V exekuci loni bylo téměř 700 tisíc lidí. Počet řízení mírně vzrostl

V Česku loni proti předloňsku ubylo lidí v exekuci, exekučních řízení bylo ale o něco víc. Exekuci mělo minulý rok 698.000 lidí, tedy o 21.500 méně než v roce 2020. Řízení naopak mírně přibylo, celkem se vedlo 4,43 milionu řízení.

Průměrnému dlužníkovi bylo 45,8 roku a měl přes šest exekucí. Průměrná vymáhaná suma činila 483.000 korun, proti předloňsku se tak zvedla téměř o 53.000 korun. Údaje dnes na tiskové konferenci zveřejnilo vedení Exekutorské komory ČR.

"Poprvé po delší době došlo k poklesu počtu povinných, proti kterým je vedena byť i jedna exekuce. Dostali jsme se pod magické číslo 700.000," řekl prezident komory Jan Mlynarčík.

V roce 2020 mělo exekuci 719.503 lidí, loni 698.028. Řízení ale komora evidovala téměř 4,43 milionu, zhruba o 5000 víc než před rokem. V minulém roce se uzavřelo na 430.000 exekučních případů.

Loni meziročně přibylo lidí, kteří mají osm a více exekucí. Nejvíc narostl počet osob s více než deseti řízeními, a to o sedm procent. Naopak zadlužených s jednou exekucí ubylo o 22 procent. Podle vedení komory se svou situaci snaží řešit nejrychleji právě dlužníci s jedním či dvěma řízeními, lidé s mnohačetnými exekucemi častěji nereagují. "Částečně nechtějí platit, částečně nemůžou," podotkl viceprezident komory Martin Tunkl.

Průměrnému dlužníkovi je bezmála 46 let a má 6,37 exekucí. Zvedla se také průměrná částka, kterou je potřeba splatit. Vymáhaná suma se meziročně zvýšila v průměru ze 430.389 na 482.901 korun.

Exekuci mělo loni 1574 dětí, předloni 2283. Podle členky prezidia komory Venduly Flajšhansové je za třetinovým poklesem počtu případů změna legislativy i postoje věřitelů k dětským dlužníkům.

Celkem 66.144 dlužníků s exekučním řízením bylo víc než 65 let. V roce 2020 mělo exekuci 67.264 seniorek a seniorů. Loni exekutoři začali řešit 4200 případů kvůli neplacení výživného, z nich 3800 se týkalo alimentů na děti. V roce 2020 bylo případů 2862. Podle exekutorů za nárůstem může být zavedení náhradního výživného od státu pro děti neplatičů. Podmínkou pro jeho získání totiž je, že rodič začne peníze po dlužníkovi vymáhat. "Nárůst není ale takový, jaký bychom očekávali," uvedl Tunkl. Podle něj exekutoři zabavili loni neplatičům alimentů 1300 řidičských průkazů. O rok dřív to bylo 1182 řidičských oprávnění.

Nejvíc zadlužených s exekucí na počet obyvatel je podle údajů komory v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji. Naopak nejmenší je podíl na Vysočině a ve Zlínském a Pardubickém kraji.

V Česku se konalo takzvané milostivé léto pro dlužníky. Lidé s exekucí na dluh u veřejných institucí mohli od loňského 28. října do letošního 28. ledna splatit původní dluh a odměnu 908 korun exekutorovi, penále, úroky a poplatky se jim odpustily. Komora je přesvědčena o tom, že akce nenaplnila očekávání. "Masově milostivé léto nezafungovalo. I když se řízení zastaví 50.000 či 60.000, tak těch případů není tolik, jak se očekávalo," míní Tunkl. Vláda plánuje akci od září do listopadu za upravených podmínek zopakovat.

Od ledna je možné zastavovat také takzvané bagatelní exekuce, kde samotný dluh bez penále a úroků nepřesahuje 1500 korun a za poslední tři roky se nic nevymohlo. Věřitel získá 30 procent z uzavřené pohledávky, a to ve slevě na dani. Kolik takových případů se řeší, vedení komory neuvedlo.

Související

Ilustrační foto Komentář

Nejen důchody. Česko nutně potřebuje kvůli půl milionu lidí ještě jednu reformu

Sledovat na exekuční mapě, jak se mění barvy nejvíce postižených regionů Česka není žádnou veselou zábavou. A i přesto, že v tuzemsku je celý „systém“ dluhů pěkně zarostlou houštinou, snaha snad všech možných zainteresovaných stran o řešení pořádně zapeklitého problému jako by nenalézala úrodnou půdu. Neznamená to, že vše jde špatným nebo jiným směrem, jen ta čísla a barvy předlužení mění své hodnoty k lepšímu pomaleji, než by bylo potřeba. Nutná je proto pořádná (další) reforma. Ale, jak už to tak v tuzemsku bývá, výsledek je nejistý. 
Ilustrační foto

Banky musí vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl soud

Banky mají nadále povinnost vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Zamítl návrh na zrušení příslušné části občanského soudního řádu, podle soudu dotyčná povinnost bank není protiústavní. Návrh loni podala skupina 17 senátorů, za které jednal Tomáš Jirsa (ODS). Skupina se domnívá, že povinnost je v rozporu s ústavním pořádkem.

Více souvisejících

Exekuce

Aktuálně se děje

před 11 minutami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Bouřky

Česku se nevyhnou bouřky ani o víkendu. Na sobotu už platí varování

Po uplynulé dva dny, tedy ve středu a ve čtvrtek, platily výstrahy před bouřkami. Další varování vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pátek dopoledne. Meteorologové varují před bouřkami, které udeří na samotném východním okraji republiky v sobotu odpoledne a večer. 

včera

exoplaneta K2-18b

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není

Planeta K2-18b, vzdálená 120 světelných let od Země, se nedávno dostala do středu vědeckého zájmu poté, co se v její atmosféře objevily molekuly, které by mohly být stopami života. Jenže jak rychle naděje vzrostly, tak rychle začaly i mizet. Nové studie nyní zpochybňují původní tvrzení, a celá situace tak odhaluje, proč je hledání života mimo naši planetu nesmírně složité a plné nejistot.

včera

Ozempic

Důrazné varování EMA: Léky Ozempic a Wegovy vás mohou připravit o zrak

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes oznámila, že léky obsahující semaglutid, včetně populárních přípravků Ozempic, Wegovy a Rybelsus, mohou ve velmi vzácných případech způsobit vážné poškození zraku. Jedná se o další zjištění v rostoucím seznamu vedlejších účinků léků, které se v posledních letech staly velmi rozšířenými mezi pacienty s cukrovkou 2. typu i mezi těmi, kdo usilují o redukci hmotnosti.

včera

Dánsko, Kodaň

Za nejpřísnějšími opatřeními proti imigraci v Evropě stojí země, kde vládne levice. Příběh Dánska a jeho nečekaně tvrdé politiky

Dánsko se stalo průkopníkem restriktivní protiimigrační politiky v Evropě. V posledních letech přijalo řadu opatření, která odborníci hodnotí jako nejtvrdší na kontinentu. Přestože tuto politiku prosazuje levicová vláda premiérky Mette Frederiksenové, Kodaň pokračuje ve zpřísňování pravidel pro žadatele o azyl i uprchlíky. Sama Frederiksenová upozornila, že migrace ohrožuje sociální soudržnost a sociální zabezpečení.

včera

Spalničky

Varování před spalničkami: Počet případů v Evropě dosáhl rekordního maxima

Britští zdravotníci varují rodiny plánující letní dovolenou nebo návštěvy příbuzných v zahraničí, že Evropou a dalšími regiony se šíří nebezpečné epidemie spalniček. Vzhledem k dramatickému nárůstu případů v zemích jako Francie, Španělsko, Itálie či Německo, doporučuje britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) lidem zkontrolovat, zda jsou oni i jejich děti plně očkováni proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR).

včera

Konvoj jednotek U.S. Army

Washington chystá největší vojenskou přehlídku za desítky let

Spojené státy se připravují na impozantní vojenskou přehlídku, která 14. června projede centrem Washingtonu a oslaví 250. výročí založení americké armády. Událost, jejímž iniciátorem je prezident Donald Trump, má být největší svého druhu za poslední desítky let. Zároveň však budí obavy kvůli potenciálnímu poškození městské infrastruktury a vysokým nákladům.

včera

Auckland

Australská válečná loď omylem vyřadila v celé zemi internet a rádio

Velká část severního i jižního ostrova Nového Zélandu se ve středu ráno ocitla bez bezdrátového připojení k internetu a rádiového signálu. Nešlo však o poruchu ze strany místních poskytovatelů, nýbrž o nečekaný technologický zásah z moře – původcem výpadku byla totiž australská vojenská loď HMAS Canberra, která při připlouvání do přístavu ve Wellingtonu svým radarem neúmyslně narušila běžně využívané frekvence.

včera

Donald Trump

The Atlantic: Kyjev po ukrajinském útoku na ruská letiště slavil, Bílý dům pohltil vztek

Válečný konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem nabral během uplynulého víkendu nový směr. Ukrajinské ozbrojené síly provedly úspěšný útok drony hluboko na ruském území, kde zasáhly několik vojenských letišť, včetně základen s jadernými bombardéry. Zatímco Kyjev výsledek označuje za „triumf moderního válčení“ a varování pro Vladimira Putina, v Bílém domě se místo oslav rozhostil vztek.

včera

Donald Trump

Trump žene Spojené státy do izolace. Ani jeho nástupce pravděpodobně nebude schopen tento trend zvrátit

Prezident Donald Trump během svého druhého mandátu systematicky rozkládá tradiční roli USA jako garanta mezinárodního řádu. Narozdíl od svých předchůdců, kteří reformovali, aniž by podrývali základní hodnoty, Trump ruší klíčové instituce jako USAID a útočí na multilaterální spolupráci. Protekcionismus, oslabení závazků k NATO i destrukce obchodu ohrožují globální stabilitu.

včera

SPD

Bitcoinová aféra zacloumala politickou scénou: ANO drží pozice, SPOLU slábne, SPD ho dohání

Česká politická scéna zažívá první viditelný otřes v důsledku bitcoinové aféry, která od konce května plní titulní stránky médií. Volební preference začínají odrážet rostoucí napětí i frustraci mezi voliči. Nejnovější průzkum agentury NMS Market Research ukazuje, že i když se hnutí ANO drží na stabilních číslech, vládní koalice SPOLU mírně oslabuje a hnutí SPD zaznamenává nejrychlejší růst podpory.

včera

včera

Jaderné zbraně

Jaká bude ruská odveta za zásah do triády? Volání po jaderném útoku na Ukrajinu sílí

Ukrajinská víkendová operace, zaměřená na ruské strategické bombardéry, vyvolala v Moskvě značné znepokojení a ostré reakce. Proruské kanály na sociální síti Telegram otevřeně hovoří o možnosti jaderného úderu proti Ukrajině. Podle aktualizované doktríny z roku 2024 Kreml připouští využití jaderných zbraní nejen v případě existenční hrozby, ale rovněž při „kritické hrozbě suverenitě“. Klíčovou otázkou nyní zůstává, jak se Moskva postaví k tomu, že Ukrajinci zasáhli významnou část její jaderné triády.

včera

Muskova reakce na Trumpovy hrozby: SpaceX vyřazuje kosmické lodě Dragon

Veřejný konflikt mezi Elonem Muskem a prezidentem Donaldem Trumpem nabral nečekaný směr a má okamžité důsledky pro americký vesmírný program. Musk ve čtvrtek večer oznámil, že jeho společnost SpaceX začne s vyřazováním kosmických lodí Dragon, které NASA využívá k dopravě astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Tento krok přichází krátce poté, co Trump pohrozil zrušením federálních zakázek pro Muskova impéria.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy