Amalee a Lakuna, tak pojmenovali chovatelé z pražské zoo sloní samičky, které se tam narodily letos v březnu a květnu. Jde o jména ze Srí Lanky, odkud pocházejí matky slonic. Slůňata zůstanou v Praze a budou pokračovatelkami rodu. Novinářům to dnes řekl ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.
"Amalee je jméno, které se používá na Srí Lance. Pokud jde o Lakunu, tak je význam jako vyhlídka do budoucna. My jsme ho volili jako takový symbol naděje v době, kdy nejen tady byla zoo zavřená, ale také s ohledem na to, že je to první sloní samička narozená tady jako stoprocentně pražské slůně," řekl Bobek. Malé slonice se narodily 27. března a 9. května.
Kmotrem starší sloní samičky se stal Jan Juchelka, předseda představenstva a generální ředitel Komerční banky, která je partnerem zoo. Mladší slůně pokřtil státní tajemník ministerstva zahraničních věcí Miloslav Stašek, uvedla mluvčí zoo Helena Petáková.
Matkami slůňat jsou slonice indické Janita a Tamara. Obě žijí v pražské zoo od roku 2012. Otcem obou mláďat je 37letý samec Ankhor. Ten před svým příchodem do Prahy zplodil více než desítku mláďat. Sloní samec původem z Barmy je v Praze šest let, před tím byl v německém Tierparku Berlin.
Podle ředitele se v prostorách pražské zoo narodilo pět slůňat, matka prvního z nich však do zoo přijela už březí. Prvními zcela pražskými slůňaty tak byli Max a Rudy, jejichž matkami jsou také Tamara a Janita. Rudolf a Maxmilián, první slůňata počatá a narozená v Praze, přišli na svět v roce 2016.
Slony pražská zoo chová od roku 1933. V současnosti má zahrada kromě nových mláďat sedm sloních obyvatel. Nejstarším členem stáda je samice Gulab, kterou zoo získala v roce 1966. Vedle Janity, Tamary, Maxe, Rudiho a Ankhora žije v zahradě i samice Shanti.
Zahrada má od března 2013 nový areál nazvaný Údolí slonů, který vyšel na 500 milionů korun. Je to největší komplex, který kdy některá z českých či slovenských zoo otevřela.
Zoologická zahrada v Troji se poprvé otevřela 28. září 1931. Do zoo loni zavítalo 1,456.526 návštěvníků. O více než 8000 lidí tak padl její dosavadní rekord z roku 2016. Chová přes 670 druhů zvířat. Patří k nejnavštěvovanějším místům v Praze.
Související
V pražské ZOO se potvrdila ptačí chřipka. Platí mimořádná opatření
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
Aktuálně se děje
před 57 minutami
MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?
před 2 hodinami
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
před 3 hodinami
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
před 3 hodinami
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
před 4 hodinami
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
před 5 hodinami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 6 hodinami
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 7 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 8 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 9 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 9 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 10 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 12 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.
Zdroj: Libor Novák