Státní dluh loni klesl, poprvé od roku 1995

Ministerstvo o vývoji dluhu dnes informovalo v souvislosti s výsledky státního rozpočtu za loňský rok. Ten loni skončil se schodkem 77,8 miliardy Kč, přičemž schválený rozpočet počítal s deficitem 112 miliard korun.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Podle Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2015, kterou MF vydalo v polovině prosince, tak klesl dluh k HDP pod 39 procent HDP. "V roce 2015 se předpokládá pokračování stabilizovaného vývoje státního dluhu v absolutním vyjádření a jeho další pokles na HDP," uvedlo MF k materiálu.

Celkové příjmy a výdaje

Celkové příjmy byly proti rozpočtu po změnách vyšší o 5,4 mld. Kč. Na plnění a také meziročním růstu o 42,0 mld. Kč se podílely zejména daňové příjmy, z nichž pozitivně působilo zejména inkaso DPH (překročení rozpočtu o 11,5 mld. Kč při meziročním růstu o 10,3 mld. Kč), dále inkaso DPPO (překročení rozpočtu o 7,0 mld. Kč, růst o 7,9 mld. Kč) a pojistné na sociální zabezpečení s růstem o 10,6 mld. Kč. Z nedaňových a ostatních příjmů působil na meziroční růst zejména únorový mimořádný příjem kapitoly ČTÚ z aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LTE (8,5 mld. Kč) a příjmy z EU (růst o 6,6 mld. Kč).

Z celkové částky připadlo na daňové příjmy 569,0 mld. Kč (50,2 % celkových příjmů, v roce 2013 to bylo 50,4 %), na příjmy z pojistného na sociální zabezpečení 382,8 mld. Kč (33,8 % celkových příjmů, v roce 2013 to bylo 34,1 %) a na nedaňové a ostatní příjmy 182,0 mld. Kč (16,0 % celkových příjmů, v roce 2013 to bylo 15,5 %).

Celkové výdaje byly v roce 2014 čerpány v objemu 1 211,6 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 38,5 mld. Kč, tj. o 3,3 %. Rozpočet po změnách byl čerpán na 97,7 %, což představuje úsporu ve výši 28,8 mld. Kč. Na meziroční růst působily (mimo dále uvedené položky) zejména vyšší výdaje určené na spolufinancování společných programů ČR a EU (o cca 20 mld. Kč)

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ty dosáhly 496,0 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 6,3 mld. Kč, tj. o 1,3 %, a úsporu proti rozpočtu po změnách ve výši 7,6 mld. Kč. Jejich podíl na celkových výdajích činil 40,9 % (v roce 2013 to bylo 41,7 %).

Vláda se chovala úsporněji, než plánovala, říká expert

"Schodek státního rozpočtu loni dosáhl nejnižší hodnoty od roku 2008. Včetně dalších složek veřejných financí loňský schodek pravděpodobně nepřekročil 2% HDP, a zůstal tedy bezpečně pod udržitelnou hranicí. Jakkoliv lze stabilitu ve veřejných financích považovat za dobrou zprávu, nelze si ale nevšimnout výrazné odchylky vládního hospodaření od plánu, který počítal se schodkem 112 mld Kč. K odchylce došlo v obou minulých letech především u výdajů," hodnotí analytik společnosti UniCredit Pavel Sobíšek.

"Již druhý rok za sebou se vláda chovala výrazně úsporněji, než plánovala. Změnou proti roku 2013 je skutečnost, že se tentokrát nešetřilo na investicích, ale na běžných výdajích. Menší než očekávané výdaje na sociální dávky či placené úroky byly ovlivněny příznivější makroekonomickou situací, a jsou tudíž vítané. V dalších položkách ovšem ukazují uspořené prostředky spíš na nafouknutí jejich potřeby při tvorbě rozpočtu, což naznačuje, že lze v plánování ještě leccos zlepšit. Letošní rozpočet podle všeho přeruší tendenci ke snižování schodků. Nejde jen o to, že těžko můžeme počítat oproti plánu s lepším makroekonomickým vývojem. Zejména na výdajové straně rozpočtu se projeví volební sliby vládní koalice, které zhorší schodek o 10-20 miliard Kč," dodal Sobíšek.