Tři lidé včetně školačky se v Opavě otrávili oxidem uhelnatým, zemřeli

Tři lidé v Opavě zemřeli po otravě oxidem uhelnatým. Byla mezi nimi i dívka školního věku. Kotel v koupelně činžovního domu měl zřejmě technickou závadu. Hasiči a strážníci mrtvé obyvatele bytu našli dnes dopoledne, když je zalarmovali sousedé, kteří se o ně obávali. ČTK to sdělil policejní mluvčí René Černohorský. Večer hasiči informovali o dalším případu úniku oxidu uhelnatého v Příboře, do nemocnice musel být odvezen jeden člověk.

Tragédie se stala v činžovním domě v Polní ulici. Sousedé nejprve klepali na dveře bytu v prvním nadzemním podlaží, když nikdo neotvíral, zavolali na tísňovou linku městských policistů. Strážníci povolaní okolo 10:45 si povolali i hasiče. "Po násilném otevření předmětného bytu byly v obývacím pokoji nalezeny bez známek života tři osoby a jedno zvíře, pes. Ani přivolaná osádka sanitního vozidla již nedokázala zemřelým osobám pomoci," uvedl Černohorský.

Dodal, že nalezen byl muž narozený v roce 1965, žena ročník narození 1976 a děvče narozené v roce 2012. "Přítomní hasiči bezprostředně naměřili vysokou hodnotu oxidu uhelnatého ve všech obytných prostorách bytu, byt odvětrali a v koupelně bytu zjistili, že kotel - karma vykazuje svou světelnou signalizací nějakou technickou závadu," uvedl mluvčí. Policejní i hasičští vyšetřovatelé zjišťují, jak se tragédie stala. Prověří technický stav kotle, či zda měl pravidelné revize.

Mluvčí záchranné služby Lukáš Humpl uvedl, že přestože záchranáři byli u postižených během několika minut od nahlášení, záchrana už nebyla možná. "Zasahující lékař u všech zjistil přítomnost jistých známek smrti, jejich záchrana již nebyla možná," uvedl Humpl. U zemřelých byly nařízeny zdravotní pitvy.

V minulosti se ročně otrávilo oxidem uhelnatým kolem tisíce lidí a přibližně stovka jich kvůli tomu každý rok zemřela, v posledních letech se i v souvislosti s instalací novějších kotlů počet těchto případů snižuje. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS) bylo v roce 2020 případů otravy 269, zemřelo při nich 62 lidí.

Jen moravskoslezští záchranáři každoročně ošetří několik desítek lidí s otravou oxidem uhelnatým. Otravy nejčastěji způsobují domácí topeniště - kamna, krby, kotle nebo ohřívače vody. K otravám přispívá zateplení, výměna oken, a tedy větší utěsnění obydlí, což brání přirozenému pohybu vzduchu a větrání. Tragédiím mohou zabránit detektory oxidu uhelnatého, které signalizují nebezpečný plyn již při velmi malých koncentracích, kdy ještě není přímo ohroženo zdraví ani život lidí, kteří jej dýchají.

Mluvčí hasičů Jakub Kozák uvedl, že detektor uvnitř bytu nainstalován nebyl. "Otravy oxidem uhelnatým z lokálních topidel a ohřívačů vody jsou i v našem kraji poměrně časté a nezřídka končí úmrtím. Hasiči neustále varují před tímto nebezpečím a nabádají k pravidelným kontrolám a opravám těchto zařízení a také k nákupům detektorů. Jejich cena na trhu se dnes pohybuje kolem 1000 korun," dodal Kozák. Připomněl, že oxid uhelnatý je velmi zrádný, protože jde o neviditelný plyn bez zápachu. Ještě dnes večer hasiči museli zasahovat u dalšího případu, a to v rodinném domě v Příboře. Přestože už před jejich příjezdem se v domě začalo větrat, nebezpečný plyn naměřili. "Zdravotníci odvezli do nemocnice jednu osobu, další tři zkontrolovali na místě," uvedl Kozák.

Dnešní otrava oxidem uhelnatým patří k nejtragičtějším událostem svého druhu. V červnu 2010 zemřela v Poděbradech na Nymbursku trojice Rumunů, kteří se otrávili zplodinami z kotle kvůli zanesené spalinové cestě, roli sehrálo i extrémně teplé počasí. Také tři lidé zemřeli v lednu 2014 v bytě v Brně-Komárově, kde si nájemníci v bytě přitápěli provizorními kamny v nedostatečně odvětraných prostorách. V posledních letech pak zemřelo na otravu oxidem uhelnatým více lidí třeba v březnu 2018, kdy se otrávila dvojice lidí ve Varnsdorfu na Děčínsku nebo v únoru 2020 dvě seniorky v Mořkově na Novojičínsku.

Související

Více souvisejících

Moravskoslezský kraj ,  otrava

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 2 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy