NSZ chce snížit sazbu za komentáře schvalující teroristické činy, dle soudce je drakonická

Nejvyšší státní zastupitelství usiluje o snížení trestní sazby v případech, kdy účastníci internetových diskusí projevují souhlas se spáchaným teroristickým činem. Na dotaz ČTK to sdělil mluvčí instituce Petr Malý. Za obdobné komentáře hrozí nyní pět až 15 let vězení, což označují za nepřiměřeně přísné i soudci a ukládají obžalovaným spíše podmíněné tresty. Ministerstvo spravedlnosti však v tomto ohledu žádnou novelu nechystá.

Soudy aktuálně řeší například sérii obžalob, které se týkají internetových komentářů schvalujících loňský útok na mešity v novozélandském Christchurchi, při němž útočník zastřelil pět desítek mužů, žen i dětí. Podnět k legislativní změně zaslalo Nejvyšší státní zastupitelství ministerstvu letos v květnu. Malý uvedl, že od úřadu prozatím neobdrželo zpětnou vazbu.

"Byť v těchto aktuálně stíhaných případech zatím nedošlo k vydání pravomocných rozhodnutí, lze již nyní konstatovat, že z obecného hlediska vykazují určité shodné rysy, které souhrnně vedou k závěru, že zákonem stanovená trestní sazba je neúměrně vysoká a neodpovídá reálné závažnosti, respektive typovému stupni škodlivosti této trestné činnosti pro společnost," upozornil mluvčí.

Schvalujícími komentáři naplňují diskutéři skutkovou podstatu trestného činu podpory a propagace terorismu. Za ten sice trestní zákoník ukládá v základní sazbě dva až deset let odnětí svobody, avšak při spáchání tohoto činu "tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem" se sazba zvyšuje na pět až 15 let. Internetové komentáře tak spadají do stejné sazby jako podpora terorismu za válečného stavu nebo v organizované skupině.

"Podstatou návrhu je změna textu příslušných ustanovení trestního zákoníku tak, aby tyto případy byly posuzovány podle prvního odstavce, a nikoliv podle odstavce čtvrtého, který předpokládá trestní sazbu pět až patnáct let odnětí svobody," vysvětlil Malý. Rozpětí trestní sazby v prvním odstavci, tedy od dvou do deseti let, pokládá Nejvyšší státní zastupitelství za dostatečné pro adekvátní trestní postih autorů zmíněných komentářů.

Ministerstvo nicméně tento názor nesdílí. "Schvalování terorismu, vychvalování jeho pachatelů či podněcování k němu považujeme za velmi závažné a společensky škodlivé, protože jde o jednání způsobilé vytvořit podmínky a nálady příznivé pro spáchání dalších trestných činů, a proto je třeba jej odpovídajícím způsobem kriminalizovat," sdělila ČTK Lucie Machálková z tiskového oddělení úřadu. "Je zřejmé, že páchání těchto trestných činů prostřednictvím veřejně přístupné počítačové sítě podstatně zvyšuje společenskou nebezpečnost těchto trestných činů," podotkla.

Úřad také připomněl, že dříve trestní zákoník stanovil za podporu a propagaci terorismu jednotnou sazbu pět až 15 let bez ohledu na to, zda byl čin spáchán na internetu, či nikoliv. "Prostřednictvím sociálních sítí se mohou vychvalující či podněcující komentáře dostat k vysokému počtu osob. Proto považujeme za odpovídající, aby byla v takovém případě aplikována vyšší trestní sazba," uzavřelo ministerstvo.

Na riziko ovlivnění dalších diskutujících poukazovali i soudci, kteří v uplynulých týdnech rozhodovali o komentářích schvalujících útok v Christchurchi. Zároveň se ale ve svých verdiktech shodli na tom, že ukládání nepodmíněných trestů za jednorázové komentáře by bylo nepřiměřeně přísné. Soudce Jan Špeta z plzeňského krajského soudu dokonce hovořil o tom, že sazba je "velice drakonická". V šesti mediálně sledovaných případech tak zatím padly dvě dvouleté a čtyři tříleté podmínky, přičemž jeden z těchto rozsudků je už pravomocný.

Lidé obžalovaní v těchto případech jsou spíše středního věku, pocházejí z menších obcí a mají nižší vzdělání. Je mezi nimi kuchař, automechanik, seřizovač strojů či řidič kamionu. Uvádějí o sobě, že nejsou členy ani podporovateli extremistických hnutí. Hájí se také tím, že si komentovaný text pořádně nepřečetli nebo že svými komentáři mysleli něco jiného, než jak jejich vyznění pochopil státní zástupce.

Související

Ilustrační foto

Nepochopitelný postup české justice: Nepřímé důkazy stačí k odsouzení, ale ne k vyšetřování krádeže

Slovenská režisérka Zuzana Piussi před nedávnem otevřela kauzu, jíž lze jen stěží uvěřit. České soudy v některých případech uznávají pachovou stopu jako dostatečný nepřímý důkaz k odsouzení. Paradoxem je, že v jiných kauzách nepřímé důkazy vyšetřovatelé prakticky ignorují, jak ukazuje zkušenost mediální společnosti INCORP v případu odcizení několika miliard korun. Tento rozdílný přístup vyvolává vážné pochybnosti o rovnosti před zákonem a o tom, zda česká justice měří všem stejně.
Zuzana Piussi Rozhovor

Pokud nemáš na právníka, nedopadneš dobře. Soudci se kryjí a nikdo to nechce změnit, říká o české justici Piussi

Slovenská režisérka Zuzana Piussi ve svém novém dokumentárním filmu Pachová stopa ostře kritizuje justiční praxi využívání pachových stop jako důkazního prostředku v trestním řízení. Dokument rozkrývá, jak středoevropské soudy, zejména v Česku a na Slovensku, stavějí verdikty na řetězci nepřímých důkazů, jehož klíčovým článkem může být právě – a někdy výhradně – pachová stopa. „Žádná vůle to změnit neexistuje. Soudci se navzájem kryjí. Brání svůj hrad,“ uvedla Piussi v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Režisérka upozorňuje, že i přes zjevnou vědeckou kontroverzi kolem spolehlivosti této metody se justice drží zavedené praxe ještě z dob Sovětského svazu.

Více souvisejících

justice Nejvyšší státní zastupitelství sociální sítě trestní zákoník Ministerstvo spravedlnosti

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Aktualizováno před 7 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy