Volné kapacity k přijetí uprchlíků má dle analýzy osm krajských měst

Volné kapacity k přijetí uprchlíků s bydlením, prací a školami má osm krajských měst, a to hlavně na Moravě a na východě Čech. Nejvíc přetížené jsou naopak Plzeň a Karlovy Vary, ale také Praha. V Česku je 156 míst s více než 5000 obyvateli, dostupnými úřady a víc než stovkou volných pracovních míst a míst ve školách.

Ukázala to analýza, kterou pro organizaci Člověk v tísni (ČvT) vypracovali sociální geografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky organizace poskytla ČTK. Experti doporučují přerozdělení uprchlíků po Česku.

Podle dat, které dnes na twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra, byla v Česku udělena dočasná ochrana 304 tisícům lidí. Ve čtvrtek jich přibylo 2150, o den dříve 2824. Cizinecké policii se přihlásilo 188 672 osob.

Zhruba dvě pětiny víz dostaly děti, přes tři čtvrtiny dospělých tvoří ženy. Analýza mapuje nynější rozmístění uprchlíků po republice i dostupnost bydlení, nabídku práce a kapacitu škol. Experti vycházeli z údajů cizinecké policie, resortů vnitra, práce a školství, statistického úřadu a úřadů práce.

Podle zjištění je v Plzni o 3500 běženců víc, než jaká je absorpční kapacita. V Karlových Varech se kapacita překročila o více než 2000 lidí. Brno by naopak mohlo přijmout 8000 lidí, Ostrava přes 6000 a Zlín asi 3000. Místa jsou i v Českých Budějovicích, Olomouci, Ústí nad Labem, Hradci Králové a Pardubicích.

„Velmi zřetelně teď vidíme, že nejvíce přetížené jsou Karlovy Vary, Plzeň a další města v těchto regionech. Praha má též nadbytek, ale třeba Brno má velký podstav oproti jiným lokalitám. Prakticky celá Morava, Moravskoslezský kraj a východní Čechy jsou regiony, které mají velké podstavy v porovnání se západem země. Stát by měl najít mechanismus, jak těmto regionům ulevit, protože bez relokací budeme hledat udržitelné řešení obtížně,“ uvedl odborník ČvT na sociální začleňování Daniel Hůle.

Analýza ukazuje, že uprchlíci se dostávali do pohraničí. Směřovali tam z krajských asistenčních center do rekreačních zařízení či horských chat. Z nich se budou nejspíš muset kvůli začátku turistické sezony brzy přesunout. Z odlehlejších míst si navíc obtížně hledají práci, děti nemohou nastoupit do škol. Odborníci doporučují rozmístit příchozí spíš do měst. Podle analýzy víc než 5000 obyvatel má 276 měst, obcí s rozšířenou působností či pověřeným úřadem je 206 a ve 212 místech je přes 3000 obyvatel a k tomu víc než sto volných pracovních míst a míst ve školách. Celkem 156 měst má přes 5000 obyvatel, úřady i volná místa a školy.

Podle doporučení by měl stát zavést takzvaný garantovaný nájem. Stát by platil sice méně, než je komerční nájemné, ale dlouhodobě a se zárukou udržení nemovitosti v dobrém stavu. Zaručený nájem by se měl využívat v nepřetížených místech. Teď mohou lidé, kteří zdarma ubytují aspoň na 16 dní v kuse v měsíci uprchlíky, získat solidární příspěvek. Ten činí na osobu 3000 korun na měsíc. Na domácnost je to nejvýš 12.000 korun. Podle ČvT by tato výše mohla zůstat i pro garantovaný nájem, uprchlíci by si sami dopláceli za energie.

Experti poukazují na to, že volné byty a školy bývají často v chudších krajích. Pokud by se tam běženci sestěhovali, mohlo by to vést k dalším problémům a sociální situaci v regionu vyostřit, varují odborníci.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

před 5 hodinami

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

před 7 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

před 8 hodinami

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

před 9 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

před 10 hodinami

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

před 11 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

včera

Polská policie

Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka

Jen stěží uvěřitelným případem se zabývají polští kriminalisté. Od pondělí vyšetřují vraždu teenagerky v Jelení Hoře, za kterou má být podle dosavadních závěrů zodpovědná jiná nezletilá dívka. Tragická událost městem v podhůří Krkonoš velice otřásla, informuje stanice TVP. 

včera

Rozbili nám letadlo, přiznal Fico. Pak podpořil srbské ambice na členství v EU

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) přiznal, že letadlo, kterým odcestoval do Bruselu, utrpělo takové poškození, že nebylo schopné dalšího letu. Ficovi se nic nestalo, mohl tak opět přistoupit ke kritice unijní politiky. Tentokrát se zastal Srbska. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy