Praha uzavře k 15. červnu centrum pro uprchlíky, Pardubický kraj se chystá na totéž. Fiala je ochotný jednat

Pražský magistrát uzavře k 15. červnu centrum pro ukrajinské uprchlíky ve Vysočanech. Důvodem je přetíženost hlavního města a chybějící systém přesunu do jiných, méně vytížených krajů. Centrum bude uzavřeno na dobu neurčitou, a to dokud vláda nepředstaví systém přerozdělování uprchlíků, nebo se nevyrovná zátěž mezi kraji.

Po dnešním jednání magistrátního krizového štábu to oznámil primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ČTK zjišťuje.

"Kapacity v Praze jsou dávno překročeny. Jediný manažerský nástroj, který nám zbývá, je zavřít KACPU (Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině) a přesměrovávat uprchlíky do jiných krajů, kde ta kapacita ještě je," řekl Hřib.

Praha se potýká s velkým přílivem uprchlíků, kterých je podle primátora až čtyřikrát více než v některých dalších krajích. KACPU, které slouží pro Prahu a střední Čechy, dosud odbavilo přes 90.000 lidí. Kvůli velkému množství převážně romských uprchlíků z Ukrajiny přebývajících na pražském hlavním nádraží musela být vybudována stanová městečka v Troji a Malešicích.

Hřib vytkl vládě, že nevytvořila systém přerozdělování uprchlíků. Městu se podle něho sdělují pouze důvody, proč systém nelze vytvořit, namísto návrhů konkrétních kroků. Centrum tak bude uzavřeno do doby, než magistrát podle primátora zjistí,, že se vyrovnává zátěž mezi kraji a že vláda stanovila dostatečně motivační kroky, které přimějí uprchlíky k přestěhování. "Jakmile se to objeví na stole, krizový štáb zasedne a projedná to," řekl.

Praha trpí tím, že na rozdíl od některých měst nemůže nedostatek ubytovacích míst řešit přesunem uprchlíků do svého bezprostředního okolí, neboť ve Středočeském kraji místa rovněž chybí. Potvrdily to podle Hřiba vládní analýzy i analýza organizace Člověk v tísni. Uprchlíky o uzavření centra a o tom, aby cestovali do jiných krajů než do Prahy, bude město informovat již ve vlacích.

Hlavní město si nyní udělá analýzu současných ubytovacích míst, zda budou provozovatelé ochotni uprchlíky dál ubytovávat i poté, kdy skončí vládou daná tříměsíční lhůta, během níž mají kraje povinnost se o uprchlíky postarat. Město nyní připlácí na ubytování ke státnímu příspěvku 140 korun ze svého rozpočtu, což by po skončení lhůty přestalo dělat. "Nechceme podnikat ukvapené kroky a chceme to pořádně promyslet, proto si uděláme analýzu," řekl Hřib.

Kuba: Hřibovo prohlášení o uzavření centra je nekolegiálním politickým gestem

Za nekolegiální krok a politické gesto označil předseda Asociace krajů ČR a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) dnešní prohlášení pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), že Praha k 15. červnu uzavře své centrum pro ukrajinské uprchlíky. Hřib to zdůvodnil přetížeností hlavního města a chybějícím systémem přesunu do jiných, méně vytížených krajů. Kuba ČTK řekl, že situace v Praze je srovnatelná s jinými kraji.

"Prohlášení považuji za poměrně nekolegiální vůči ostatním krajům a hejtmanům. A to především proto, že včera (v úterý) probíhala schůzka všech hejtmanů a primátora Prahy s ministrem vnitra, na níž taková informace nepadla. Pokud pan primátor o 24 hodin později vydá takové zásadní prohlášení, je to pro mě symbol toho, že se jedná pouze o politické hry, kdy na sebe chce velmi výrazně upozornit. Přijde mi, že ten problém chce zveličovat, ne jej pracovně řešit," řekl Kuba. Dodal, že jej také zaráží, že pražský primátor touto cestou útočí na ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). "Přitom Piráti i STAN loni na podzim tvořili koalici. Proto to na mě celé působí jako politické zviditelnění před podzimními komunálními volbami," uvedl.

Podle jihočeského hejtmana je situace s ubytováním ukrajinských běženců v Praze podobná jako v jiných krajích. Kuba se domnívá, že kapacity, které jednotlivé kraje a hlavní město pro tyto účely má, zatím stále dostačují. "Většina uprchlíků se ubytuje u svých příbuzných nebo známých. Samozřejmě, že v Praze jich je výrazně víc, protože je tam největší pracovní trh v republice. To znamená, že lidé z Ukrajiny tam za prací odcházeli už před válečným konfliktem a bylo jich tam výrazně více než v jiných regionech," řekl Kuba.

Dodal, že zásadní problém může nastat v září, kdy nebudou stačit volná místa v základních a mateřských školách, protože se počet uchazečů zvýší o ukrajinské děti. "Ale tohle budou řešit všechny kraje stejně. To nebude pouze záležitost Prahy, protože ve všech regionech jsou kapacity ve školách omezené," dodal jihočeský hejtman.

Hejtman: Pardubický kraj také uzavře centrum pro uprchlíky, pokud to udělá Praha

V případě, že Praha uzavře své centrum pro ukrajinské uprchlíky, udělá to i Pardubický kraj. ČTK to dnes řekl hejtman Martin Netolický (ČSSD). Úmysl Prahy, který pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) odůvodnil přetížeností hlavního města a chybějícím systémem přesunu uprchlíků do jiných, méně vytížených krajů, považuje Netolický za nekolegiální, zhoršil by podle něj situaci. Hejtman se chce vrátit k debatě o problému. Vyjádření pražského primátora ČTK shání.

"Přijímání uprchlíků z Ukrajiny a jejich registrace na krajských asistenčních centrech není izolovanou záležitostí jednoho či druhého kraje, ale otázkou komplexního řešení. Avízo uzavření asistenčního centra v Praze k 15. červnu považuji za jednoznačně nekolegiální krok," uvedl hejtman. Podle něj uzavření pražského centra nikomu nezabrání, aby do Prahy přijel, naopak se může stát, že se lidé budou po hlavním městě pohybovat bezprizorně nebo budou vysazováni ve městech, která jsou na hlavním železničním koridoru před či za Prahou. To je podle hejtmana nemyslitelné, navíc ani v Pardubickém kraji není podle něj ubytovacích kapacit nazbyt.

Mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták v tiskové zprávě v této souvislosti uvedl, že o případném uzavření Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) v návaznosti na uzavření obdobného pražského centra rozhodla strategická skupina, která byla vytvořena při Bezpečnostní radě Pardubického kraje a v níž jsou i ředitelé krajských ředitelství policie a hasičů. "Nenecháme se takto silou tlačit ke zdi na základě dat, která nejsou přesná a neodpovídají realitě. Místo toho, aby probíhala konstruktivní debata," doplnil Netolický.

Podle něj by o budoucím postavení KACPU měla jednat Asociace krajů ČR s vládou. Myslí si ale, že i kdyby byl počet ukrajinských asistenčních center snížen, jedno centrum v Praze by mělo zůstat. "Protože je to hlavní město a hlavní město má i nějakou zodpovědnost a úlohu směrem do zbytku státu. Ostatně mají zdaleka nejvíce peněz z hlediska rozpočtového určení daní, takže jsou schopni mnohem lépe si s různými vícenáklady poradit než my v rámci malých regionů," řekl ČTK Netolický.

Ministr vnitra Jan Rakušan (STAN) tento týden deníku Právo řekl, že do Česka denně přijíždí průměrně tisícovka Ukrajinců, ale stejný počet jich i odjíždí. Například v neděli 29. května podle něj přijelo 1768 ukrajinských uprchlíků, naproti tomu 1783 lidí ze země vlakem odcestovalo. Na počátku rusko-ukrajinského konfliktu na konci února do země přijížděly denně tisíce lidí.

Fiala je ochotný jednat s Hřibem o uprchlících, zastal se ale Rakušana

Premiér Petr Fiala (ODS) je ochotný sejít se za přítomnosti vicepremiéra, ministra vnitra a šéfa krizového štábu Víta Rakušana (STAN) s primátorem hlavního města Zdeňkem Hřibem (Piráti) a jednat o situaci uprchlíků z Ukrajiny v Praze. Je podle něj ale třeba rozlišovat skutečné problémy a blížící se komunální volby. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády Fiala uvedl, že jde o záležitost, kterou má na starost Rakušan a řeší ji dobře. Termín setkání zatím neurčil.

Hřib dnes oznámil, že magistrát kvůli přetíženosti hlavního města a chybějícímu systému přesunu uprchlíků uzavře k 15. červnu centrum pro ukrajinské uprchlíky ve Vysočanech. Někteří hejtmani záměr kritizovali, předseda Asociace krajů ČR a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) plán označil za nekolegiální krok a politické gesto.

Fiala dále uvedl, že podle jeho informací při pravidelném úterním jednání zástupců vlády s hejtmany Hřib nic nenamítal na to, že se situace uklidňuje a že krizový štáb může snížit frekvenci jednání s hejtmany z každého úterý na jednou za dva týdny. "Hřib nic nenamítal a potom v médiích vytváří dojem, že je třeba okamžitě a intenzivně jednat," uvedl. Dodal, že se samozřejmě s primátorem setká, ale za přítomnosti Rakušana. Toho rozhodnutí Prahy mrzí. Z Bruselu, kam dnes odletěl na jednání, vzkázal, že je připraven se s Hřibem sejít a hledat jiné cesty.

Související

Uprchlíci, ilustrační foto Původní zpráva

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.
Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

Více souvisejících

uprchlíci Praha Zdeněk Hřib

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 10 minutami

před 57 minutami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron si předsevzal nadlidský úkol: Zakázat sociální sítě je těžší, než se může zdát

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil ambiciózní plán: zakázat přístup k sociálním sítím dětem mladším 15 let. Tento krok zdůvodnil tragickými událostmi – smrtícími útoky studentů na školách ve Francii – a nutností chránit děti před škodlivým obsahem. Ale prosadit takový zákaz se ukazuje jako právní, technologická a politická výzva evropského rozsahu.

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu si podřezal větev? Přiznal, že izraelská rozvědka podporuje palestinské klany v Pásmu Gazy

Kontroverzní krok izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který připustil, že izraelské zpravodajské služby podporují vybrané palestinské klany v Pásmu Gazy, vyvolává silnou kritiku. Podle odborníků i části izraelské politické scény by mohlo jít o další strategickou chybu, která nejen prohloubí chaos, ale zároveň oddálí možnost jakéhokoliv pokroku směrem k dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

před 2 hodinami

Izraelská armáda

Tragédie v Gaze: Izraelské síly zabily nejméně 60 Palestinců při snaze získat jídlo

Napětí a zoufalství v Pásmu Gazy dosáhly nového tragického vrcholu. Podle místních zdravotnických úřadů izraelské jednotky ve středu zastřelily nejméně 60 Palestinců – většinu z nich ve chvíli, kdy se snažili dostat k potravinové pomoci poskytované nadací Gaza Humanitarian Foundation (GHF), která spolupracuje s Izraelem a Spojenými státy. Další desítky lidí utrpěly zranění.

před 3 hodinami

Demonstrace v USA proti ICE

Napětí v USA eskaluje: Policie zasahuje proti demonstrantům, do ulic míří i mariňáci

Ve Spojených státech pokračují bouřlivé protesty namířené proti imigrační politice a federálním zásahům. Situace se vyhrotila ve více městech, přičemž úřady přistupují k rázným opatřením. V několika případech již bylo vyhlášeno nezákonné shromáždění, nasazeny byly i jednotky Národní gardy a do Los Angeles se chystají dorazit mariňáci.

před 4 hodinami

včera

Los Angeles

Jsme Trumpův experiment. Nepokoje vyprovokoval Bílý dům, tvrdí vedení Los Angeles

Los Angeles čelí největší vlně občanských nepokojů od počátku pandemie. Jejich bezprostřední příčinou byly rozsáhlé razie imigrační agentury ICE, které proběhly v pátek po celém městě. Podle starostky Karen Bassové ale za současnou krizí stojí více než jen samotné zatýkání. Obviňuje Bílý dům z cíleného vyvolávání chaosu a porušování pravomocí místní samosprávy.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Trunda o konci Ivana Haška neuvažuje. Musel se však distancovat od „berbrovce“ Hořejšího

Vysoká prohra v Chorvatsku 1:5 nebude pro kouče Ivana Haška znamenat konec jeho působení ve funkci trenéra české fotbalové reprezentace. Potvrdil to nový předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) David Trunda, jenž však pověřil realizační tým k vypracování analýzy tohoto neúspěchu, která by měla být následně předložena výkonnému výboru. Vedle budoucnosti Ivana Haška u národního týmu po výprasku v chorvatském Osijeku se však řešila i přítomnost bývalého funkcionáře Jana Hořejšího spojovaného s érou bývalého asociačního místopředsedy Romana Berbra. Trunda se musel od Hořejšího distancovat.

včera

sport

Češi v rámci kvalifikace na fotbalové MS poprvé prohráli. V Chorvatsku poznali na čem jsou

Čeští fotbaloví reprezentanti tušili, že v pondělí večer narazí v rámci kvalifikace na světový šampionát v roce 2026 na nejtěžšího soupeře a vůbec favorita celé kvalifikační skupiny L Chorvatsko. V Osijeku se to potvrdilo, stejně jako to, že Chorvati jsou o několik tříd fotbalově jinde než Češi. Od samotného začátku bylo vidět, že se po většinu zápasu bude hrát prakticky na jednu branku a snad jen v úvodu druhé půle se dá říct, že Češi s Chorvaty hráli vyrovnaně. Po prvním poločase totiž mohli být rádi, že to je pro Chorvatsko jen 1:0 a když pak Souček hlavičkou ve druhé půli vyrovnal na 1:1, vypadalo to, že se Češi nadechují k daleko lepším výkonům. Jenže následovala hrůzná třináctiminutovka, během které Chorvatsko i díky dvěma penaltám zvýšilo na nakonec konečných 5:1. Pro Čechy se tak – i přesto, že i po tomto duelu vedou svou kvalifikační skupinu – komplikuje vidina postupu na MS z prvního místa.

včera

ignis brunensis

Švédsko chce v celé EU zakázat ohňostroje

Švédsko vyzývá Evropskou unii k zásadnímu zpřísnění pravidel pro prodej a distribuci pyrotechniky. Tamní vláda totiž varuje, že organizovaný zločin čím dál častěji využívá ohňostroje jako zbraň.

včera

Donald Trump

Trump tlačí na Izrael: Ukončete válku v Gaze a přestaňte vyhrožovat Íránu, tvrdí zdroj

Prezident USA Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby ukončil válku v Gaze a přestal hovořit o možném útoku na Írán. Informaci přinesl zdroj obeznámený s pondělním telefonátem obou lídrů. Tlak z Washingtonu sílí v době, kdy Spojené státy usilují o jadernou dohodu s Teheránem a prostřednictvím zprostředkovatelů vedou jednání s Hamásem o příměří. 

včera

včera

včera

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce po tragickém útoku zakázat sociální sítě dětem do 15 let

Po tragickém útoku ve škole v Nogentu vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron k okamžnému zásahu proti přístupu dětí k nebezpečnému obsahu na internetu. Pokud se do několika měsíců nepodaří na úrovni EU dosáhnout pokroku, Francie podle něj sama zakáže sociální sítě pro osoby mladší 15 let.

včera

včera

včera

Donald Trump

Má Trump právo povolat Národní gardu? Za určitých podmínek ano, v LA ale vynechal tu nejdůležitější

Prezident Donald Trump 9. června 2025 nařídil nasazení přibližně 700 příslušníků námořní pěchoty do ulic Los Angeles. Tento krok, podle ministra obrany Peta Hegsetha, přichází jako reakce na „zvýšené hrozby vůči federálním budovám a pracovníkům bezpečnostních složek“. Jde o bezprecedentní eskalaci vojenské přítomnosti ve městě a o demonstraci rozsahu prezidentské pravomoci při nasazování ozbrojených sil na americké půdě.

včera

Evropské zbrojovky mají zásadní problém. Neumí nic utajit

V časech, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybňuje bezpečnostní závazky Spojených států vůči Evropě a ruský prezident Vladimir Putin nadále jedná nepředvídatelně, se evropské vlády obracejí k jediné možné odpovědi – přezbrojení. Evropská komise proto představila ambiciózní plán: investiční balíček ve výši 800 miliard eur, který má podle slov předsedkyně Ursuly von der Leyenové „rychle a významně navýšit výdaje na obranné kapacity členských států“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy