Praha - Návrh na zavedení vratky na spotřební daň z pohonných hmot pro zemědělce s živočišnou výrobou, tzv. zelenou naftu, dnes schválila vláda.
Na tiskové konferenci to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Stát to vyjde zhruba na 385 milionů korun ročně. Novelu zákona o spotřebních daních předložil ministr financí Andrej Babiš (ANO), který už dříve řekl, že se kvůli možnému střetu zájmů zdrží vládního hlasování. Novela bude platit od července, pokud ji schválí Parlament a podepíše prezident.
Výše vratky bude 4380 Kč na 1000 litrů paliva. Budou ji moci nově uplatnit i zemědělci či plemenáři, kteří se například zabývají chovem skotu, prasat, drůbeže, ovcí a koz. Nárok na vratku budou moci zájemci uplatnit zpětně i na paliva spotřebovaná od letošního ledna. O peníze si podle odhadu ministerstva zemědělství zažádá 1000 subjektů. "Daný propočet je však spíše ilustrativní, neboť odhadnout přesný počet nových žadatelů je velmi obtížný," dodalo ministerstvo financí v důvodové zprávě.
Podle Sobotky by peníze měly pomoci například ke zvýšení rentability výroby masa a mléka. Vláda pak také podle něj navrhla, aby se předloha projednala ve Sněmovně ve zrychleném režimu. Tak by se podle něj mohla stihnout plánovaná účinnost novely.
Ministerstvo financí nechtělo novelu předkládat. Babiš, který vlastní koncern Agrofert, největší zemědělský podnikatelský subjekt v Česku, se obával možného střetu zájmů. O tom, kdo novelu bude obhajovat v Poslanecké sněmovně, rozhodne vláda nebo premiér.
Související
Změny pro zemědělce: Na zelenou naftu jich dosáhne víc, upravil se plemenářský zákon
Zelená nafta zemědělcům? Pravidla budou jednodušší, poslanci schválili novelu
zelená nafta , Andrej Babiš , Vláda ČR
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek