Václav Havel před 30 lety vyhlásil rozsáhlou amnestii, dodnes budí kontroverze

Jedním z prvních kroků, které učinil Václav Havel po svém zvolení československým prezidentem 29. prosince 1989, bylo vyhlášení rozsáhlé amnestie na Nový rok 1990. Požadavek na prominutí trestů se přitom ve věznicích po celém Československu objevovaly již během prosince, někde se jí vězni dožadovali odmítáním jídla či drobnými nepokoji. Již v den zvolení Havel oznámil, že se amnestie opravdu chystá, přesný rozsah vyhlásil o tři dny později.

První amnestie se nakonec týkala vězňů odsouzených k trestům odnětí svobody do dvou let, v případě neúmyslných trestných činů dokonce tří let. U vyšších trestů se odsouzeným pobyt za mřížemi zkrátil o třetinu až polovinu. Rozhodnutí hlavy státu dále zastavilo stíhání osob, jimž hrozily maximálně tři roky vězení.

Amnestie se však nevztahovala na pachatele vražd, znásilnění, loupeží a některých dalších trestných činů. Netýkala se ani vězňů odsouzených jako zvlášť nebezpeční recidivisté.

Na konci roku 1989 pobývalo ve věznicích na území dnešní ČR 22.365 lidí, včetně zhruba 3000 obviněných. Podle statistiky Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP) bylo v lednu 1990 na základě amnestie propuštěno 12.600 odsouzených a 1200 obviněných. Během roku 1990 k nim přibyli vězni, kteří se dostali na svobodu díky zkrácení trestu. V celém Československu bylo k 1. lednu 1990 za mřížemi zhruba 31.000 odsouzených a amnestie se dotkla zhruba dvou třetin z nich.

"Čtyřicet let špatného vyšetřování, souzení a věznění nelze odstranit ze dne na den... Vzpourami nepomohou ani této společnosti, ani sobě," apeloval Václav Havel v novoročním projevu na vězně. "Veřejnost pak žádám, aby se propuštěných vězňů nebála, neztrpčovala jim život a pomáhala jim v křesťanském duchu po jejich návratu mezi nás nalézat v sobě to, co v nich nedokázaly nalézt věznice: schopnost pokání a touhu řádně žít," vyzýval také čerstvě zvolený prezident.

Už bezprostředně po vyhlášení amnestie se ale na veřejnosti ozývaly hlasy kritizující rozhodnutí hlavy státu, rozsáhlý pardon vyvolal zejména obavu ze zvýšení kriminality. "Ano, byla opravdu velkorysá. Bylo ale třeba dát jasně najevo, že se zásadně mění poměry a že se chceme rozejít i se vším pokleslým, čím se vyznačovala komunistická justice", napsal Václav Havel o řadu let později. Připustil však, že společnosti nebyla celá amnestie řádně vysvětlena.

Statistiky sice zaznamenaly zvýšení kriminality, je však otázkou, zda to byl přímý důsledek amnestie. Podle výzkumu IKSP z roku 1991 stáli amnestovaní v prvních osmi měsících roku 1990 za osmi procenty vyřešených trestných činů v české části federace, na Slovensku to bylo o procentní bod méně. A na konci roku 1991 tvořili amnestovaní čtvrtinu obyvatel českých věznic. Podle závěrů institutu tak amnestie při vzestupu kriminality v letech 1990 a 1991 nebyla rozhodujícím faktorem.

Během let strávených na Pražském hradě ve funkci československého a českého prezidenta vyhlásil Václav Havel ještě další dvě amnestie, obě po zvolení do funkce. V roce 1993 amnestoval hlavně nedbalostní trestné činy. Z věznic tehdy bylo propuštěno asi 130 lidí. O pět let později rozhodl o omilostnění osob, jež byly poprvé trestně stíhány nebo byly prvně odsouzeny za méně závažné trestné činy. Věznice díky tomu opustilo 955 obviněných a odsouzených.

Po Havlovi vyhlásil amnestii ještě Václav Klaus, a to v lednu 2003 ke 20. výročí vzniku samostatné ČR. Po ní opustilo vězení zhruba 6500 vězňů a byly prominuty i menší tresty. Klaus ale také zastavil stíhání trvající déle než osm let u trestných činů se sazbou do deseti let. Za to se na něj snesla kritika, neboť abolice se týkala také hospodářských případů s miliardovými škodami, například částí kauzy H-System nebo zmanipulovaných konkurzů kolem soudce Jiřího Berky.

Související

Věznice, ilustrační fotografie.

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.

Více souvisejících

Václav Havel amnestie prezident čr historie Věznice

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Dron, ilustrační foto

Litva se obává ruského útoku. Vycvičí tisíce dětí i dospělých v používání dronů

Litva, která má 2,8 milionu obyvatel a sousedí s ruskou enklávou Kaliningrad a Běloruskem, se snaží posílit svou obranu proti potenciální hrozbě ze strany Ruska. V rámci snahy o posílení „civilního odporu“ zahájila vláda iniciativu, která má naučit desítky tisíc lidí ovládat drony. Vláda chce do roku 2028 vycvičit více než 22 000 lidí, uvedl The Guardian.

před 4 hodinami

Léky, ilustrační foto

Trumpův bizarní slib o zlevnění léků o 1500 % má dobrý důvod. Farmaceutické firmy likvidují Američany

Šéf Bílého domu Donald Trump přišel s bombastickým slibem, že sníží ceny léků o 1500 %. Zdůraznil tím absurditu a zároveň smutnou realitu amerického zdravotnictví. V zemi, kde lidé za léky platí až trojnásobek oproti jiným vyspělým státům, zůstává dostupnost potřebné léčby pro miliony Američanů otázkou finančního přežití spíše než samozřejmou součástí péče o zdraví.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Izrael, ilustrační foto

Jsme jediný spojenec, kterého na Blízkém východě máte, varuje izraelský diplomat EU

Podle končícího izraelského velvyslance v Bruselu Haima Regeva hrozí, že Evropa ztratí svou roli v budoucím uspořádání Blízkého východu, pokud se rozhodne potrestat Izrael kvůli válce v Gaze. Ve svém posledním rozhovoru pro portál Politico Regev ostře zkritizoval ty členské státy, které prosazují sankce, a varoval před nebezpečím, které to představuje pro vzájemné vztahy.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Margita Balaštíková

Balaštíková končí na kandidátce ANO. Měla se pokusit objednat vraždu psa

Poslankyně ANO Margita Balaštíková čelí podezření, že se v roce 2023 pokusila objednat zabití psa partnerky svého tehdejšího manžela. Z tohoto jednání ji usvědčuje uniknutá nahrávka, kterou zřejmě pořídil právě její bývalý manžel. Předseda hnutí Andrej Babiš zdůraznil, že poslankyně nebude na kandidátce hnutí ANO pro podzimní sněmovní volby. Balaštíková obvinění popírá a tvrdí, že nahrávka je podvrh.

před 8 hodinami

Situace na polsko-běloruských hranicích

Záhadné žhářské útoky, migrace, sabotáže. Polsko stojí ve frontové linii proti ruské hybridní válce

Polsko se stalo evropskou frontovou linií proti ruské agresi, ovšem nejedná se o konvenční válku. Od prosince 2023, kdy se k moci dostala liberální Občanská koalice, čelí polské bezpečnostní složky kritice kvůli svému spíše reaktivnímu než proaktivnímu přístupu k destabilizujícím aktivitám Ruska. Na pozadí této situace se Polsko potýká s vlnou záhadných sabotáží a útoků, které ohrožují jeho stabilitu a bezpečnost.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj míří do Berlína. S Merzem, Ruttem, Trumpem a dalšími lídry bude jednat o summitu s Putinem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přicestuje do Berlína, aby se zde připojil k online hovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými lídry. Videokonference se koná jen dva dny před plánovaným osobním setkáním Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce. Cílem této konference je připravit evropskou pozici pro nadcházející summit, kde se má jednat o ukončení války na Ukrajině.

před 10 hodinami

Ruská armáda

Ruská armáda prorazila ukrajinskou obrannou linii v Doněcké oblasti

Ruské síly prorazily ukrajinskou obrannou linii v Doněcké oblasti, krátce před klíčovými jednáními mezi USA a Ruskem o ukončení války. Podle ukrajinské výzkumné skupiny DeepState a některých vojenských analytiků tento průlom odhaluje nedostatky v ukrajinské armádě, uvedl server Politico.

před 11 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj odmítá dát Putinovi Donbas. Bez referenda ani nemůže

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá jakékoli ruské návrhy na postoupení Donbasu. Podle jeho slov by takový krok Rusku poskytl výhodnou pozici pro přípravu budoucích ofenziv. Zelenskyj to řekl před nadcházejícím setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem v aljašském Anchorage.

před 11 hodinami

prodejna Alza

Alza klame zákazníky? Firmám aktivně nabízí služby, které nemohou využít

Dosluhuje vám starý telefon a přemýšlíte o koupi nového? Bezesporu jste zaregistrovali, že někteří z tuzemských prodejců nabízí takzvaný "výkupní bonus", tedy slevu či peníze na nákup nového zboží v případě, kdy jim svůj starý telefon odprodáte. Tuto službu nabízí svým zákazníkům i největší český internetový obchod Alza.cz, jak ale někteří záhy zjistí, neplatí pro všechny.

před 11 hodinami

Vladimír Putin a Donald Trump

Přípravy na summit Trumpa s Putinem vrcholí. Lidé na Aljašce nabízí jako místo schůzky své domy

Bílý dům v rychlosti organizuje historický summit v Anchorage, který se uskuteční v pátek. Během krátké doby museli američtí úředníci najít vhodné místo pro setkání prezidenta Donalda Trumpa a jeho ruského protějšku Vladimira Putina. Ukázalo se, že v Aljašce, která je uprostřed letní turistické sezóny, jsou možnosti omezené. Někteří obyvatelé státu dokonce nabídli své domy, aby v nich mohla schůzka proběhnout.

před 13 hodinami

Počasí: O víkendu se mírně ochladí, tropické teploty ale zůstanou

Česko čekají od dnešního dne do pátku tropická vedra, kdy teploty budou dosahovat až 37 stupňů. Podle ČHMÚ.cz se o víkendu sice ochladí, tropické teploty ale vydrží i příští týden.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy