Většina psychiatrů zaznamenala nárůst pacientů s depresemi a úzkostmi

Přes 80 procent psychiatrů zaznamenalo v době epidemie covidu-19 nárůst počtu pacientů s depresemi o 20 až 30 procent. Devět z deseti lékařů se ve své praxi setkalo také s vyšším výskytem úzkostných poruch, zpravidla o 30 až 40 procent.

Pětina lékařů evidovala zvýšení počtu pacientů, kteří předčasně přerušili léčbu. Vyplývá to z průzkumu, který se uskutečnil od 10. května do začátku června mezi členy Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Výsledky ČTK poskytl mluvčí společnosti Jan Červenka. Dotazníkem bylo podle něj osloveno 600 až 700 ambulantních psychiatrů.

Příčiny nárůstu duševních nemocí podle psychiatra Martina Anderse souvisí s pandemickou situací. "Situace, v níž se celá společnost nachází kvůli pandemii, klade na lidskou psychiku obrovské nároky - jednak jsou to obavy z nemoci samotné a jejích důsledků, kterými mohla být i ztráta blízkých nebo přátel. Stejně závažné jsou sociálně-ekonomické aspekty, obavy za ztráty práce, jistoty příjmu, velmi náročné slaďování pracovního života například se školní docházkou dětí, oslabené sociální vazby," uvedl Anders.

Sedm z deseti pacientů, kteří už depresemi nebo úzkostmi trpěli, mělo větší potřebu kontaktů s lékařem. Asi třetina psychiatrů v dotazníku uvedla, že jim vzrostl počet nemocných, kteří nereagovali dostatečně na léčbu antidepresivy. Většina lékařů měla během epidemie zkušenost s tím, že někteří pacienti nechodili na kontroly kvůli obavě z nákazy covidem-19. Zanedbávání kontrol zaznamenávali lékaři i v jiných oborech.

Psychiatři také v dotazníku uváděli, že vnímají jako problém omezenou dostupnost psychoterapie, která je jednou z možností léčby. "Nedostupnost psychoterapeutické péče je dlouhodobý dluh našim pacientům, na jehož řešení se snaží odborná společnost ve spolupráci s dalšími odborníky a ministerstvem zdravotnictví spolupracovat," poznamenal předseda psychiatrické společnosti Pavel Mohr.

Na nárůst výskytu duševních nemocí upozorňovali psychiatři už po loňské první a druhé vlně epidemie. Navíc asi pětina lidí, kteří onemocnění covid19 prodělali, má psychické následky. Ty se podle psychiatrů projevují s různým odstupem po prodělané nemoci.

Související

Vlastimil Válek (TOP 09)

Zásadní výzvou reformy psychiatrie je podle Válka péče o dětské pacienty

Zásadní výzvou, která čeká reformu psychiatrické péče, je v současné době péče o dětské pacienty. Aktivity reformy ale nutné koordinovat s kraji a obcemi. V tiskové zprávě k zasedání Národní rady pro duševní zdraví (NRDZ) to uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Rada původně podléhala přímo Úřadu vlády, od změny vlády se ale nesešla. Ministerstvo zdravotnictví v polovině listopadu rozhodlo o jejím přesunu pod svůj úřad, poprvé se sešla minulý týden.
Ilustrační foto

Lékaři v dětských psychiatrických nemocnicích nejsou s dětmi podle veřejného ochránce práv zvyklí mluvit

Lékaři a další zdravotníci v dětských psychiatrických nemocnicích nejsou s dětmi podle zjištění veřejného ochránce práv zvyklí mluvit o jejich hospitalizaci nebo průběhu léčby. Dětští pacienti se tak stávají pouhým objektem péče, což může ovlivnit jak průběh, tak i úspěšnost jejich léčby, míní ombudsman. Pracovníci kanceláře ombudsmana absolvovali návštěvy v pěti psychiatrických nemocnicích, dnes na tiskové konferenci informovali o výsledcích. Souhrnnou zprávu z návštěv ombudsman zveřejnil i na svém webu.

Více souvisejících

psychiatrie deprese

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Alena Schillerová a Andrej Babiš

Rozpočet je vyčerpaný, Babiš by stále rozdával. Kdy dojdou státu peníze?

Lídr stále extrémnější populistické politické opozice k současné vládě v českém Parlamentu, na Slovensku soudem uznaný agent komunistické Státní bezpečnosti s krycím jménem Bureš, Andrej Babiš tvrdí, jak jste se mohli i na našich stránkách přesvědčit, že za jeho vlády se snížil dluh na 30 procent a že on předal zemi se šestým nejmenším dluhem (v celé EU). A že prý není pravda, co si vymyslela nynější vláda, že hrozí bankrot. Prý toho Fialovi lidé využili, aby lidem vzali peníze. Tak jo. V online diskusi by přišel jistě i výraz OMG (Pane Bože!).

včera

včera

včera

Snímky z 8. června 2023 ukazují letecký pohled na požár u řeky West Kiskatinaw, která se nachází 10 km (6 mil) východně od Tumbler Ridge v Kanadě. Na západě země stále hoří desítky požárů: 62 v Albertě, 76 v nejzápadněji v Britské Kolumbii a 24 v Saskatchewanu. Prohlédněte si galerii

OBRAZEM + VIDEO: Kanadské apokalyptické inferno. Vrtulník ukázal něco, co nikdo nikdy nechce zažít

Vrtulník proletěl přímo kolem zuřícího lesního požáru v Britské Kolumbii. Požár poblíž městečka Tumbler Ridge nevykazuje žádné známky ústupu a očekává se, že jeho intenzita bude dále narůstat. Kanada v posledních týdnech trpí akutními lesními požáry po celé zemi. Část kouře se snesla i do Spojených států, kde zahalila města jako New York do smogu. Informuje The Independent.

včera

Olaf Scholz na MSC 2023. Je německý sociálnědemokratický politik, od prosince 2021 kancléř Spolkové republiky Německo.

Scholz si chce opět volat s Putinem. Letos spolu ještě nemluvili

Německý kancléř Olaf Scholz se opět chystá telefonicky spojit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Neřekl však, kdy se má rozhovor obou státníků uskutečnit. Politici spolu naposledy mluvili na konci loňského roku, tedy už v průběhu ruské invaze na Ukrajinu. 

včera

Shannen Dohertyová

Shannen Doherty: Rakovina zasáhla už i mozek

Americká dvaapadesátiletá herečka Shannen Dohertyová známá jako Brenda Walshová z ikonického seriálu Beverly Hills 90210, v úterý oznámila na sociální síti, že její boj s rakovinou prsu, který trvá už od roku 2015, postoupil do fáze metastáz v mozku. Informaci zveřejnila CNN.

včera

Švédsko

Rasová politika, která inspirovala nacistické Německo. Švédové od 30. let sterilizovali desítky tisíc lidí

Server Euronews během týdne přinesl nepříjemné informace o poměrně nedávné švédské historii. V letech 1934-1976 země zavedla plán, který se opíral o poznatky rasové biologie. Jeho podstatou bylo zbavit se určitého typu lidí – těch „slabších“. Švédské ústavy pro výzkum rasové genetiky byly v roce 1927 dokonce inspirací pro Německo, které si toho roku založilo svůj vlastní. Neslavnou korunu nasadil takovéto politice Adolf Hitler ve 30. a 40. letech, kdy jeho rasová „politika“ – lépe řečeno nenávist – zabila miliony nevinných osob z řad národů nacisty považovaných za méněcenné. 

včera

Lidická tragédie je podle Pavla symbolem, který je stále aktuální

Lidická tragédie je podle prezidenta Petra Pavla symbolem, který je stále aktuální. I dnes je po světě množství konfliktů, při nichž umírá civilní obyvatelstvo, upozornil Pavel v Lidicích na Kladensku při dnešním pietním aktu k 81. výročí vyhlazení obce nacisty. Vzpomínky se zúčastnilo několik stovek lidí.

Zdroj: ČTK

Další zprávy