Trest pro bývalého soudce Kozáka je platný, NS odmítl dovolání

Kozák vinu od počátku popíral. Už dříve byl v důsledku podání obžaloby dočasně zproštěn funkce soudce. Pravomocný rozsudek pro něj znamenal konec v justici. Nyní už na seznamu soudců vedeném ministerstvem spravedlnosti nefiguruje.

V dovolání Kozák uvedl, že přetrvávají pochybnosti o vině a že důkazy nejsou dostatečnou oporou pro jeho potrestání. Podle NS však bylo dokazování dostatečně široké a soudy nechybovaly.

"Souhrnně vzato, skutkové závěry soudů obou stupňů jsou důvodné, komplexní, nepochybné a navazující na provedené důkazy," stojí v usnesení NS. Aktéři kauzy by ještě teoreticky mohli podat ústavní stížnost, museli by však namítat porušení svých základních práv.

Městský soud v Brně vyměřil Kozákovi za zneužití pravomoci úřední osoby 15 měsíců vězení s podmínečným odkladem na tři roky. Odvolací Krajský soud v Ostravě zkrátil zkušební dobu na dva roky.

Podle obžaloby se Kozák snažil zařadit do insolvenčního řízení vedeného jiným soudcem pohledávku fyzické osoby na 450.000 korun. Termín pro přihlašování pohledávek do insolvenčního řízení končil 31. srpna 2016, soudce se podle obžaloby spornou pohledávku snažil 7. září na podatelně soudu zařadit do běžného procesu.

Předstíral, že ji nalezl ve svém spisu, do kterého byla vložena omylem, a chtěl ji datovat k 31. srpnu. Podatelna to odmítla. O totéž se podle obžaloby snažil ještě 13. září v soudní kanceláři, úřednice ale pohledávku přinesla do podatelny, kde jí požadované datum znovu zpětně nedali.

Kozák podle pravomocného rozsudku jednal na popud právníka Zvoníčka, jenž za účastenství ve formě návodu dostal rok vězení s podmínečným odkladem na dva roky. Oba muži už dříve popřeli, že by jednali nezákonně. Kozák se hájil tím, že pochybila podatelna. Soud ale tomuto tvrzení neuvěřil.