Většina psychiatrů zaznamenala nárůst pacientů s depresemi a úzkostmi

Přes 80 procent psychiatrů zaznamenalo v době epidemie covidu-19 nárůst počtu pacientů s depresemi o 20 až 30 procent. Devět z deseti lékařů se ve své praxi setkalo také s vyšším výskytem úzkostných poruch, zpravidla o 30 až 40 procent.

Pětina lékařů evidovala zvýšení počtu pacientů, kteří předčasně přerušili léčbu. Vyplývá to z průzkumu, který se uskutečnil od 10. května do začátku června mezi členy Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Výsledky ČTK poskytl mluvčí společnosti Jan Červenka. Dotazníkem bylo podle něj osloveno 600 až 700 ambulantních psychiatrů.

Příčiny nárůstu duševních nemocí podle psychiatra Martina Anderse souvisí s pandemickou situací. "Situace, v níž se celá společnost nachází kvůli pandemii, klade na lidskou psychiku obrovské nároky - jednak jsou to obavy z nemoci samotné a jejích důsledků, kterými mohla být i ztráta blízkých nebo přátel. Stejně závažné jsou sociálně-ekonomické aspekty, obavy za ztráty práce, jistoty příjmu, velmi náročné slaďování pracovního života například se školní docházkou dětí, oslabené sociální vazby," uvedl Anders.

Sedm z deseti pacientů, kteří už depresemi nebo úzkostmi trpěli, mělo větší potřebu kontaktů s lékařem. Asi třetina psychiatrů v dotazníku uvedla, že jim vzrostl počet nemocných, kteří nereagovali dostatečně na léčbu antidepresivy. Většina lékařů měla během epidemie zkušenost s tím, že někteří pacienti nechodili na kontroly kvůli obavě z nákazy covidem-19. Zanedbávání kontrol zaznamenávali lékaři i v jiných oborech.

Psychiatři také v dotazníku uváděli, že vnímají jako problém omezenou dostupnost psychoterapie, která je jednou z možností léčby. "Nedostupnost psychoterapeutické péče je dlouhodobý dluh našim pacientům, na jehož řešení se snaží odborná společnost ve spolupráci s dalšími odborníky a ministerstvem zdravotnictví spolupracovat," poznamenal předseda psychiatrické společnosti Pavel Mohr.

Na nárůst výskytu duševních nemocí upozorňovali psychiatři už po loňské první a druhé vlně epidemie. Navíc asi pětina lidí, kteří onemocnění covid19 prodělali, má psychické následky. Ty se podle psychiatrů projevují s různým odstupem po prodělané nemoci.

Související

Vlastimil Válek (TOP 09)

Zásadní výzvou reformy psychiatrie je podle Válka péče o dětské pacienty

Zásadní výzvou, která čeká reformu psychiatrické péče, je v současné době péče o dětské pacienty. Aktivity reformy ale nutné koordinovat s kraji a obcemi. V tiskové zprávě k zasedání Národní rady pro duševní zdraví (NRDZ) to uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Rada původně podléhala přímo Úřadu vlády, od změny vlády se ale nesešla. Ministerstvo zdravotnictví v polovině listopadu rozhodlo o jejím přesunu pod svůj úřad, poprvé se sešla minulý týden.

Více souvisejících

psychiatrie deprese

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Ropná krize vyvolaná válkou odeznívá. Kdo na ni vydělal nejvíce?

Krize na ropném trhu, vyvolaná válkou Ruska na Ukrajině, pomalu odeznívá – a s ní i obří zisky ropných gigantů. Naznačují to finanční výsledky, které tento týden představí společnosti Shell a ExxonMobil. Tyto ropné velmoci zažily díky prudkému nárůstu cen energií během války nebývalou ziskovost, avšak současný pokles cen naznačuje, že éra rekordních příjmů se blíží ke konci.

před 4 hodinami

Protivládní protesty v Bratislavě (24.1.2025)

Politico: Slováky vyhnala do ulic hrozba odchodu z EU. Chtějí konec Fica, ne bratříčkování s Putinem

V pátek večer zaplnily ulice slovenských měst davy demonstrantů, kteří se postavili proti zahraničněpolitickému obratu vlády premiéra Roberta Fica směrem k Rusku. Protesty, kterých se podle odhadů zúčastnilo kolem 100 000 lidí, vyjadřovaly nesouhlas se směřováním země a volaly po respektování závazků Slovenska vůči jeho západním partnerům v NATO a Evropské unii. V Bratislavě, kde se sešlo přibližně 60 000 lidí, byla atmosféra nabitá emocemi a odhodláním.

před 5 hodinami

Teroristé Hamásu

Podmínky dohody se naplňují. Hamás propustil rukojmí, Izrael stovky vězňů

Čtyři izraelské vojačky byly v sobotu propuštěny z rukou Hamásu, který je držel jako rukojmí od útoku 7. října 2023. Tento krok byl součástí dohody o příměří, která zahrnovala výměnu rukojmí za palestinské vězně. Izrael však obvinil Hamás z nedodržení podmínek příměří, protože mezi propuštěnými nebyla civilistka Arbel Yehud, kterou Izrael požaduje zpět.

před 6 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán si rázně dupnul: Sankce proti Rusku podpoříme, máme ale podmínku

Maďarský premiér Viktor Orbán opět vystoupil proti prodloužení sankcí Evropské unie vůči Rusku. Tentokrát svou podporu sankcím podmínil tím, že Ukrajina musí znovu otevřít plynovody a umožnit tok ruského plynu do Evropy. Orbánovo prohlášení zaznělo během jeho rozhovoru pro státní rozhlas Kossuth jen několik hodin před jednáním v Bruselu, kde se evropští diplomaté snažili obnovit sankční balíček.

před 8 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás začal na základě dohody s Izraelem propouštět rukojmí

Propuštění čtyř izraelských vojaček, které byly drženy jako rukojmí militantní skupinou Hamás v Gaze, představuje důležitý moment v rámci nedávno sjednaného příměří mezi Izraelem a Hamásem. Tyto ženy, které byly zajaty při masivních útocích Hamásu dne 7. října, byly předány Mezinárodnímu výboru Červeného kříže v přísně organizovaném a mediálně sledovaném procesu, píše BBC.

před 8 hodinami

Robert Fico

Proč se na Slovensku nezatýká? Fico v případě podezření na převrat musí konat, nemá ale důvod

Ruští představitelé se zastali slovenského vedení, které obvinilo opozici z přípravy převratu. Rétorika kabinetu Roberta Fica ale má množství logických děr – především fakt, že vůbec nedošlo k zatýkání, ačkoli se příprava státního převratu považuje za trestný čin. Zdá se tedy, že žádné obavy z převratu nikdy neexistovaly a Fico se pouze snažil přiblížit k Moskvě.

před 9 hodinami

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Evropa neví, jak dál. Je vyslání vojáků na Ukrajinu reálné?

Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump

Spojené státy zastavily veškerou zahraniční pomoc

Spojené státy americké pozastavily veškerou zahraniční pomoc na základě interního memoranda, které bylo rozesláno úředníkům a americkým ambasádám po celém světě. Tento krok navazuje na výkonný příkaz prezidenta Trumpa, který nařídil devadesátidenní pauzu v poskytování zahraniční pomoci za účelem přezkoumání efektivity a souladu s jeho zahraničněpolitickými cíli, píše BBC.

před 13 hodinami

včera

včera

včera

John Fitzgerald Kennedy

Trump nařídil zveřejnění tajných dokumentů. Svět se dozví podrobnosti o vraždě Kennedyů

Americký prezident Donald Trump nařídil vládním úředníkům připravit plán na odtajnění dokumentů týkajících se tří nejvýznamnějších atentátů v americké historii – vražd Johna F. Kennedyho, Roberta F. Kennedyho a Martina Luthera Kinga Jr. Tento krok má potenciál odhalit nové skutečnosti o událostech, které již desítky let zůstávají předmětem spekulací a teorií.

včera

včera

Andrea Najvirtová Prohlédněte si galerii

Životy a blaho zranitelných jako prostředek politického tlaku? Fico kazí naši reputaci na Ukrajině i v zahraničí, varuje Človek v ohrození

Začátkem ledna slovenský premiér Robert Fico naznačil možnost pozastavení pomoci Ukrajině a přerušení dodávek elektrické energie v rámci odvetných opatření kvůli přerušení dodávek ruského plynu přes její území. O možných dopadech politických rozhodnutí na činnost humanitárních organizací a jejich roli v kontextu probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině promluvila pro EuroZprávy.cz Andrea Najvirtová, ředitelka slovenské humanitární organizace Človek v ohrození, v Česku známé jako Člověk v tísni.

včera

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

včera

včera

Politováníhodné, nešťastné... Svět reaguje na Trumpovo odstoupení od klimatické dohody

Rozhodnutí Donalda Trumpa odstoupit od Pařížské dohody o klimatu vyvolalo po celém světě silné reakce. Přestože tento krok znamená oslabení snah o udržení globálního oteplování na hranici 1,5 °C nad předindustriální úrovní, většina zemí zdvojnásobila své závazky v boji proti klimatické krizi. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy