Peltu uznal soud vinným v kauze sportovních dotací, dostal šest let

Soud v kauze zmanipulování sportovních dotací uložil bývalému šéfovi českého fotbalu Miroslavu Peltovi šest let vězení, pětiletý zákaz činnosti ve statutárních orgánech korporací a pětimilionový peněžitý trest. Někdejší náměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou poslal do vězení na 6,5 roku, na šest let jí zakázal výkon funkcí ve veřejné správě a dal jí ještě dvoumilionový peněžitý trest. Rozsudek není pravomocný.

Naopak další obžalované - předsedu České unie sportu (ČUS) Miroslava Janstu, sekretáře unie Jana Boháče, exředitele ministerského odboru sportu Zdeňka Břízu i ČUS a Fotbalovou asociaci ČR (FAČR) soud osvobodil. Kvůli případu dříve rezignovala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Kauza stála místo i Kratochvílovou a Peltu, který se svého postu ve FAČR vzdal z vazby. Svou vinu odmítají.

Předsedkyně senátu pražského městského soudu Lenka Cihlářová dnes uvedla, že Pelta využil své osobní známosti s náměstkyní pro řízení sekce sportu Kratochvílovou a ovlivňoval ji zejména při jejich schůzkách v bytě v centru Prahy tak, aby poskytla dotace konkrétním žadatelům o dotace. Mimo jiné jí předložil seznam preferovaných žádostí. Kratochvílová si pak počínala s vědomím, že nedůvodně znevýhodní ostatní žadatele.

"Obžalovaní Pelta a Kratochvílová si na základě klientelismu stanovili vlastní kritéria hodnocení žádostí," konstatovala soudkyně. Podle ní takto zvýhodnili 18 žadatelů, a chtěli tak způsobit škodu nejméně 175,8 milionu korun. Podle soudkyně se tak Kratochvílová pokusila o zneužití pravomoci, o porušení povinnosti při správě cizího majetku a o zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Pelta ji pak k těmto činům navedl.

Byt, kde se milenci Pelta s Kratochvílovou scházeli, odposlouchávala policie. Soud ale zdůraznil, že nevycházel pouze z pořízených odposlechů, ale také z dalších provázaných důkazů, například listinných. Skutky zůstaly ve stadiu pokusu, protože dotace nakonec poskytnuty nebyly. Ministerstvo totiž po zatčení Kratochvílové v květnu 2017 vyplácení pozastavilo, příslušné dotační programy zrušilo a následně je vyhlásilo znovu.

Obžaloba dále tvrdila, že Kratochvílová ovlivnila v roce 2017 výši dotací ve prospěch Peltovy FAČR a Janstovy ČUS a že mužům vynášela informace. FAČR takto žena podle státního zástupce zajistila na úkor ostatních žadatelů navýšení státní podpory o 19,8 milionu korun, ČUS o 11,5 milionu korun.

Soud ale v této části zprostil viny všechny obžalované, tedy včetně Pelty i Kratochvílové. Popsané skutky podle něj nebyly trestným činem. Cihlářová k tomu řekla, že se nepodařilo vyvrátit obhajobu obžalovaných. Pelta v této souvislosti například uváděl, že zmíněné informace znal z Národní rady pro sport, jejímž byl členem.

Obžaloba Peltu vinila také z podplacení a Kratochvílovou z přijetí úplatku. Státní zástupce žádal pro ženu desetileté vězení. Peltu chtěl poslat za mříže na devět let, navrhoval pro něj také peněžitý trest 25 milionů korun.

Ministerstvo se po obžalovaných domáhá náhrady škody 1,116 miliardy korun. Soudkyně úřad odkázala do civilního řízení.

Související

Miroslav Pelta (foto: David Sedlecký)

Pelta má jít na šest let za mříže, rozhodl soud v kauze dotací. Padly i další tresty

Soud dnes znovu uložil bývalému šéfovi českého fotbalu Miroslavu Peltovi za zmanipulování sportovních dotací šest let vězení, peněžitý trest pět milionů korun a pětiletý zákaz činnosti ve statutárních orgánech spolků. Někdejší náměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou poslal do vězení na 6,5 roku, zakázal jí vedoucí funkce ve veřejné správě na šest let a dal jí dvoumilionový peněžitý trest. 
Miroslav Pelta (foto: David Sedlecký)

Pelta u soudu řekl, že na ovlivňování dotací byl malý pán

Na ovlivnění dotačního řízení jsem byl malý pán, řekl v dnešní závěrečné řeči u soudu bývalý šéf českého fotbalu Miroslav Pelta. Ke kauze zmanipulování sportovních dotací ministerstva školství dodal, že někdejší ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) u něj jako člověk navždy prohrála. Valachová má v procesu postavení svědkyně. 

Více souvisejících

Miroslav Pelta soudy Simona Kratochvílová (MŠMT)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy