Minimální mzda se od ledna zvýší o 700 Kč na 9200 Kč

"Dlouhodobě zastávám názor, že minimální mzdu je nutno postupně zvyšovat tak, aby plnila motivační roli v porovnání s příjmem získávaným ze sociálních dávek," uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Původně se kabinet se zaměstnavateli dohodl na přidání 500 korun. V létě pak dodatečně přišel Sobotka s návrhem, že by částka měla být ještě o 200 korun vyšší. S tím už zaměstnavatelé nesouhlasili. Takový růst by podle nich mohl mnoha firmám způsobit potíže, teprve se totiž vzpamatovávají z krize. Mohlo by tak hrozit propouštění. Týká se to třeba kožedělných, textilních či dřevařských podniků. Odbory přidání o vyšší částku, než se původně dohodla, uvítaly.

S nejnižším výdělkem by měly růst i nejnižší zaručené mzdy pro zaměstnance ve veřejné správě a pro ty bez kolektivních smluv. Jejich příjmy se dělí do osmi skupin podle složitosti práce. Nyní se pohybují od 8500 korun do 17.000 korun. Od ledna by to mělo být od 9200 do 18.400 korun. Zaměstnavatele by zvýšení minimální mzdy o 700 korun podle ministerstva práce mělo vyjít na 1,3 miliardy navíc, stát pak asi na 195 milionů.

„Poctivě pracujícím chceme zajistit důstojnou odměnu za vykonanou práci. Postupně proto budeme zvyšovat minimální mzdu tak, aby se její úroveň přiblížila 40 procentům průměrné mzdy. Vláda tímto realizuje svůj záměr, který představila v Programovém prohlášení. Toto řešení zohledňuje současný i očekávaný ekonomický vývoj, stejně jako předpokládaný růst mezd a spotřebitelských cen," uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Zvýšení uvedených minim se netýká zaměstnanců, kteří jsou poživateli invalidních důchodů; pro tyto osoby nadále zůstává minimální mzda 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu. Toto opatření má za cíl stabilizovat postavení této specifické skupiny zaměstnanců na trhu práce.

Minimální mzda se naposledy zvýšila 1. srpna 2013. Fakt, že v letech 2007 až 2012 nebyla minimální mzda zvyšována, přispěl k tomu, že byly velmi výrazně oslabeny základní funkce minimální mzdy a významně poklesla kupní síla zaměstnanců pracujících za minimální mzdu. Stagnace minimální mzdy přispěla k tomu, že výše čisté minimální mzdy je v současné době postačující na pokrytí výživy a ostatních základních osobních potřeb, nestačí však například k zabezpečení rostoucích nákladů na bydlení.