V Česku loni proti předloňsku ubylo lidí v exekuci, exekučních řízení bylo ale o něco víc. Exekuci mělo minulý rok 698.000 lidí, tedy o 21.500 méně než v roce 2020. Řízení naopak mírně přibylo, celkem se vedlo 4,43 milionu řízení.
Průměrnému dlužníkovi bylo 45,8 roku a měl přes šest exekucí. Průměrná vymáhaná suma činila 483.000 korun, proti předloňsku se tak zvedla téměř o 53.000 korun. Údaje dnes na tiskové konferenci zveřejnilo vedení Exekutorské komory ČR.
"Poprvé po delší době došlo k poklesu počtu povinných, proti kterým je vedena byť i jedna exekuce. Dostali jsme se pod magické číslo 700.000," řekl prezident komory Jan Mlynarčík.
V roce 2020 mělo exekuci 719.503 lidí, loni 698.028. Řízení ale komora evidovala téměř 4,43 milionu, zhruba o 5000 víc než před rokem. V minulém roce se uzavřelo na 430.000 exekučních případů.
Loni meziročně přibylo lidí, kteří mají osm a více exekucí. Nejvíc narostl počet osob s více než deseti řízeními, a to o sedm procent. Naopak zadlužených s jednou exekucí ubylo o 22 procent. Podle vedení komory se svou situaci snaží řešit nejrychleji právě dlužníci s jedním či dvěma řízeními, lidé s mnohačetnými exekucemi častěji nereagují. "Částečně nechtějí platit, částečně nemůžou," podotkl viceprezident komory Martin Tunkl.
Průměrnému dlužníkovi je bezmála 46 let a má 6,37 exekucí. Zvedla se také průměrná částka, kterou je potřeba splatit. Vymáhaná suma se meziročně zvýšila v průměru ze 430.389 na 482.901 korun.
Exekuci mělo loni 1574 dětí, předloni 2283. Podle členky prezidia komory Venduly Flajšhansové je za třetinovým poklesem počtu případů změna legislativy i postoje věřitelů k dětským dlužníkům.
Celkem 66.144 dlužníků s exekučním řízením bylo víc než 65 let. V roce 2020 mělo exekuci 67.264 seniorek a seniorů. Loni exekutoři začali řešit 4200 případů kvůli neplacení výživného, z nich 3800 se týkalo alimentů na děti. V roce 2020 bylo případů 2862. Podle exekutorů za nárůstem může být zavedení náhradního výživného od státu pro děti neplatičů. Podmínkou pro jeho získání totiž je, že rodič začne peníze po dlužníkovi vymáhat. "Nárůst není ale takový, jaký bychom očekávali," uvedl Tunkl. Podle něj exekutoři zabavili loni neplatičům alimentů 1300 řidičských průkazů. O rok dřív to bylo 1182 řidičských oprávnění.
Nejvíc zadlužených s exekucí na počet obyvatel je podle údajů komory v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji. Naopak nejmenší je podíl na Vysočině a ve Zlínském a Pardubickém kraji.
V Česku se konalo takzvané milostivé léto pro dlužníky. Lidé s exekucí na dluh u veřejných institucí mohli od loňského 28. října do letošního 28. ledna splatit původní dluh a odměnu 908 korun exekutorovi, penále, úroky a poplatky se jim odpustily. Komora je přesvědčena o tom, že akce nenaplnila očekávání. "Masově milostivé léto nezafungovalo. I když se řízení zastaví 50.000 či 60.000, tak těch případů není tolik, jak se očekávalo," míní Tunkl. Vláda plánuje akci od září do listopadu za upravených podmínek zopakovat.
Od ledna je možné zastavovat také takzvané bagatelní exekuce, kde samotný dluh bez penále a úroků nepřesahuje 1500 korun a za poslední tři roky se nic nevymohlo. Věřitel získá 30 procent z uzavřené pohledávky, a to ve slevě na dani. Kolik takových případů se řeší, vedení komory neuvedlo.
Související
Nejen důchody. Česko nutně potřebuje kvůli půl milionu lidí ještě jednu reformu
Banky musí vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl soud
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Rusko je ochotno s Trumpem jednat o ukončení války na Ukrajině. Má ale podmínku
před 1 hodinou
Jak rychle se mění počasí? Za tři roky zmizelo v jediné zemi tisíc ledovců
před 1 hodinou
Evropu čekají těžké dny, říká ke zvolení nepředvídatelného Trumpa publicista Marjanovič
před 2 hodinami
Peking se obává Trumpova hněvu. Lídři z celého světa míří na dva významné summity plní nejistoty
před 2 hodinami
Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat
před 3 hodinami
Kde sehnat bilion dolarů na boj s extrémním počasím? V hlavách lídrů se rodí plán
před 4 hodinami
COP29: Změna klimatu je podle Argentiny socialistická lež. Alijev obvinil Macrona ze zabíjení lidí
před 4 hodinami
Ukrajina má být „měsíce“ od vývoje vlastní jaderné zbraně. Kyjev zareagoval
před 4 hodinami
Počasí se otepluje rychleji, než se čekalo? Nové výpočty vědců ukazují, že lidstvo v boji s oteplováním selhalo
před 5 hodinami
V uzavřeném dole trpí hlady tisíce horníků. Pomoc jim nepošleme, vzkazuje jihoafrická vláda
před 5 hodinami
O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29
před 6 hodinami
"Ruská válečná loď, jdi do p**ele." Výrokem ukrajinské armády se zabýval i Evropský soudní dvůr
před 6 hodinami
Izrael porušil 50 let starou dohodu. Potají mění nárazníkovou zónu
před 7 hodinami
Chudé státy potřebují na změny počasí bilion dolarů ročně. Zaplaťte hned, nebo bude hůř, vyzvali experti svět
před 7 hodinami
Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak
před 7 hodinami
Timothy West, uznávaná britská hvězda jeviště a plátna, zemřel ve věku 90 let
před 7 hodinami
Přežijí jen ti nejbohatší? Před změnami počasí zavírají oči, na případné katastrofy se chystají po svém
před 8 hodinami
Spory na COP29 narůstají. Francie konferenci bojkotuje, Alijev obhajuje těžbu ropy
před 9 hodinami
Musk od voleb v USA enormně zbohatnul. Jak profituje ze spojenectví s Trumpem?
před 9 hodinami
Krůček od apokalypsy? Studená válka by nově zahrnovala tři strany, a byla by pořádně horká
S aktuálními hrozbami ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině, zrychleným programem zbrojení v Číně a americkou touhou po nadřazenosti, vyvstává podle serveru The Guardian základní otázka: Co by donutilo světové vůdce ustoupit od hrozící světové války?
Zdroj: Libor Novák