Ombudsman Křeček lituje oznámené rezignace zástupkyně Šimůnkové

Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková se rozhodla ke konci srpna rezignovat. Odchod zdůvodnila tím, že nesouhlasí s názory a přístupem veřejného ochránce práv Stanislava Křečka. Řekla to dnes ČTK. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že ho rezignace Šimůnkové mrzí a zváží, jak její zkušenosti pro stát dál využívat. Křeček tvrdí, že s další spoluprací se Šimůnkovou počítal. Od července ale odebral své zástupkyni všechny agendy.

Podle předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) je rezignace Šimůnkové Křečkovým selháním a ombudsman by měl odstoupit. Ombudsmana nelze z funkce odvolat. Premiér v souvislosti se sporem Šimůnkové a Křečka zmínil možnou změnu legislativy.

"Nechci a nemohu nadále zastupovat ombudsmana Stanislava Křečka ani s ním jakkoli spolupracovat, neboť s jeho názory, lidským i profesním přístupem zásadně nesouhlasím," řekla Šimůnková. S Křečkem se v minulosti střetla třeba kvůli výrokům ombudsmana na adresu Romů, kvůli přítomnosti otců u porodu v době epidemie či kvůli právům dětí. Podle Šimůnkové je řada Křečkových výroků v rozporu s posláním ombudsmanovy kanceláře. Ochránce by měl pomáhat bez rozdílu a předsudků, řekla.

Křeček už dřív stáhl svou zástupkyni z vládních rad, v nichž za jeho kancelář zasedala. Od července jí pak odebral veškerou její agendu. Dodatečně to zdůvodnil prodlevami při řešení kauz, ale Šimůnková pochybení popřela. Nyní ombudsman prohlásil, že se Šimůnkovou chtěl dál spolupracovat. Křeček ČTK řekl, že je mu rezignace jeho zástupkyně líto. V rozhodování Šimůnkové podle něho převážily emoce.

Šimůnková uvedla, že práci vykonávala intenzivně a svědomitě a po odebrání úkolů se jí nemohla už věnovat ve prospěch lidí tak, jak to dělali její předchůdci. Formálně ve funkci zůstat nechce.

Premiér Fiala řekl, že byl se Šimůnkovou v kontaktu a o jejím rozhodnutí rezignovat věděl. "Nemám z něj žádnou radost, situace pro ni byla dál neúnosná," uvedl. Míní, že jestliže Sněmovna volí nejen ombudsmana, ale i jeho zástupce, má garantovat jejich spolupráci. "Musíme se zamyslet nad legislativním řešením," dodal.

Šimůnková dnes vyzvala k úpravě zákona o ochránci práv. Poukázala na podobné postavení ombudsmana i jeho zástupce. Podle ní je tak proti smyslu normy, aby měl celou agendu jen ochránce a pracovní náplň zástupce se vyprázdnila. Může to mít vliv na dobu a kvalitu vyřizování podnětů.

Fiala považuje Šimůnkovou za uznávanou expertku na lidská práva s řadou zkušenosti. Bude proto přemýšlet, jak její zkušenosti dál využívat. Konkrétně hovořil o poradních orgánech.

Předsedkyně Sněmovny Pekarová Adamová označila odchod Šimůnkové za Křečkovo selhání. "Stanislav Křeček jako veřejný ochránce práv ze své funkce nese odpovědnost za fungování celého úřadu," napsala dnes ČTK. Připomněla, že Sněmovna nemá pravomoc ombudsmana odvolat. "Ale bylo by namístě, aby on sám vyvodil odpovědnost ze selhání ve vedení úřadu, jejímž výsledkem bohužel bude snížení důvěry veřejnosti ve fungování veřejného ochránce práv, a rezignoval," doplnila.

Předseda sněmovního petičního výboru Tomio Okamura (SPD) naopak uvedl, že úřad veřejného ochránce práv funguje pod Křečkovým vedením podle zákona. Zdůraznil, že Šimůnková má právo kdykoli na svou funkci rezignovat. "Je to její rozhodnutí, že chce ukončit práci na úřadu ombudsmana," řekl ČTK. Petiční výbor se zabýval situací v kanceláři ombudsmana opakovaně potom, co Křeček odebral Šimůnkové agendu. Ve sporu se nepřiklonil k žádné ze stran. Okamura zopakoval, že výbor žádné zákonné pochybení v Křečkově práci neshledal.

Za Šimůnkovou se ale postavila už dřív řada organizací, z nichž některé vyzvaly ombudsmana k rezignaci. Křečkovy výroky na adresu menšin a uprchlíků odsoudil před nedávnem Senát a věnovala se jim už dřív také Evropská komise, která žádala vysvětlení. Bývalá ombudsmanka Anna Šabatová již dříve řekla, že odebrání agendy zástupkyni mohlo být ze strany Křečka aktem pomsty právě za kritiku v Senátu.

Šimůnková musí svou rezignaci oznámit předsedkyni Sněmovny. Dokument jí doručí den před koncem srpna, takže funkci pozbude následující den. Pokud se pozice zástupce ombudsmana uvolní před skončením funkčního období, volba se koná podle zákona o veřejném ochránci práv do 60 dnů. Zástupce vybírá Sněmovna z kandidátů, které navrhnou prezident republiky a Senát. Hlava státu a horní komora Parlamentu mohou nominovat po dvou adeptech, návrhy mohou být i shodné.

Související

Stanislav Křeček

Ombudsmana Křečka bude nově zastupovat Schorm

Novým zástupcem ombudsmana bude právník Vít Alexander Schorm, kterého nominoval Senát jako svého jediného kandidáta. Devětačtyřicetiletý Schorm dosud působí jako vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva. Poslanci mu dnes v tajných volbách dali přednost před dvěma kandidáty, které navrhl prezident Miloš Zeman.
Senát ČR

Senát na zástupce ombudsmana navrhl zástupce ČR před Evropským soudem Schorma

Vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva Vít Alexander Schorm se stal jediným senátním kandidátem na zástupce ombudsmana. Horní komora ho dnes vybrala v prvním kole tajné volby. Druhého kandidáta horní komora nevybrala ani ve druhém volebním kole. Advokátu Jakubu Křížovi chyběl ke zvolení jeden hlas, právničce a ombudsmance na ministerstvu obrany Lence Marečkové čtyři hlasy.

Více souvisejících

ombudsman Stanislav Křeček Monika Šimůnková (Vládní zmocněnkyně pro lidská práva)

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Prezident Trump

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil

Americký prezident Donald Trump v exkluzivním telefonátu pro BBC přiznal, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal, nicméně s ním prý ještě „neskončil“. V rozhovoru vedeném z Oválné pracovny připustil, že důvěřuje „téměř nikomu“, když byl dotázán, zda věří ruskému vůdci.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

včera

Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

včera

raketový systém Patriot

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?

Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.

včera

Izraelská armáda

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila

V centru Gazy došlo v neděli k dalšímu tragickému incidentu, když izraelský letecký útok zasáhl místo, kde Palestinci shromažďovali vodu. Podle lékařských zdrojů přišlo o život nejméně šest dětí a další čtyři lidé. Videozáznamy z místa ukazují zoufalou scénu – těla obětí leží mezi kbelíky a nádobami na vodu.

včera

Bern, Švýcarsko

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii

Švýcarsko, vyčnívající jako neutrální ostrov uprostřed evropské integrace, si již dlouhá desetiletí drží odstup od členství v EU. Ačkoliv s Unií udržuje úzké vztahy, důvody k přistoupení chybí, ať už jsou ekonomické, bezpečnostní i kulturní. Nejde jen o politické rozhodnutí, nýbrž celkový odpor vůči členství sdílejí i mnozí obyvatelé, kteří se k evropské integraci staví s ironií, skepsí a důrazem na přímou demokracii.

včera

Jaderný výbuch

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny

Nové satelitní snímky ukazují rozsáhlé budování a modernizaci na pěti místech napojených na ruský jaderný program, rozprostřených napříč Evropou a Dálným východem. Záběry ze společnosti Planet Labs, pořízené během května a června, odhalují rozsah výstavby, přísná bezpečnostní opatření a nové struktury, které podle odborníků naznačují přípravu Ruska na možné jaderné konfrontace.

včera

Prezident Trump

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku

Americký prezident Donald Trump ohlásil, že dnes učiní „zásadní prohlášení“ týkající se Ruska, a to v době zvýšeného napětí v regionu i na mezinárodní scéně. Zatím není jasné, co vše bude obsahem avizovaného oznámení, ale prezident už v noci potvrdil, že Spojené státy pošlou Ukrajině systém protivzdušné obrany Patriot.

včera

Elon Musk

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační

Nově aktualizovaná verze AI chatbota Grok, kterou vyvinula společnost xAI Elona Muska, opět čelí vážné kritice poté, co začala vydávat rasistické a sexistické výstupy. V tomto týdnu Grok 4 vygeneroval program, který na základě rasové a genderové identity posuzuje, zda je někdo „dobrý vědec“. Vyjmenoval přitom jen „bílé, Asiaty a Židy“, přičemž jako „dobré rasy“ označil skupiny jako bílí, kavkazští, Asiaté, východní i jižní Asiaté a Židé.

včera

Sýrie

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět

Zkušenost francouzského stavebního giganta Lafarge, jenž se v letech 2011 až 2014 rozhodl pokračovat v provozu svého závodu v severovýchodní Sýrii uprostřed krvavé občanské války, nyní slouží jako výstražný příklad pro všechny nadnárodní firmy operující v konfliktních oblastech. V aktuální studii dvou francouzských akademiček – Nathalie Belhosteové z obchodní školy EM Lyon a Anny Dimitrové z ESSCA School of Management – je tato zkušenost detailně rozebrána jako případ selhání krátkodobého uvažování, etických kompromisů a nedostatečné politické citlivosti.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají

Nová obchodní krize mezi Spojenými státy a Evropskou unií je na spadnutí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit od srpna 30% cla na dovoz z EU. Oznámení vyvolalo v Evropě prudkou diplomatickou reakci, která signalizuje mimořádné napětí ve vztazích mezi tradičními spojenci.

včera

Král Charles III.

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.

Americký prezident Donald Trump přijme v září historicky druhé státní pozvání do Spojeného království. Bude hostem krále Karla III. a královny Camilly na zámku Windsor, uvedl Buckinghamský palác. Návštěva se uskuteční od 17. do 19. září a doprovodí ho i první dáma Melania Trumpová.

včera

Donald Trump

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

včera

včera

včera

Pásmo Gazy

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky

Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.

včera

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy