Peltu uznal soud vinným v kauze sportovních dotací, dostal šest let

Soud v kauze zmanipulování sportovních dotací uložil bývalému šéfovi českého fotbalu Miroslavu Peltovi šest let vězení, pětiletý zákaz činnosti ve statutárních orgánech korporací a pětimilionový peněžitý trest. Někdejší náměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou poslal do vězení na 6,5 roku, na šest let jí zakázal výkon funkcí ve veřejné správě a dal jí ještě dvoumilionový peněžitý trest. Rozsudek není pravomocný.

Naopak další obžalované - předsedu České unie sportu (ČUS) Miroslava Janstu, sekretáře unie Jana Boháče, exředitele ministerského odboru sportu Zdeňka Břízu i ČUS a Fotbalovou asociaci ČR (FAČR) soud osvobodil. Kvůli případu dříve rezignovala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Kauza stála místo i Kratochvílovou a Peltu, který se svého postu ve FAČR vzdal z vazby. Svou vinu odmítají.

Předsedkyně senátu pražského městského soudu Lenka Cihlářová dnes uvedla, že Pelta využil své osobní známosti s náměstkyní pro řízení sekce sportu Kratochvílovou a ovlivňoval ji zejména při jejich schůzkách v bytě v centru Prahy tak, aby poskytla dotace konkrétním žadatelům o dotace. Mimo jiné jí předložil seznam preferovaných žádostí. Kratochvílová si pak počínala s vědomím, že nedůvodně znevýhodní ostatní žadatele.

"Obžalovaní Pelta a Kratochvílová si na základě klientelismu stanovili vlastní kritéria hodnocení žádostí," konstatovala soudkyně. Podle ní takto zvýhodnili 18 žadatelů, a chtěli tak způsobit škodu nejméně 175,8 milionu korun. Podle soudkyně se tak Kratochvílová pokusila o zneužití pravomoci, o porušení povinnosti při správě cizího majetku a o zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Pelta ji pak k těmto činům navedl.

Byt, kde se milenci Pelta s Kratochvílovou scházeli, odposlouchávala policie. Soud ale zdůraznil, že nevycházel pouze z pořízených odposlechů, ale také z dalších provázaných důkazů, například listinných. Skutky zůstaly ve stadiu pokusu, protože dotace nakonec poskytnuty nebyly. Ministerstvo totiž po zatčení Kratochvílové v květnu 2017 vyplácení pozastavilo, příslušné dotační programy zrušilo a následně je vyhlásilo znovu.

Obžaloba dále tvrdila, že Kratochvílová ovlivnila v roce 2017 výši dotací ve prospěch Peltovy FAČR a Janstovy ČUS a že mužům vynášela informace. FAČR takto žena podle státního zástupce zajistila na úkor ostatních žadatelů navýšení státní podpory o 19,8 milionu korun, ČUS o 11,5 milionu korun.

Soud ale v této části zprostil viny všechny obžalované, tedy včetně Pelty i Kratochvílové. Popsané skutky podle něj nebyly trestným činem. Cihlářová k tomu řekla, že se nepodařilo vyvrátit obhajobu obžalovaných. Pelta v této souvislosti například uváděl, že zmíněné informace znal z Národní rady pro sport, jejímž byl členem.

Obžaloba Peltu vinila také z podplacení a Kratochvílovou z přijetí úplatku. Státní zástupce žádal pro ženu desetileté vězení. Peltu chtěl poslat za mříže na devět let, navrhoval pro něj také peněžitý trest 25 milionů korun.

Ministerstvo se po obžalovaných domáhá náhrady škody 1,116 miliardy korun. Soudkyně úřad odkázala do civilního řízení.

Související

Miroslav Pelta (foto: David Sedlecký)

Pelta má jít na šest let za mříže, rozhodl soud v kauze dotací. Padly i další tresty

Soud dnes znovu uložil bývalému šéfovi českého fotbalu Miroslavu Peltovi za zmanipulování sportovních dotací šest let vězení, peněžitý trest pět milionů korun a pětiletý zákaz činnosti ve statutárních orgánech spolků. Někdejší náměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou poslal do vězení na 6,5 roku, zakázal jí vedoucí funkce ve veřejné správě na šest let a dal jí dvoumilionový peněžitý trest. 
Miroslav Pelta (foto: David Sedlecký)

Pelta u soudu řekl, že na ovlivňování dotací byl malý pán

Na ovlivnění dotačního řízení jsem byl malý pán, řekl v dnešní závěrečné řeči u soudu bývalý šéf českého fotbalu Miroslav Pelta. Ke kauze zmanipulování sportovních dotací ministerstva školství dodal, že někdejší ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) u něj jako člověk navždy prohrála. Valachová má v procesu postavení svědkyně. 

Více souvisejících

Miroslav Pelta soudy Simona Kratochvílová (MŠMT)

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 16 minutami

před 41 minutami

před 1 hodinou

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit

Rusko ve čtvrtek podle všeho zaútočilo na Ukrajinu mezikontinentální balistickou střelou. Jde o první případ v historii, kdy některá země zaútočila tímto druhem zbraně na jinou.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy