Solární zdražení ohrožuje růst

Pesimistické odhady hovoří o tom, že zvýšené výdaje na fotovoltaiku zvednou lidem a firmám náklady na elektřinu až o 30 procent, což může tlačit vzhůru inflaci. Podobný efekt by mělo zvýšení DPH, o němž vláda uvažuje. „Z hlediska spotřeby bude podstatné, zda dojde ke změně sazeb DPH a jak se solární boom projeví v cenách energií. O co více domácnosti utratí za daně a dotace solárním elektrárnám, o to méně budou mít na spotřebu,“ upozorňuje analytik Petr Dufek z ČSOB.

Vojtěch Benda z ING doplňuje, že podniky by se mohly snažit kompenzovat vzniklé náklady omezením jiných výdajů, třeba mzdových, což by se rovněž mohlo promítnout do zpomalení soukromé spotřeby. Ta patří s investicemi firem k hlavním složkám hrubého domácího produktu. Jak přesně se zdražení elektřiny projeví, bude záležet na výkonu solárních elektráren, které budou letos připojeny do sítě. Ministerstvo financí sestavovalo rozpočet na příští rok s předpokládaným růstem HDP 2,3 procenta. Ten je proti odhadům většiny analytiků – a také ČNB, jež očekává 1,8 procenta – dost optimistický. I když ne tak, jak se to ministru financí Miroslavu Kalouskovi povedlo při sestavování rozpočtu na rok 2009. Tehdy se ministerstvo v odhadu růstu „seklo“ o devět procentních bodů, což pomohlo zvýšit rozpočtový deficit na rekordních 192 miliard korun. Pro příští rok odhaduje většina bankovních analytiků růst zhruba o půl procentního bodu pomalejší než Kalouskův rezort. Protože si ministerstvo plánovanými škrty nechalo rezervu zhruba 20 miliard korun, ani při nižším růstu by se deficit rozpočtu zvýšit neměl.

Hlavní riziko podle analytiků spočívá ve vývoji v zahraničí, tedy na tom, zda bude oživení natolik silné, že podniky budou kupovat české zboží. Zde jsou výhledy velmi nejisté, z EU a Ameriky stále zaznívají hrozby, že by mohla globální ekonomika spadnout do další recese. „Vedle tohoto rizika jsou domácí reformní kroky vlády druhořadým problémem, ovšem nikoliv zanedbatelným – rizika negativního vlivu vládních reformních kroků na spotřebu domácností a investice je třeba rozhodně vzít do úvahy,“ upozornil Michal Brožka z Raiffeisenbank. Markéta Šichtařová z Next Finance dodala, že vládní úspory budou zatím působit spíše negativně, jejich pozitivní efekt se projeví až tak za pět let.

Větším optimistou než ministerstvo financí je pouze banka ING. Její analytik Vojtěch Benda předpokládá růst ekonomiky dokonce přes tři procenta. Spotřeba se podle něj dostala na dlouhodobě průměrnou úroveň a tempo exportů bude klesat jen pozvolna. Benda navíc nečeká dvojitou recesi.