Bitcoin stoupá navzdory varování z Evropské centrální banky, že jde o „měnu zločinu“, jejíž vnitřní hodnota je nulová

Cena nejstarší a nejrozšířenější kryptoměny světa, bitcoinu, dnes odpoledne středoevropského času překonala psychologickou hranici 60 tisíc dolarů, a to poprvé od listopadu 2021. Po jejím prolomení nyní může být jen otázkou času, než překoná dosavadní historický rekord, takřka 69 tisíc dolarů, jehož dosáhla rovněž v listopadu 2021. Stalo by tak navzdory četným varováním z oficiálních míst, včetně z Evropské centrální banky.

Nutno však říci, že kvůli inflačnímu vývoji cena 69 tisíc dolarů z listopadu před třemi lety v současnosti, v únoru 2024, odpovídá zhruba 77 tisícům dolarů. Reálně, po zohlednění inflačního znehodnocení dolaru, tak bitcoinu chybí k pokoření rekordu ještě „zdolat“ dalších více než 17 tisíc dolarů.  

Jen od začátku letošního roku ovšem i tak bitcoin přidává výrazných více než 41 procent. V české měně se nyní jeden bitcoin prodává za zhruba 1,42 milionu korun. Rekordní nominální korunovou cenu přitom vykázal rovněž v listopadu 2021, když stál zhruba 1,5 milionu korun. Dolar je v současnosti vůči koruně o zhruba pět procent silnější než v listopadu 2021, stojí přes 23,40 koruny namísto tehdejších přibližně 22,30 koruny, takže korunového nominálního rekordu může cena bitcoinu dosáhnout již při nižší než rekordní dolarové ceně.

Za vzestupem dolarové ceny bitcoinu bezprostředně stojí mocný růst technologických akcií. Bitcoin a další kryptoměny jsou podstatnou částí investorů vnímány jako svého druhu právě technologická akcie. Ukazatel Nasdaq Composite, vysoce zaměřený právě na technologické akcie, včera uzavřel na své třetí nejvyšší hodnotě v historii. Od historicky rekordní uzavírací hodnoty, dosažené k listopadu 2021, jej dělila jen 0,1 procenta. Technologické akcie žene vzhůru zejména optimismus ohledně vyhlížených možností umělé inteligence. Na této vlně se tedy vezou i kryptoměny v čele s bitcoinem. 

To však není jediný důvod růstu ceny bitcoinu. Počátkem letošního ledna úřady v USA po více než deseti letech schválily první tamní bitcoinové fondy. Ty umožňují drobným investorům v USA investovat do bitcoinu konvenční cestou, jak jsou zvyklí, skrze právě fond zaštítěný zavedenou finanční institucí typu BlackRock či Fidelity. 

Celková tržní hodnota všech kryptoměn, nejen bitcoinu, v tomto týdnu poprvé od dubna 2022 překonala psychologickou úroveň dvou bilionů dolarů, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Podíl bitcoinu na této tržní kapitalizaci vzrostl v období od listopadu 2022 do dneška ze zhruba 38 na více než 52 procent. Což znamená, že bitcoin si upevňuje pozici i mezi dalšími několika tisíci kryptoměn. Jedním z důvodů je právě možnost investovat do něj prostřednictvím konvenčních fondů, kterou letos tedy mohou využívat také právě řadoví investoři v USA.   

Do daných amerických bitcoinových fondů, spuštěných letos začátkem ledna, zatím v čistém vyjádření přiteklo zhruba 6,1 miliardy dolarů, tedy přibližně 143 miliard korun. Tento příliv nového kapitálu do bitcoinu podporuje růst jeho ceny, a to i ve srovnání s dalšími kryptoměnami. 

Akciím obecně, a technologickým zvláště, tedy i kryptoměnám, pak svědčí sázka trhů na zahájení snižování úrokových sazeb v podání americké centrální banky. K němu by mělo dojít v polovině letošního roku. Pokles sazeb zpravidla prospívá takzvaným růstovým a také rizikovějším aktivům, neboť se zvyšuje dostupnost jejich financování a zároveň klesá výnosnost bezpečných aktiv typu vládních dluhopisů. 

Částečně může růst ceny bitcoinu podporovat také letošní „halving“. K němu dojde v dubnu. Znamená, že nastane „půlení“ odměny za těžbu nových bitcoinů. Tím pádem dojde k omezení nabídky nových bitcoinů. „Halving“ je však v pevnou součástí samotného algoritmu bitcoinu, takže se o něm ví dlouhodobě dopředu, pročež by měl být v ceně kryptoměny již dávno započítaný. K předchozím „půlením“ došlo v listopadu 2012, červenci 2016 a květnu 2020. 

Cena bitcoinu roste navzdory varování institucí typu centrálních bank. Experti Evropské centrální banky například v minulém týdnu publikovali studii (viz  zde), podle níž bitcoin vykazuje nulovou vnitřní hodnotu. Kryptoměna prý také představuje riziko pro společnost a životní prostředí. Její stále poměrně vysoká cena je podle pracovníků ECB odrazem manipulací na neregulovaném trhu, živné to půdě různým šarlatánům. Poměrně vysokou cenu bitcoinu vysvětlují tím, že v rostoucí míře obsluhuje kriminální aktivity a stala se z něj „měna zločinců“, přičemž úřady zkratují ve svém úsudku, když nad tím přivírají oči. Tržní kapitalizace bitcoinu, nyní tedy opět výrazně rostoucí, prý vlastně jen určuje rozsah společenské škody, k níž dojde, až se celý příslušný domeček z karet zhroutí, uzavírají pracovníci ECB. 

Bitcoin od zveřejnění studie nicméně nadále zhodnocuje, nyní o dalších zhruba patnáct procent.  

Související

Eva Decroix vystřídala Pavla Blažka v čele ministerstva spravedlnosti. (10.6.2025)

Ať koná policie, vyzvala Decroix po konci koordinátora bitcoinové kauzy

Někdejší ústavní soudce David Uhlíř, jehož ministerstvo spravedlnosti určilo jako koordinátora v tzv. bitcoinové kauzy, která stála místo ministra Pavla Blažka (ODS), ukončil své působení ve funkci. Podle úřadu naplnil svěřené zadání. Nyní jsou na řadě orgány činné v trestním řízení, konstatovala ministryně Eva Decroix (ODS).

Více souvisejících

Bitcoin

Aktuálně se děje

před 6 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy