Přeživší z Lidic kritizují ČT. Kvůli reportáži podali stížnost

Lidé, kteří jako děti přežili vyhlazení středočeských Lidic, kritizují reportáž České televize (ČT) i Památník Lidice a přerušují s ním spolupráci. ČTK o tom dnes informovala starostka Lidic Veronika Kellerová, která je vnučkou jedné z obětí vyhlazení obce. Reportáž se zabývala údajným udáním jedné z obyvatelek Lidic několik dní před vypálením obce. Ředitelka památníku Martina Lehmannová dnes ČTK řekla, že kvůli citlivosti tématu a po dohodě se zřizovatelem památníku, kterým je ministerstvo kultury, vydají památník a ministerstvo společné stanovisko příští týden.

Reportáž odvysílaná v červnu v pořadu Reportéři ČT informovala o jedné z lidických žen, která údajně udala židovskou ženu. Vystupuje v ní historik z Historického ústavu Akademie věd ČR Vojtěch Kyncl a jako pramen informací posloužil zápis v památníku četnické stanice v Buštěhradu. V reportáži se vyjadřuje také ředitelka památníku Lehmannová. Vyjádření České televize se ČTK snaží získat.

Některé děti, které přežily lidickou tragédii, byly po vyhlazení obce v sirotčinci Praze-Krči a například Marie Šupíková byla na převýchově v německé rodině. Zhruba z 500 lidických obyvatel válku nepřežilo 340. Po ukončení války se do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.

Lidické děti podaly kvůli reportáži stížnost Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) a nechtějí se už vyjadřovat do médií. Před několika dny zaslaly dopis s vyjádřením o přerušení spolupráce s památníkem ústavním činitelům. Kritizují v něm i reportáž v České televizi. Podle nich byla nevyvážená, neobjektivní a neověřená.

"Jsme přesvědčeny, že rozložení příspěvků v průběhu dne 77. výročí vypálení Lidic, jejich zařazení do jednotlivých pořadů a hlavně volba tématu pro připomenutí vypálení Lidic německými nacisty v pořadu Reportéři ČT v příspěvku V předvečer tragédie, obsahujícího nepravdivé a nedoložené výroky, značně poškodila občany Lidic, zejména přeživší lidické děti a potomky nacistických obětí," uvádí stížnost lidických dětí pro RRTV.

RRTV podnět po projednání odložila s tím, že zdroje použité v reportáži jsou doložené a spor je na úrovni historicko-vědeckého zkoumání. V případě, že bylo poškozeno dobré jméno konkrétních osob nebo byla šířena pomluva, je podle rady možné se obrátit na soud. S tím pamětníci nesouhlasí a chtějí, aby ústavní činitelé "zjednali ve státní organizaci Památník Lidice nápravu."

Kyncl dnes ČTK řekl, že prameny, které byly v reportáži použity, má za autentické. "Když ten zápis četník napsal, tak ho napsal jednou do četnické stanice do památníku, což už samo o sobě má právní validitu," uvedl Kyncl. Dodal, že k tomu četník napsal ještě vlastní protokol, který vložil do vyšetřovacích spisů, když se ještě nevědělo, proč přesně Lidice nacisté vypálili. Protokol má z druhé strany signatury jeho nadřízených. Navíc sám četník nemohl zjistit židovský původ zatýkané ženy, podle Kyncla se dal vyčíst z přihlášky k pobytu, k níž ale neměl přístup.

Neobvyklé podle Kyncla také bylo, že se po válce nikdo o osud jedné z obyvatelky Lidic nezajímal. "Nebyla uvedena nikde v žádném seznamu," řekl.

Kdo bude mít zájem se setkat s lidickými pamětníky musí podle otevřeného dopisu kontaktovat starostku, která domluví jednání s nejmladším z lidických dětí, Pavlem Horešovským, který pak bude jednat se zájemcem, například kvůli besedě.

Vyhlazení Lidic bylo součástí německého teroru rozpoutaného po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. V Lidicích žilo za druhé světové války kolem 500 obyvatel, 10. června 1942 zastřelili nacisté 173 lidických mužů. Ženy a děti nejdříve strávily tři dny v tělocvičně kladenského gymnázia, poté byly děti od matek odděleny. Ženy nacisté převezli do koncentračních táborů. Děti, které nebyly vybrány k poněmčení nebo přesáhly jeden rok věku, skončily v polském Chelmnu, kde je nacisté s největší pravděpodobností hromadně zavraždili plynem. Obec byla zcela srovnána se zemí.

Související

Petr Pavel

Lidická tragédie je podle Pavla symbolem, který je stále aktuální

Lidická tragédie je podle prezidenta Petra Pavla symbolem, který je stále aktuální. I dnes je po světě množství konfliktů, při nichž umírá civilní obyvatelstvo, upozornil Pavel v Lidicích na Kladensku při dnešním pietním aktu k 81. výročí vyhlazení obce nacisty. Vzpomínky se zúčastnilo několik stovek lidí.

Více souvisejících

Lidice reportéři čt Česká televize

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy