Advokát navedl soudce ke zneužití pravomoci. Trest platí, ÚS zamítl stížnost

Zvoníček v ústavní stížnosti poukazoval na řadu údajných pochybení, ÚS se zabýval zejména problémem, do jaké míry se mohl Zvoníček jako advokát účinně hájit, aniž by porušil povinnost mlčenlivosti vůči své klientce. Podle nálezu převažuje v trestním řízení proti advokátovi právo na účinnou obhajobu nad povinností mlčenlivosti, ovšem jen ve zcela nezbytné míře.

Zvoníček se ale podle ÚS o takový výkon svého práva na obhajobu ani nepokusil, ačkoliv jako právní profesionál mohl nalézt oporu jak v komentářové právní literatuře, tak částečně i v judikatuře. Prakticky tak na jednu z možností své obhajoby rezignoval. "Skutečnost, že tak učinil, tak nelze klást k tíži nikomu jinému než jemu samému," stojí v nálezu.

Za návod ke zneužití pravomoci úřední osoby dostal Zvoníček rok vězení s podmínečným odkladem na dva roky a také zákaz samostatného výkonu advokacie na 2,5 roku.

Podle obžaloby se Kozák snažil zařadit do insolvenčního řízení vedeného jiným soudcem pohledávku fyzické osoby na 450.000 korun. Termín pro přihlašování pohledávek do insolvenčního řízení končil 31. srpna 2016, soudce se podle obžaloby spornou pohledávku snažil 7. září na podatelně soudu zařadit do běžného procesu.

Předstíral, že ji našel ve svém spisu, do kterého byla vložena omylem, a chtěl ji datovat k 31. srpnu. Podatelna to odmítla. O totéž se podle obžaloby snažil ještě 13. září v soudní kanceláři, úřednice ale pohledávku přinesla do podatelny, kde jí požadované datum znovu nedali.

Kozák podle pravomocného rozsudku jednal na Zvoníčkův popud. Oba muži už dříve popřeli, že by postupovali nezákonně. Kozák se hájil tím, že pochybila podatelna. Soud ale tomuto tvrzení neuvěřil.