Víza dočasné ochrany získalo v Česku za sobotu 493 uprchlíků z Ukrajiny. Oproti stejnému dni předchozího týdne to byla zhruba polovina. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu koncem letošního února udělila Česká republika dočasnou ochranu 350.795 běžencům z napadené země. Aktuální údaje dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra na twitteru.
Na cizinecké policii se od počátku ukrajinsko-ruského konfliktu přihlásilo přes čtvrt milionu uprchlíků. V sobotu tak učinilo 1297 lidí, čímž se celkový počet nahlášených zvýšil na 253.375.
Vláda v úterý kvůli migrační vlně z Ukrajiny schválila žádost o prodloužení nouzového stavu o 30 dnů. Souhlas s prodloužením do konce června vyslovili poslanci ve čtvrtek, a to zejména hlasy poslanců pětice koaličních stran. Zákonodárci opozice žádost kabinetu až na jednoho z poslanců ANO nepodpořili. Hlasování předcházela skoro šestihodinová debata.
Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) tento týden projednal novelu zákona o pobytu uprchlíků z Ukrajiny v Česku, nazývaného lex Ukrajina. Úprava explicitně odmítne dočasnou ochranu občanům Evropské unie. Prodlouží lhůtu na vyřízení žádosti o dočasnou ochranu na 60 dní, a naopak zkrátí dobu, dokdy musí uprchlík nahlásit změnu pobytu z 15 dnů na tři dny.
Nově budou muset žadatelé o dočasnou ochranu z Ukrajiny prokázat, že mají zajištěno ubytování, pokud nebudou mít bydlení zprostředkováno krajským asistenčním centrem. Novela obsahuje také zkrácení nároku uprchlíka na zdravotní pojištění.
Uprchlíci, kteří dostávají v ubytovacím zařízení zdarma stravu a hygienické potřeby, by už neměli pobírat humanitární dávku. Nyní mají uprchlíci nárok na podporu 5000 Kč na pořízení základních potřeb pro začátek života v Česku. Dávku dostanou za měsíc, kdy získali vízum k ochraně. V případě potřeby mohou příspěvek pobírat ještě dalších pět měsíců. Podle kritiků a některých opozičních politiků část Ukrajinců míří do Česka jen pro dávky.
Související
Rusům se zkomplikují cesty do zemí Evropské unie. Vízová pravidla se zpřísňují
Konec opakovaných víz. EU zpřísnila Rusům podmínky pro vstup do Evropy
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
před 1 hodinou
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
před 1 hodinou
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
před 2 hodinami
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
před 3 hodinami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 4 hodinami
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 5 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 6 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 7 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 7 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 8 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 10 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Zdroj: Libor Novák