Sedm procent Čechů během epidemie ztratilo práci

Více než třetina zaměstnanců uvedla, že se u nich upravil pracovní úvazek či aktivity, a to snížením úvazku (11 procent), redukcí mzdy, flexibilní složky (osm procent) či benefitů (pět procent), přechodem na ošetřovné (šest procent), vynucenou dovolenou (devět procent) a ztrátou příjmů z dohody o pracovní činnosti (čtyři procenta).

Pokles odpracovaných hodin se proti konci března stabilizoval. Zhruba 30 až 35 procent lidí pracujících před epidemií tvrdí, že pracuje do 20 hodin týdně a kolem 50 až 55 procent si udrželo plnou pracovní dobu (40 a více hodin).

Zhruba čtvrtina původně pracovně aktivních respondentů má poměrně či velmi silné obavy ze ztráty práce. Toho se bojí přes 40 procent lidí, u kterých se nějak změnil pracovní úvazek či zapojení, a dále asi třetina lidí s nižší kvalifikací a těch, kteří byli chudí už v době před epidemií.

Počet respondentů uvádějících pokles příjmu domácnosti na polovinu či méně od konce března nenarostl, rozšířil se ale mírně počet těch, které zasáhl pokles částečně.

Na 36 procent procent dotázaných domácností má úspory, které by při plném výpadku stačily maximálně na měsíc, což je nevýznamná změna proti březnu. Okolo sedmi procent lidí tak patří do velmi rizikové kategorie, kdy domácnosti vypadla minimálně polovina příjmů a mají úspory maximálně na měsíc. Často jsou tyto skupiny mezi OSVČ, samoživitelkami a lidmi, u kterých se změnil pracovní úvazek.

U domácností trochu opadla snaha šetřit na spotřebních výdajích, ale stále 14 procent domácností zvažuje některé radikální řešení, tedy půjčky, prodej majetku a shánění levnějšího bydlení. Platí to pro zhruba čtvrtinu respondentů ohrožených skupin. Díky využití odkladu splátek hypoték či nájmů části domácností se mírně zlepšila deklarovaná neschopnost hradit tyto výdaje a základní provoz domácnosti.

V hodnocení finanční situace domácnosti nenastala proti předchozí vlně průzkumu (konec března) výrazná změna. Spíše klesl počet lidí, kteří situaci hodnotí jako velmi obtížnou, ale část respondentů se posunula z pozitivního hodnocení k vyšším obavám. Souvisí to se zjištěním, že se podařilo zastavit nárůst extrémních dopadů, ale krize se přes úsporná opatření ve firmách začala dotýkat více lidí.

Proti konci března se mírně snížily obavy části domácností a v souvislosti s tím lehce klesla orientace domácností na šetření za spotřební výdaje a potraviny. Na druhou stranu počet domácností, které zvažují razantní řešení, tedy půjčku, prodej majetku, hledání levnějšího bydlení, se takřka nezměnil. Souvisí to s tím, že se příliš nezměnil počet domácností s velkým propadem příjmů.

Některé domácnosti mají už aktuálně problémy se splácením dlouhodobých závazků, pět procent s hypotékou či nájmem, pět procent s jinou půjčkou či úvěrem a devět procent s pravidelnými výdaji domácností.