Jak se nám žije? Češi zhodnotili stav ekonomiky a úroveň domácností. Čtěte

Tři desetiny (30 %) české veřejnosti hodnotí současnou ekonomickou situaci v zemi pozitivně, když 2 % ji označila za „velmi dobrou" a 28 % za „dobrou". Statisticky srovnatelná, byť nepatrně nižší část veřejnosti (27 %) hodnotí současnou ekonomickou situaci nepříznivě, když 23 % ji charakterizovalo jako „špatnou" a 4 % jako „velmi špatnou". Dvě pětiny (40 %) lidí pak považují současnou ekonomickou situaci v ČR za „ani dobrou, ani špatnou". Zbývající 3 % oslovených se k tomuto dotazu nedokázala vyjádřit a zvolila odpověď „nevím".

Oproti předchozímu šetření z listopadu 2015 se hodnocení statisticky významně nezměnilo. V uplynulých dvou letech se přitom hodnocení prakticky kontinuálně zlepšovalo, když podíl kritického hodnocení od září 2013 poklesl o 41 procentních bodů. Aktuální hodnocení ekonomické situace, ačkoli se významně neodlišuje od žádného z jednotlivých šetření uskutečněných od září 2015, konstatoval soc.cas.cz.

Relativně optimističtěji se o ekonomické situaci vyjadřují studenti, z hlediska sebezařazení na pravolevé škále politické orientace ti, kdo se hlásí k pravému středu, z hlediska stranických preferencí stoupenci ANO a dotázaní, kteří důvěřují vládě.

48 % lidí má podle vlastního vyjádření dobrou životní úroveň své domácnosti, z toho 7 % ji hodnotí jako „velmi dobrou" a 41 % jako „spíše dobrou". Naopak za špatnou považuje životní úroveň své domácnosti asi šestina (17 %) občanů, když 14 % ji označilo za „spíše špatnou" a 3 % za „velmi špatnou". Více než třetina (35 %) pak životní úroveň své domácnosti charakterizuje jako „ani dobrou, ani špatnou".

Hodnocení životní úrovně se zlepšuje s rostoucím příjmem či stupněm dokončeného vzdělání respondenta a rovněž s rostoucí spokojeností s životem, jakož i s ekonomickou a politickou situací, naopak s rostoucím věkem se zhoršuje. Ke spokojenější části obyvatel patří studenti, podnikatelé a samostatně činní, vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci, potenciální voliči ANO, ODS či TOP 09, ti, kdo se na pravolevé škále politické orientace hlásí k pravici či k pravému středu, a lidé důvěřující vládě.

Skupiny vnímající svou životní úroveň méně příznivě tvoří především důchodci, nezaměstnaní, stoupenci KSČM, rozhodnutí nevoliči, lidé, kteří sami sebe na škále levice-pravice politicky řadí k levici či k levému středu, a dotázaní, kteří nedůvěřují vládě.