Praha - Kabinet se shodl ve středu na snížení podpory stavebního spoření o polovinu, ve vysílání České televize to řekl premiér Petr Nečas (ODS). Zákon, který omezuje podporu stavebního spoření, má dva body, první obsahuje zdanění vyplacené podpory 50procentní daní a druhý snížení podpory na 2000 korun.
První bod se týká zdanění již vyplacené podpory 50procentní daní. To se dotkne pouze těch, kterým nárok na podporu vznikl v letošním roce a kterým bude poskytnuta z rozpočtu na rok 2011. Na státní podporu, na niž účastnící spoření získají nárok v následujících letech, se již daň vztahovat nebude, protože bude vyplácena nižší podpora.
Druhou částí zákona je snížení maximální podpory na 2000 korun ze současných 3000 nebo 4500 podle data uzavření smlouvy. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) totiž navrhuje snížit podporu z dnešních 15 procent vloženého základu na deset, přičemž zachovává maximální vyměřovací základ na současných 20 000 korunách. Aby však mohla tato úprava fungovat, musí zákon začít platit nejpozději prvního ledna příštího roku. Ministerstvo financí proto navrhuje zkrácené projednávání ve sněmovně, díky němuž by zákon mohl být přijat už v prvním čtení.
Třetím opatřením je odstranění výjimky, podle které úroky ze stavebního spoření nepodléhají dani.
Podle propočtů ministerstva by stát tímto způsobem mohl v příštím roce ušetřit až šest miliard korun a v roce 2012 6,5 až 8,5 miliardy korun.
Zákon vychází z programového prohlášení vlády a odvolává se na to, že tato forma podpory bydlení je neefektivní. "Pro většinu účastníků je spíše výhodným, státem podporovaným spořícím produktem, kdy po splnění minimální doby spoření (5 či 6 let) je možné využít úspory k jakémukoli účelu," stojí v předkládací zprávě zákona s dodatkem, že takováto forma podpory pouze odčerpává peníze všech daňových poplatníků ve prospěch těch, kteří si stavební spoření sjednali.
Související
Na omezení podpory stavebního spoření zatím v koalici shoda není
Vládní koalice se údajně shodla na omezení podpory stavebního spoření
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák