Spor o hidžáb: Nejvyšší soud se zastal Somálky, ČR musí tolerovat náboženský pluralismus

Hidžáb je šátek, kterým si muslimské ženy zahalují vlasy, krk a ramena. Ayan Jamaal Ahmednuurová tvrdila, že pražskou Střední zdravotnickou školu opustila poté, co ji ředitelka při zahájení školního roku v září 2013 vyzvala, aby si sundala hidžáb i na teoretickou výuku. Původně prý byly domluvené na tom, že šátek bude odkládat pouze při ošetřovatelské praxi.

Dívka se domáhala omluvy a 60.000 korun. U Obvodního soudu pro Prahu 10 ani Městského soudu v Praze neuspěla. Nyní se musí obvodní soud případem zabývat znovu, bude vázaný názorem NS, podle kterého dívka prokázala nepřímou diskriminaci v přístupu ke vzdělání, a to z důvodu náboženství.

"Je důležité pro nás pro všechny, aby nikdo neurčoval, co si máme myslet, co máme vyznávat, co máme nosit na sobě, pokud to někoho skutečně neohrožuje," řekla advokátka dívky Radka Korbelová Dohnalová.

Ředitelka školy Ivanka Kohoutová zatím rozhodnutí nekomentovala, řekla, že ho ještě neobdržela. Advokát školy Radek Suchý s ním nesouhlasí. "Považujeme rozsudek za věcně i právně nesprávný a argumentačně zcela chabý. Je to z mého pohledu spíše politické rozhodnutí než rozhodnutí právní," sdělil Suchý.

Ministerstvo školství ČTK napsalo, že se zatím k verdiktu nebude vyjadřovat. S rozhodnutím soudu se musí nejprve seznámit, uvedla mluvčí úřadu Aneta Lednová.

Ombudsmanka Anna Šabatová, která se od počátku postavila na stranu studentky, rozhodnutí soudu přivítala. "Mám radost. I proto, že Nejvyšší soud v rozhodnutí vychází ze stejných principů, na nichž jsem postavila svůj právní názor na tento případ už v roce 2014," řekla.

NS v rozhodnutí apeluje na toleranci jako občanskou ctnost. Uznal, že vyznávání islámu a nošení hidžábu je v českých poměrech neobvyklé a vzbuzuje v některých lidech paušalizující obavy. "Avšak za podmínek daných naším právním řádem by i tyto osobní a nikoho neohrožující projevy náboženského přesvědčení měly být většinovou společností tolerovány, a to zvláště v oblasti vzdělávání, jehož úkolem je mimo jiné i vést studenty k úctě a respektu k právům druhých a názorové snášenlivosti," uvedl soud.

Škola v minulosti argumentovala tím, že s ohledem na společenské normy a nevhodné odívání některých dětí obecně zakázala pokrývky hlavy.

"Normy společenského chování včetně odívání však žalobkyně užitím muslimského šátku neporušila, neboť zahalení vlasů obecně nevzbuzuje pohoršení, je u žen běžné nejen při pobytu venku, ale i uvnitř budov. Skutečnost, že způsob vázání hidžábu je v naší společnosti cizorodým prvkem, neznamená porušení norem společenského chování, mravnosti, respektive morálky," reagoval NS. Zahalení hidžábem podle NS nezvyšuje bezpečnostní rizika ani nekomplikuje identifikaci dívky.

Podle advokáta Suchého ale soud ve své argumentaci popírá a pomíjí prokázaná fakta, překrucuje ustanovení antidiskriminačního zákona a vykládá je zjevně ve prospěch žalobkyně. "Interpretací dotčených právních předpisů soud prolomuje hradby a ve svém důsledku tak otevírá prostor pro další nároky náboženských skupin, což ad absurdum může vést až k zavádění islámských modliteben na školách nebo omlouvání žáků při muslimských svátcích," míní Suchý.

Odvolací soud původně postavil rozhodnutí na závěru, že omezení dané školním řádem bylo odůvodněno tím, že škola má být neutrálním prostředím a že užívání hidžábu je v rozporu s právem nebýt vystaven působení náboženských symbolů. Ani s tím však NS nesouhlasil, zdůraznil zákaz diskriminace nebo zvýhodňování některých náboženských směrů.

"Nemůže-li být žalobkyně zahalena hidžábem a projevit tak své náboženské přesvědčení a víru, což má pro ni zásadní význam, dopadá na ni zákaz nošení pokrývek hlavy ve škole ve srovnání s ostatními studenty tíživěji. Je tím znevýhodněna oproti ostatním studentům, kteří jsou jiného náboženského přesvědčení, jehož symbolika nebyla zákazem pokrývek hlavy dotčena, anebo nejsou věřící," uvedl mluvčí soudu Petr Tomíček.

Ředitelka školy Ivanka Kohoutová loni dostala od prezidenta Miloše Zemana medaili za zásluhy o stát. Konkrétně ji Hrad ocenil jako "statečnou ženu v boji s netolerantní ideologií".