Čína by v ČR mohla investovat až 232 miliard korun. Co na to říkají analytici?

Účastníci ekonomického fóra na pražském Žofíně podepsali dnes za účasti prezidentů Česka a Číny na 30 obchodních dohod v nejrůznějších oblastech.

Dohoda o strategickém partnerství a spolupráci mezi J&T Finance Group a Ping An Bank počítá s vytvořením fondu na investice do finančního sektoru, energetiky a průmyslu. Celkem jde o pět miliard eur (135 miliard Kč). Podle informací ČTK se z něj budou financovat projekty nejen v ČR, ale i na Slovensku, Chorvatsku či v Maďarsku.

Významnou smlouvu podepsala také automobilka Škoda, která kapitálově vstoupila do společného projektu čínské společnosti SIAC a mateřského Volkswagenu. Škoda do roku 2020 investuje v Číně 56,7 miliard korun. Peníze půjdou do vývoje SUV, CUV, hybridních a elektrických automobilů.

Bývalý premiér Petr Nečas zase za skupinu SWH podepisoval dohodu o technologicko-ekonomické spolupráci v oblasti obnovitelných a čistých energií, na jejímž základě čínská společnost investuje necelých 15 miliard korun.

Úspěch hlásí také český výrobce letadel Aircraft Industries, který podepsal smlouvu na prodej 20 letounů L510 a memorandum o porozumění o výstavbě společného závodu v Číně. Dohodu o prodeji letadel podepsala také společnost Evektor, která do Číny dodá 300 letadel EV 55 a 50 letadel SSA.

Jedna z dohod se týká také kanálu Dunaj-Odra-Labe, o kterém dlouhodobě sní prezident Miloš Zeman. Podepsaly ji společnosti SINOHYDRO Corporation a DOE Europe, měla by se týkat analytické fáze projektu.

Psali jsme: Na Žofín dorazila podnikatelská smetánka, ukázal se i Kellner. Internet "stávkoval"  

"Smyslem rozvoje česko-čínských vztahů by v praxi mohlo být jednak určité narovnání nesymetrické obchodní bilance i dosažení lepších (efektivnějších, ziskovějších) výsledků exportních aktivit, které by nevedly tolik přes 'prostředníky'," uvedl analytik Petr Hlinomaz.

Přínos pro českou ekonomiku ovšem podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka bude záviset na tom, zda po akvizicích budou následovat také nové investice do výrobních kapacit. "Změna vlastnictví sama o sobě nová pracovní místa nevytvoří," uvedl.

Marek zároveň upozornil na to, že ke konci loňského roku objem investic čínských firem v Česjz činil zhruba šest miliard korun, což je 0,22 procenta z celkového objemu zahraničních investic v tuzemsku. Je to podobný objem jako finských investic v ČR. "Pokud bychom započetli letos ohlášené či očekávané čínské investice, potom by se jejich celkový objem měl zvýšit nad 100 miliard korun a podíl na celkovém objemu zahraničních investic na 3,5 procenta. Velikost čínských investic by tak byla srovnatelná s investicemi z Belgie či Kypru," uvedl.

Trendem v oblasti čínských přímých zahraničním investic je přitom v posledních letech podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy sílící orientace na fúze a akvizice. "Zatímco v roce 2003 tvořily fúze a akvizice pouze 18 procent objemu čínských zahraničních investic, v současné době to jsou zhruba dvě třetiny. I v České republice tak lze od čínských subjektů očekávat spíše skupování tuzemských firem než výstavbu závodů 'na zelené louce'," uvedl.