Václav Havel před 30 lety vyhlásil rozsáhlou amnestii, dodnes budí kontroverze

Jedním z prvních kroků, které učinil Václav Havel po svém zvolení československým prezidentem 29. prosince 1989, bylo vyhlášení rozsáhlé amnestie na Nový rok 1990. Požadavek na prominutí trestů se přitom ve věznicích po celém Československu objevovaly již během prosince, někde se jí vězni dožadovali odmítáním jídla či drobnými nepokoji. Již v den zvolení Havel oznámil, že se amnestie opravdu chystá, přesný rozsah vyhlásil o tři dny později.

První amnestie se nakonec týkala vězňů odsouzených k trestům odnětí svobody do dvou let, v případě neúmyslných trestných činů dokonce tří let. U vyšších trestů se odsouzeným pobyt za mřížemi zkrátil o třetinu až polovinu. Rozhodnutí hlavy státu dále zastavilo stíhání osob, jimž hrozily maximálně tři roky vězení.

Amnestie se však nevztahovala na pachatele vražd, znásilnění, loupeží a některých dalších trestných činů. Netýkala se ani vězňů odsouzených jako zvlášť nebezpeční recidivisté.

Na konci roku 1989 pobývalo ve věznicích na území dnešní ČR 22.365 lidí, včetně zhruba 3000 obviněných. Podle statistiky Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP) bylo v lednu 1990 na základě amnestie propuštěno 12.600 odsouzených a 1200 obviněných. Během roku 1990 k nim přibyli vězni, kteří se dostali na svobodu díky zkrácení trestu. V celém Československu bylo k 1. lednu 1990 za mřížemi zhruba 31.000 odsouzených a amnestie se dotkla zhruba dvou třetin z nich.

"Čtyřicet let špatného vyšetřování, souzení a věznění nelze odstranit ze dne na den... Vzpourami nepomohou ani této společnosti, ani sobě," apeloval Václav Havel v novoročním projevu na vězně. "Veřejnost pak žádám, aby se propuštěných vězňů nebála, neztrpčovala jim život a pomáhala jim v křesťanském duchu po jejich návratu mezi nás nalézat v sobě to, co v nich nedokázaly nalézt věznice: schopnost pokání a touhu řádně žít," vyzýval také čerstvě zvolený prezident.

Už bezprostředně po vyhlášení amnestie se ale na veřejnosti ozývaly hlasy kritizující rozhodnutí hlavy státu, rozsáhlý pardon vyvolal zejména obavu ze zvýšení kriminality. "Ano, byla opravdu velkorysá. Bylo ale třeba dát jasně najevo, že se zásadně mění poměry a že se chceme rozejít i se vším pokleslým, čím se vyznačovala komunistická justice", napsal Václav Havel o řadu let později. Připustil však, že společnosti nebyla celá amnestie řádně vysvětlena.

Statistiky sice zaznamenaly zvýšení kriminality, je však otázkou, zda to byl přímý důsledek amnestie. Podle výzkumu IKSP z roku 1991 stáli amnestovaní v prvních osmi měsících roku 1990 za osmi procenty vyřešených trestných činů v české části federace, na Slovensku to bylo o procentní bod méně. A na konci roku 1991 tvořili amnestovaní čtvrtinu obyvatel českých věznic. Podle závěrů institutu tak amnestie při vzestupu kriminality v letech 1990 a 1991 nebyla rozhodujícím faktorem.

Během let strávených na Pražském hradě ve funkci československého a českého prezidenta vyhlásil Václav Havel ještě další dvě amnestie, obě po zvolení do funkce. V roce 1993 amnestoval hlavně nedbalostní trestné činy. Z věznic tehdy bylo propuštěno asi 130 lidí. O pět let později rozhodl o omilostnění osob, jež byly poprvé trestně stíhány nebo byly prvně odsouzeny za méně závažné trestné činy. Věznice díky tomu opustilo 955 obviněných a odsouzených.

Po Havlovi vyhlásil amnestii ještě Václav Klaus, a to v lednu 2003 ke 20. výročí vzniku samostatné ČR. Po ní opustilo vězení zhruba 6500 vězňů a byly prominuty i menší tresty. Klaus ale také zastavil stíhání trvající déle než osm let u trestných činů se sazbou do deseti let. Za to se na něj snesla kritika, neboť abolice se týkala také hospodářských případů s miliardovými škodami, například částí kauzy H-System nebo zmanipulovaných konkurzů kolem soudce Jiřího Berky.

Související

Více souvisejících

Václav Havel amnestie prezident čr historie Věznice

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Joe Manchin

Manchin chce nahradit Bidena. Zvažuje kandidaturu za demokraty

Joe Manchin zvažuje opětovnou registraci za člena Demokratické strany a kandidaturu na prezidenta. Oznámila to v noci na neděli televize CNN s odvoláním na zdroje blízké tomuto v současnosti nezávislému senátorovi za stát Západní Virginie a jeho někdejšímu demokratickému guvernérovi.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostala od Německa třetí systém Patriot

Ukrajina posílila svou protivzdušnou obranu proti útokům ruských sil dalším systémem Patriot, který poskytlo Německo. Ve svém pravidelném večerním proslovu to v neděli řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Kamala Harrisová chce být prezidentkou USA a porazit Trumpa

Americký prezident Joe Biden se v neděli vzdal své snahy o znovuzvolení pod rostoucím tlakem svých demokratických kolegů a podpořil viceprezidentku Kamalu Harrisovou jako kandidátku strany, která se v listopadových volbách utká s republikánem Donaldem Trumpem. Ta je připravena výzvu přijmout a porazit kandidáta republikánů.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy