Němcová nechce euro, nebude platit Řekům

Němcové se líbí, že vláda ve svém programovém prohlášení odmítla stanovit přesné datum vstupu ČR do eurozóny a chrání tím Českou republiku před negativními ekonomickými vlivy včetně financování problémových států. Euro není stabilní

„Euforie Slováků se změnila v naštvanost, když zjistili, že by měli platit dluhy za rozhazovačné Řeky. Kloním se k tomu, že by zde referendum být mělo. Složitost té otázky sice komplikuje vypsání referenda, ale nepodceňovala bych naše občany při rozhodování o tak důležité věci. Já bych hlasovala proti přijetí eura. Já nevidím žádný důvod, proč vstupovat do eurozóny. Pakt stability a pravidla se tam nedodržují a současné fungování eurozóny pro mě není důkazem, že by tato měna byla silná a stabilní," řekla Němcová.

Nečas nepovažuje referendum za nezbytné

„Nevím, jestli je referendum nezbytné řešení. Přijetí eura navíc není na pořadu dne, zvláště při současných vážných problémech celé eurozóny. Za sebe ale říkám, že určitě budeme postupovat obezřetně a přistoupíme na zavedení eura opravdu až v okamžiku, kdy výhody pro stát a naše občany převáží nad nevýhodami," reagoval premiér Petr Nečas na dotaz redakce zdali je příznivcem vypsání referenda k přijetí evropské měny.

Švédský model

S myšlenkou vypsání referenda o přijetí eura přišel europoslanec ODS Hynek Fajmon. Ten se inspiroval švédským modelem. Švédsko se sice zavázalo, že euro v budoucnu přijme, nestanovilo však konkrétní datum a k jeho přijetí vypsalo referendum, ve které občané Švédského království přijetí společné evropské měny odmítli.

Švédsko tak může své přijetí eura oddalovat do nekonečna. Stejně by mohla postupovat i Česká republika, která se také nezavázala k nějakému určitému datu a stejným způsobem by mohla oddalovat svůj vstup do eurozóny.

Slovensko zaplatí eurozóně 110 miliard

Slovensko se kvůli svému členství v eurozóně muselo připojit do záchranné sítě eurozóny v celkovém objemu 750 miliard eur (asi 18,6 bilionu českých korun). Na jejím vytvoření se na jaře dohodly země unie a Mezinárodní měnový fond a tato síť má pomáhat problémovým zemím, jako je například Řecko. Eurozóna má do fondu přispět garancemi za 440 miliard eur, z toho na Slováky připadá 4,37 miliardy eur, což je zhruba 108,4 miliardy českých korun.