Máme tu čest s druhou vlnou koronaviru? Podle dat jsme nezažili ani tu první

K pomyslnému zlomu došlo v sobotu 11. dubna, kdy počet pozitivně testovaných na covid-19 vyšplhal na rekordních 4736. Měsíc nato se ale situace zlepšila a díky následnému příznivému vývoji se přistoupilo k rozvolňování. Bohužel se ale začala s příchodem letních prázdnin epidemie znovu hlásit o slovo. Ve středu bylo zaznamenáno 247 nových případů infekce koronavirem. 

"Čísla stoupají, ale ještě nejsme ve vlně, která by byla zcela opticky viditelná. Situace u nás není taková, že by to byla klasická druhá vlna,“ vyjádřil se pro server iROZHLAS.cz epidemiolog, někdejší náměstek ministra zdravotnictví a vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula.

Samotnou druhou vlnu nelze snadno definovat. Tuzemští a zahraniční experti vycházejí z několika faktorů. V prvé řadě je třeba vzít v úvahu, že musí dojít k výraznému propadu počtu nově hlášených případů nákazy, k čemuž v Česku nedošlo. Docílit se toho podařilo jenom na Novém Zélandu a Jižní Korei. 

Budou-li se přijaté restrikce rozvolňovat příliš ukvapeně, pak skutečně hrozí riziko nekontrolovaného šíření nemoci napříč celou zemí a všemi věkovými skupinami. Druhá vlna by pak měla za následek tlak na zdravotnictví a větší počet úmrtí s covidem-19. 

Jsou ohsnika pod kontrolou?

Momentálně nelze hovořit o jarním scénáři, kdy se mluvilo, že přichází první vlna. "Zaprvé velmi přesně známe ohniska nákazy a jejich původ. Nečelíme plošnému šíření nemoci. Ve většině okresů je teď riziko minimální nebo nulové, to tehdy tak nebylo,“ nastínil ředitel Ústavu zdravotnických studií a statistiky Ladislav Dušek.

Nejhůř je na tom momentálně Karviná, kde je 740 nakažených na sto tisíc obyvatel. Mimo Moravskoslezský kraj, na jehož území se postupně zavedla přísná protiepidemiologická opatření, se ale větší počty infikovaných objevily i na Jablonecku, Domažlicku a Chebsku. 

Liberecký a Ústecký kraj se dokonce rozhodly sáhnout po rouškách v sociálních a zdravotnických zařízeních. Dobře na tom není ani Praha. Ředitel ale upozornil, že nelze zcela zabránit vzniku dalších ohnisek. "Očekávat se to dalo, ale já sám jsem to nečekal tak brzy. Myslel jsem si, že bude nějakou dobu klidněji a že to začne až s podzimními měsíci,“ konstatoval. 

Aby byla nákaza pod kontrolou, je potřeba zamezit šíření infekce mimo lokální ohniska. "Pokud je to plošné šíření viru a nevíte, kolik přes noc vznikne nových ohnisek je to něco jiného, než když máte pět, šest ohnisek, která máte pod kontrolou, a která jste schopni trasovat," podotkl Dušek. 

Virus tu s námi pořád je

Odborníci zároveň varují, že nemoc tady s námi pořád ještě je, a že je i nadále nezbytné dodržovat základní hygienická pravidla. "Nemoc nezmizela, a to ani u nás, ani z Evropy. V podstatě jsme první vlnu moc nezažili, protože nouzová opatření zabránila drastickému šíření. Virus tady zůstal a dál prochází populací,“ nechal se slyšet statistik.

U naprosté většiny nově diagnostikovaných se jednalo o zdravé lidi s asymptomatickým nebo velmi mírným průběhem onemocnění. Optimistické ale je, že ve srovnání s březnem a dubnem nerostou nakažení ve zranitelných skupinách obyvatel, mezi něž patří třeba senioři. 

Když koronakrize vrcholila, infikovaly se vyšší desítky lidí pokročilého věku denně. Poslední nárůst nakažených nad 65 let byl zaznamenán 19. června, a to v ohnisku v domově důchodců na Frýdecko-Místecku. Velké problémy právě měla zařízení pro seniory, jež jarní vlna epidemie velice zasáhla. 

K prvnímu výraznému vzestupu nemocných seniorů došlo koncem března, a to v pěti domovech důchodců. Měsíc na to se lokální ohniska začala objevovat po celém Česku, přičemž se 9. dubna potvrdila přítomnost nového typu koronaviru u všech klientů i zaměstnanců v zařízení v Březnici u Havlíčkova Brodu. V Moravskoslezském kraji došlo k hromadné infekci v Alzheimercentru Ostrava a v Domově pro seniory Iris.

Nejhůře na tom ale byla v posledních pěti měsíců věková kategorie 45 až 54 let, kterou koronavirus zasáhl snad nejvíc. Jedná se o 20 % z celkových více než 14,5 tisíců nakažených. S covidem-19 zemřelo v Česku přes 360 nemocných. Více než tři pětiny se ale vyléčily.

Hrozí kolaps zdravotnictví?

Počty nemocných s těžkým průběhem, který vyžaduje hospitalizaci, zůstávají okolo 140 lidí, přičemž poslední známá data hovoří o 141 lidech, z nichž je ve 22 ve vážném stavu.

Na jaře proudily do nemocnic větší počty lidí. Více bylo i pacientů ve vážném stavu. "Na stole není určitě ani zahlcení hospitalizační sítě, nyní pozorujeme příjmy do nemocnic v jednotkách desítek,“ řekl ředitel.

Podle statistiků mají jednotky intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitační oddělení více až čtyřtisícovou kapacitu, z nichž je okolo 1700 vyčleněno pro pacienty s onemocněním covid-19. Tak dobře na tom nebyly ani v době vrcholící epidemie.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) ale upozornil, že by se měly více připravit i laboratoře a odběrová místa na testování odebraných vzorků, které jsou podle jeho názoru příliš rozčleněné mezi státní a soukromý sektor. Navýšením kapacit by měli být pověření ředitelé nemocnic. "Tak aby fakultní nemocnice nevyšetřovala sto vzorků denně, ale třeba tisíc,“ podotkl Vojtěch.