Ukrajinští uprchlíci mohou pomoci českému pracovnímu trhu. Nejen díky jejich počtu

Přiznejme si, nebyly to jen stavební firmy, kdo postrádal dostatek zaměstnanců. Jenže pak přišla nečekaně ruská krvavá agrese, která udělala pořádné škrty v rozvojových plánech firem.

Můžeme se ptát, kde vlastně české firmy vezmou nyní nové zaměstnance za ty ukrajinské, kteří ve většině odešli bránit svou zemi před ruskými barbarskými agresory. Vždyť i když snad většina zaměstnavatelů ráda otevírá brány fabrik právě pro uprchlíky, většina z nich jsou ženy a děti, které v některých fyzicky náročných oborech, nemusejí být zrovna lehce zaměstnatelní. Problém je to, že Česku stále chybí tisíce hlavně kvalifikovaných odborníků, navíc podobně na tom budou i okolní státy, takže kde brát a přitom nekrást, jak se říká.

Zaměstnanost v zemi není jen o uprchlících

Jenže tuzemská „lepší“ zaměstnanost ve firmách, jak se ukázalo ze šetření serveru EuroZprávy.cz, nestojí jen na uprchlících. „Problém ohledně zaměstnanosti u nás nestojí na uprchlících z Ukrajiny, kterých je v Česku momentálně okolo 317 tisíc, z toho je přibližně polovina dětí, z dospělé populace je pak osmdesát procent žen,“ řekl serveru EuroZprávy.cz Luboš Rejchrt, provozní a personální ředitel a jednatel Plaček Pet Products. Podle něj se dříve nebo později v tuzemsku nevyhneme masivnímu otevření pracovního trhu pro zahraniční zaměstnance. „Dnes je zaměstnávání cizinců poměrně komplikované přes různé karty, zelené, modré, kvóty jednotlivých zemí apod.,“ doplnil Rejchrt.

K tomu totiž vede i podle dalších personálních šéfů jednoduchá úvaha, kterou popsal právě Luboš Rejchrt. „Jde o budoucnost. Když se totiž zamyslíme nad budoucností, tak drtivá většina stávajících uprchlíků, s jejichž pracovním nasazením a chutí pracovat jsou tuzemské firmy spokojeny, se bude chtít po ukončení války vrátit zpět. Zatím se ale moc nemluví o předpokladu, že se s nimi vrátí i ti pracovníci, kteří u nás byli už před začátkem války, protože celá země se bude dávat dohromady, budou se stavět poničená města, západní země budou investovat do obnovy infrastruktury na Ukrajině obrovské peníze. Dají se očekávat masivní investice do průmyslu, takže vznikne velké množství pracovních příležitostí přímo na Ukrajině. Tím vznikne poptávka po pracovní síle a logické bude, že se lidé, kteří u nás pracují, budou vracet domů, zvlášť když dostanou odpovídající výplatu,“ konstatoval Luboš Rejchrt, který s podobnými úvahami seznámil i členy nedávného zasedání Valné hromady Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Personalisté poukazují na to, že i přestože většina zaměstnavatelů se v posledních letech nevyhnula poměrně razantnímu zvyšování mezd či poskytování nejrůznějších benefitů, stejně jim pracovníci chybí. Jenom na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí je v těchto dnech volných 320 107 pracovních míst, počet nezaměstnaných hlášených na Úřadu práce ke konci března letošního roku byl 252 873, takže i kdyby všichni nezaměstnaní nastoupili do práce, tak to zaměstnavatelům stále nebude stačit, nehledě třeba na strukturu kvalifikací uchazečů o práci. „Jako jedno z řešení se tedy vrací stále dokola otevření pracovního trhu cizincům, dále pak zvýšení počtu částečných úvazků na pracovním trhu, které jsou u nás v porovnání se západní Evropou silně poddimenzovány a brání vstupu na trh matkám s dětmi a obecně lidem, kteří nemohou nebo nechtějí pracovat na plný úvazek,“ vypočetl možné nástroje k odstranění komplikací se zaměstnanci na tuzemském trhu práce Luboš Rejchrt. Podle něj také chybí větší provázanost zaměstnavatelů se školstvím, a to i přesto, že už jsou firmy, které si to řeší provozem vlastních škol, jako například Škoda Auto, ale takových firem moc není. Navíc má Česko podle Rejchrta stále poměrně vysokou míru zdanění práce a dalších překážek k odblokování pracovního trhu od různých nástrah by se prý dalo najít mnohem víc.

Zaměstnavatelé chtějí jasnou podporu státu

Největší zaměstnavatelský svaz v zemi ‒ Svaz průmyslu a dopravy České republiky, který je také ze zákona oprávněn zasedat v tripartitě, tedy institucionalizované platformě pro vedení tzv. sociálního dialogu mezi vládou, odbory a zaměstnavateli, vydal na konci prvního květnového týdne roku 2022 právě k této problematice speciální výstup. Zaměstnavatelé vidí kromě nutnosti jazykových kurzů (právě pro nové zaměstnance z Ukrajiny, pozn. red.) také potřebu pomoci od vlády v podobě podpory takových programů, které by zajistily příliv kvalifikované pracovní síly do České republiky. „Chápeme, že v současné uprchlické krizi není čas řešit další témata. Jakmile se ale situace jen trochu uklidní, bude nutno řešit i pracovní migraci z ostatních zemí. Víme, že kvalifikace uprchlíků nemůže uspokojit dlouhodobou poptávku firem,” popisuje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Nejedná se ale pouze o nízko a středně kvalifikované zaměstnance, podniky mají velký zájem i o vysoce specializované odborníky např. z oblasti IT, kde je řada bariér pro jejich zapojení. Demografická křivka jasně ukazuje, že bez dalších zdrojů v podobě vyššího zapojení cizinců se dlouhodobě neobejdeme a s ohledem na proměnu ekonomiky by vysoce kvalifikovaní odborníci přinesli do Česka i cenné know-how. A i když si z aktuálních čísel nově příchozích uprchlíků z Ukrajiny můžeme myslet, že tato migrační krize je u konce, nemusí to tak být. I tuzemská média proto kladou otázky, jako například: Kolik nás budou uprchlíci stát, a co nám vlastně přinesou? Podněty zaměstnavatelů ale ukazují na to, že otázku podpory firem a úpravy potřebných nařízení a paragrafů bude nutné udělat co nejdřív. Nejen proto, aby mohly české firmy vyrábět a poskytovat služby o poznání lépe než dosud, ale i kvůli tomu, aby problémů, které brzdí pracovní trh, nebylo víc, ale míň.