Založení s.r.o. bude podle novely zákona levnější. I tak je třeba počítat s dalšími náklady

„S ohledem na strukturu nákladů spojených se zápisem s.r.o. je nutné počítat s vyšší částkou. Nezanedbatelné výdaje přinesou další povinné úkony jako je ověřování podpisů a listin, výpisy z rejstříku či 1000 Kč za živnostenské oprávnění. Výdaje se tak mohou přehoupnout až přes částku 5000 Kč. I přesto se jedná o značnou úlevu pro podnikatele," uvádí.

Regulace poplatků je reakcí na požadavek Evropské komise, která jejich snížení stanovila jako podmínku pro možnost čerpání ze strukturálních a investičních fondů. „Evropská unie se dlouhodobě věnuje podpoře malých a středních podniků ať už granty, nebo půjčkami, protože právě tyto podniky značně napomáhají ekonomickému růstu," uvádí Jiří Medřický. Požadavek na snížení poplatků lze tedy vnímat jako opodstatněný.

Novela je podle názoru Medřického jednoznačně vstřícným krokem pro budoucí podnikatele, a to především proto, že náklady na založení s.r.o. jsou v České republice podstatně vyšší než v řadě evropských zemí. Jinak tomu není ani v případě sousedního Slovenska, kde je cena za založení podniku 244 eur. „Obecně by nám zahraničí mělo být v tomto směru vzorem, je zde kupříkladu i kratší doba za jakou lze společnost založit – často totiž stačí jediný den. Podle mého názoru by stát měl vytvářet co nejvíce příležitostí motivujících ke vstupu do podnikatelského prostředí," dodává dále Medřický.

Nemalou výhodou, kterou však čeští podnikatele mají oproti okolním zemím je možnost založit společnost s ručením omezeným se základním kapitálem 1 Kč. Například v Polsku činí základní vklad 50 000 zlotých, avšak nemusí být vkládán na vázaný účet v bance, na Slovensku je povinný minimální vklad 750 eur za každého společníka, nejméně pak 5000 eur, v Německu je pro změnu nezbytná výše základního jmění 25 000 eur. „Možnost založit společnost se základním vkladem 1 koruny oproti původním 200 000 Kč u nás funguje již dva roky a podnikatelům určitě ulehčuje vždy obtížné začátky. Přesto je třeba mít na paměti, že výše kapitálu musí odpovídat především potřebám podnikání a je zároveň obrazem důvěryhodnosti společnosti," uvádí Medřický.

Lze očekávat, že v souvislosti s omezením poplatků dojde k mírnému poklesu příjmů do státní pokladny. Ztráta podpory Evropské unie a možnosti čerpání z fondů by ale měla značně nepříznivější důsledky. „Novela je určitě potvrzením správného směru, stát by měl pokračovat v celkovém snižování byrokratické zátěže, která provází nejen vznik podnikání," zakončuje Medřický.