V kojeneckých ústavech je víc dětí nad sedm let než do roku

Takzvané kojenecké ústavy patří mezi zdravotnická zařízení. Podle dostupných statistik v roce 2019 fungovalo v Česku 25 domovů pro děti do tří let a dvě centra, tedy celkem 27 zařízení. Ministerstvo práce zjišťovalo letos v únoru a březnu situaci ve 24 domovech pro děti do tří let. Výsledky srovnávalo s údaji ze stejného období z let 2018 a 2020 z výzkumů organizace Lumos.

"Za tři roky mezi lety 2018 a 2021 klesl počet dětí ve věku do tří let včetně na polovinu," uvedlo ministerstvo. Na jaře v domovech bylo 228 dětí pod čtyři roky. V roce 2018 v ústavech pobývalo 441 malých chlapců a děvčat.

Počet dětí v takzvaných kojeneckých ústavech klesá. Na jaře 2018 v zařízeních bylo podle zjištění resortu celkem 649 chlapců a děvčat, letos 518. V těchto domovech ale přibývá starších dětí. Zatímco před třemi lety se staraly o 208 děvčat a chlapců nad čtyři roky, letos o 290. Děti nad čtyři roky tak tvořily letos víc než polovinu osazenstva. Téměř čtvrtině dětí pak bylo víc než sedm let. "Těchto dětí bylo v zařízeních téměř čtyřikrát více než novorozenců do jednoho roku," uvedlo ministerstvo.

Ve čtyřech sledovaných domovech nebylo žádné dítě pod čtyři roky, v sedmi jich pak bylo nejvýš pět. V kojeneckých ústavech bylo na jaře 33 dětí do jednoho roku. Dětí nad sedm let pobývalo v zařízeních 117. Od jednoho roku do čtyř let mělo 195 chlapců a děvčat, ve věku od čtyř do sedmi let jich bylo 173.

O umístění tří čtvrtin dětí do ústavu rozhodl soud. Na pobyt čtvrtiny dětí uzavřeli smlouvu se zařízením rodiče či jiní zástupci. Na smlouvu bylo v domově zhruba každé deváté dítě mezi jedním rokem a čtyřmi lety, ale téměř každé druhé dítě starší sedmi let.

Nejvíc dětí do tří let pobývalo v ústavu v Ústeckém kraji, a to 55. Přes 40 malých dětí pak bylo v zařízeních v Plzeňském a také ve Středočeském kraji. "Míra umisťování dětí do ústavů je v Ústeckém kraji desetkrát vyšší než v Pardubickém a Zlínském kraji a čtyřikrát až šestkrát vyšší než ve většině ostatních krajů," uvedlo ministerstvo. Poukazuje na to, že v Moravskoslezském kraji s podobnými sociálními problémy jako v Ústeckém kraji je míra naopak jedna z nejnižších.

Sněmovna bude hlasovat o návrhu na omezení ústavní péče. Podle něj by se do ní děti do jednoho roku neměly dostávat od roku 2023 a děti od jednoho do tří let pak od roku 2024. Podle zákonodárců, kteří plán podporují, Česko zvládne pro dvě stovky malých dětí rodinné prostředí zajistit. Podle poslanců, kteří pro změnu ruku zvednout nechtějí, je pěstounů nedostatek a děti potřebují odbornou zdravotní péči. Zástupci prorodinných organizací naopak podotýkají, že nemocné či handicapované děti v ČR v rodinách běžně vyrůstají a v ústavech být nemusí. Argumentují i tím, že ústavní pobyt má dopady na vývoj dětí a je pro stát také dražší než život v rodině.

ČR dlouhodobě sklízí kritiku domácích organizací i zahraničních institucí za velký počet dětí v ústavech. Podle asociace Dítě a rodina je Česko v Evropě jednou z posledních zemí, kde je možné děti do tří let do zařízení dávat. Podle strategie, kterou před devíti lety schválila tehdejší vláda, se děti do tří let neměly v Česku do ústavů posílat už od roku 2014 a děti do sedmi let pak od roku 2016. Kabinety dosud záměr neschválily a neprosadily.