Zákon o veřejnýcn zakázkách je v rozporu s evropským právem

 Uchazeči o veřejné zakázky musejí podle předlohy splnit několik podmínek. Ti, kteří vystupují jako právnické osoby, musí nově předložit seznam svých společníků či členů a seznam zaměstnanců, respektive členů statutárních orgánů, kteří v posledních třech letech u zadavatele pracovali a současně nějakým způsobem rozhodovali o zadávání veřejných zakázek.Zřejmě nejkontroverznější je podle odborníků požadavek, podle něhož musí mít akciová společnost, která se účastní výběrového řízení, od 15. září letošního roku vydané pouze akcie na jméno. Pokud se firma bude účastnit tendru, musí předkládat aktuální seznam svých akcionářů.To znamená, že společnosti, které mají byť jen jedinou akcii na majitele – a bez ohledu na to, zda je její vlastník znám či nikoliv – se žádných veřejných zakázek účastnit nemohou, upozorňují právníci. Toto ustanovení bylo do vládního návrhu zákona doplněno jako poslanecká iniciativa v rámci projednávání v dolní parlamentní komoře. Odborníci tvrdí, že tento nápad se nezvážil nejen ve vztahu k ostatním ustanovením zákona, ale ani ve vztahu k evropskému právu.Podmínka vylučující z účasti na tendrech akciové společnosti s akciemi na majitele se může podle právníků vnímat jako diskriminační a velmi pravděpodobně by v případě soudního přezkumu byla shledána v rozporu s požadavky práva EU.Zadavatelé veřejných zakázek tak budou od poloviny září v těžké situaci. Buď budou novelu ignorovat vzhledem k jejímu možnému rozporu s evropským právem, nebo budou postupovat v souladu s novelou a vyloučí všechny uchazeče s akciemi na majitele. Riskují pak ale, že se některý z uchazečů obrátí na soud s požadavkem na zrušení celé soutěže.Nové požadavky na kvalifikaci uchazečů o veřejnou zakázku se vztahují jen na nová zadávací řízení, vypsaná až po účinnosti novely zákona, tedy po 15. září 2010.