Počet osob v exekuci klesl na konci třetího čtvrtletí meziročně o 50.000 na 736.425 lidí. Vyplývá to aktuálních statistik Exekutorské komory. V aktuální koronavirové situaci je to podle komory pozitivní zpráva, která spolu s údaji o nízké nezaměstnanosti nejsou důvodem k zavádění omezujících opatření ve vymahatelnosti práva.
"Klesající počet povinných (dlužníků) vnímáme pozitivně, neukazují se žádné černé scénáře, jak se snaží některé organizace prezentovat. Určitě je třeba být opatrný v souvislosti s koronavirem, jehož dopady budou mít déletrvající efekt, ale je nutné k celé problematice přistupovat racionálně," uvedl prezident komory Vladimír Plášil.
Komora proto varuje před navrhováním opatření, která mají za cíl omezit vymahatelnost práva, ať už jde o moratorium na exekuce či omezování mobiliárních exekucí. Ty jsou podle komory totiž často jediným nástrojem, jak se věřitel ke svým prostředkům může dostat. A právě na věřitele, a zejména ty drobné, můžou tato další omezení podle komory tvrdě dopadnout. Stát pak může vytvořit půdu pro to, aby se z věřitele stal dlužník, což je podle ní nepřípustné.
"Nová omezení exekucí jsou prokazatelně úmyslně zneužívána rozšiřující se skupinou povinných (dlužníků), kteří platit jednoduše nechtějí. Pokud stát bude tato omezení rozšiřovat, hrozí ztráta důvěry v právní stát a vrátíme se do devadesátých let, kdy se vymáhání bude řešit více inkasními agenturami či úplně jinými způsoby, včetně fyzického násilí," upozornil Plášil.
Podle něho se pravidelně zvyšuje nezabavitelná částka, kterou nelze dlužníkovi postihnout srážkou ze mzdy, došlo k navýšení částky, jíž nelze postihnout přikázáním pohledávky z účtu, a navíc několikrát se rozšířil výčet tzv. nezabavitelných věcí. Mobiliární exekuce se nikdy nemůže dotknout základních potřeb a běžného vybavení, naopak se podle něj týká v podstatě zbytných a nadstandardních věcí.
Pro dlužníky čím dál častěji legislativní změny podle něho znamenají impuls přestat řešit hrazení jejich pohledávek nebo posvěcení dlouhodobého trendu dluhy neplatit vůbec. "Mám pocit, že za každou další změnou stojí více populismus než záměr dluhovou problematiku řešit. Proto dlouhodobě navrhujeme ustanovení meziresortní pracovní skupiny, která bude plně obeznámena se situací a bude zastávat roli kvalifikovaného poradního orgánu v procesu legislativních změn," uzavřel Plášil.
Související
Platit se mu nechce. Pražská MHD marně vymáhá škodu po teroristovi z Kolumbie
Nejen důchody. Česko nutně potřebuje kvůli půl milionu lidí ještě jednu reformu
Aktuálně se děje
před 32 minutami
EU navrhuje o rok prodloužit ochranu pro ukrajinské uprchlíky. Vyjma těch s brannou povinností
před 36 minutami
Počasí trápí i hasiče. Požáry hrozí v dalších oblastech, platí nové varování
před 1 hodinou
Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek
před 1 hodinou
Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“
před 2 hodinami
Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl
před 3 hodinami
Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci
před 3 hodinami
Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán
před 4 hodinami
Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu
před 5 hodinami
Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc
před 6 hodinami
Počasí: Předpověď na víkend ukazuje, kde mohou teploty překročit čtyřicítku už v sobotu
včera
Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho
včera
Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy
včera
Policie hledá lupiče z pošty na Semilsku. Peníze si odvezl na motorce
včera
Vedro zkomplikuje i cestování. Cestující ve vlacích dostali několik doporučení
včera
Policii kvůli ozbrojenému učiteli zburcoval někdo z jeho blízkých. Muž čelí obvinění
včera
Tropické počasí a extrémní zátěž pro organismus. Meteorologové opět varují
včera
Ukrajinské útoky na Rusko zaujaly Trumpa. Vyzval Zelenského, aby byl odvážnější
včera
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
včera
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
včera
Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Zdroj: Libor Novák