Zadeh nedostane odškodné za postup policie a žalobce, NS zamítl dovolání

Policie měla tehdy předběžný souhlas státního zástupce se zadržením Zadeha. Krajský soud v Brně však následně návrh na vzetí do vazby zamítl. Po několika dnech se tedy Zadeh přece jen dostal z věznice. Postup, který vedl k jeho dočasnému zadržení, považoval za nezákonný, požádal proto o odškodnění.

Obvodní soud pro Prahu 2 žalobu zamítl, Zadeh neuspěl ani u Městského soudu v Praze, který nárok považoval za promlčený, což nyní potvrdil i NS. Verdikt je dostupný na úřední desce.

NS poukázal na to, že Zadeh se dostal brzy na svobodu. "Rozhodnutí Krajského sudu v Brně o propuštění žalobce ze zadržení na svobodu zde představovalo zcela efektivní a dostatečný prostředek nápravy," stojí v usnesení. Pokud Zadeh považoval postup policie a státního zastupitelství za nezákonný nebo šikanózní, mohl nárok včas uplatnit u ministerstva spravedlnosti, případně u soudu.

V prosinci 2016 putoval Zadeh do vazební cely znovu, tentokrát kvůli ovlivňování svědků. Proti vazbě uplatňoval řadu opravných prostředků, podával ústavní stížnosti. Nedávno soud v Praze rozhodl, že stát musí Zadeha odškodnit za to, že jej 41 dní nezákonně ponechal v přísnějším režimu vazby. Podnikatel má dostat 10.250 korun s úroky.

Brněnský krajský soud Zadeha v září poslal za ovlivňování svědků na osm let za mříže, rozhodnutí je pravomocné. Zadeh se snažil přimět svědky k nepravdivým výpovědím v případu údajných daňových úniků. Podnikatel označil obžalobu za nesmysl, trestní řízení za komedii a soud za brněnskou justiční mafii.

V další žalobě na stát, kterou řešily pražské soudy, žádal Zadeh zadostiučinění v souvislosti s první vazbou. Šlo o 1,5 milionu za údajnou nezákonnost vazby, jeden milion za její nepřiměřenou délku a dalších 300.000 korun za délku vazebních řízení. S nárokem neuspěl, podal dovolání k Nejvyššímu soudu.