Na cizinecké policii nebo v asistenčních centrech se dosud v Česku zaregistrovalo 78.093 uprchlíků z Ukrajiny. V pátek jich bylo 4949, zhruba o 130 více než ve čtvrtek. Speciálních víz pro lidi zasažené ruskou invazí vydalo ministerstvo vnitra 132.995, v pátek je dostalo 11.484 lidí.
Údaje dnes vnitro zveřejnilo na twitteru. O víza mohou žádat nejen lidé, kteří z Ukrajiny uprchli po zahájení ruské agrese, ale například i ti, kteří v Česku žijí déle, končí jim pobytové oprávnění a museli by se jinak na Ukrajinu vrátit.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) už dříve uvedl, že Česká republika je schopna poskytnout základní komfort a najít ubytování pro zhruba 250.000 lidí. Řekl také, že čtyři pětiny dospělých, kteří přišli z Ukrajiny do Česka, jsou ženy, přičemž zhruba 55 procent ze všech příchozích jsou děti.
Na cizinecké policii se nyní lidé musí registrovat do 30 dnů po příjezdu, do středy měli na splnění této povinnosti jen tři dny. Zejména pražské asistenční centrum pro pomoc ukrajinským uprchlíkům je přetížené, od začátku ruské invaze odbavilo přes 27.800 lidí. V pátek to bylo 2766 žadatelů, zhruba o stovku méně než o den dřív. Hasiči a policisté mohou po středečním rozhodnutí vlády v případě přeplněnosti některého centra určit jiné místo, na kterém budou uprchlíci z Ukrajiny registrováni.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) už z Ukrajiny uprchlo téměř 2,6 milionu lidí, většinou ženy a děti. Nejvíce z nich odešlo do Polska, tamní úřady dosud přijaly 1,6 milionu běženců. Z nich podle odhadů asi milion v Polsku zůstává a zbytek odešel do jiných evropských států. Přes 230.000 uprchlíků přijalo Maďarsko, následuje Slovensko s více než 185.000 uprchlíky. Evropa zažila masivní migrační vlnu v roce 2015, kdy na starý kontinent podle zprávy Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo více než 1,1 milionu uprchlíků. Většina z nich zamířila do Německa. Zhruba polovinu příchozích tvořili uprchlíci ze Sýrie, asi 20 procent bylo z Afghánistánu a okolo sedmi procent z Iráku.
Související
Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl
Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 2 hodinami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 3 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 4 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 5 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 6 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 7 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 8 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 10 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.
Zdroj: Libor Novák