna. 

Jednat by se mělo o respirátory typu FFP2 a FFP3, dále také roušky, ochranné brýle, obleky, štíty, návleky na obuv, rukavice, čepice, výtěrové sety bez média, rychlosti a suroviny pro výrobu dezinfekcí. Mnoho podniků ale tento systém tendrů považuje za diskriminační.

Zdrojem financování nákupu osobního ochranného a zdravotnického materiálu by měly být nespotřebované peníze jednotlivých ministerstev, které byly původně určeny na výdaje související s epidemií koronaviru.