Vyplatí se ještě spořit? Tuzemské spořitelny chtějí snížit úroky

Praha - Na žebříčku oblíbenosti spořících produktů se u nás stavební spoření dlouhodobě drží na horních příčkách. Možnost stavebního spoření využívají stále téměř 4 miliony Čechů. Jen v prvním kvartále roku 2016 poskytly stavební spořitelny úvěry s celkovou hodnotou 10,2 miliardy korun. V porovnání s minulým rokem je to nárůst o více, než 10 procent.

Pro ty, co si chtějí ušetřit nejen na bydlení, ale stavební spořitelny nepřichází s dobrou zprávou. Začátkem léta 2016 zřejmě nebude již tak aktraktivní, jako doposud. Tuzemské spořitelny chtějí kvůli nízkým úrokovým sazbám úroky snížit až o polovinu. Státní podpora, která současně činí až 2000 kč ročně však zůstane ve stejné výši.

"Stavební spořitelny, stejně jako jiné instituce, si stěžují, že peníze, které obdrží ve vkladech, jen obtížně zhodnocují na finančních trzích. Finanční instrumenty, zejména dluhopisy, a to i ty české, mají velmi nízké výnosy. Občas se objevují i záporné. Takže mohou generovat ztrátu a jejich byznys není ziskový," uvedl pro Český rozhlas nezávislý analytik Petr Hlinomaz .

Např. stavební spořitelna Reiffeisen v současnosti nabízí svým zákazníkům zhodnocení 1 % ročně. Snižování úroků ještě pořád zvažuje. Pokud by k nějakým změnám došlo, nejzazším termínem by mohl být červenec, nebo až září, řekla pro Český rozhlas mluvčí Jitka Jechová. „Jakékoli změny bychom určitě udělali tak, aby byl produkt pro klienty stále zajímavý a atraktivní," dodala.

Českomoravská stavební spořitelna s největší pravděpodobností sníží pro nové klienty úrok pod 0,7% již na začátku července. Stávající klienti by se však neměli žádných změn obávat.

Ačkoliv se některé stavební spořitelny ke změnám chystají, stavební spoření je stále jedním z nejbezpečnějších produktů. Především pro jasně stanovené sazby, poplatky a předem sjednaná pravidla. Vhodnou alternativou pro klienty se zájmem spořit by mohly být státní spořicí dluhopisy, nebo penzijní připojištění, říká hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Související

Rubl, ilustrační fotografie.

Rusko mimo systém SWIFT? Scénář, který se nabízí. Má to ale háček

Odpojení ruských bank od systému SWIFT se stalo silným symbolem západních sankcí, ale skutečnou finanční válku to nevyhrálo. Moskva si rychle našla cesty, jak omezení obcházet. Pokud chce Západ opravdu oslabit ruskou válečnou mašinerii, musí přestat sázet na efektní gesta a zaměřit se na to, co funguje: na peníze, technologie a lidi, kteří je pro režim obstarávají.

Více souvisejících

banky stavební spoření Ekonomika

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Kaja Kallasová

Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové

Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí

Útoky Spojených států z posledních hodin podle íránského ministerstva zahraničí prakticky zlikvidovaly platnost dosavadního příměří. Teherán označil americké vojenské akce za nezákonné a kriminální, přičemž zdůraznil, že vedle zjevného porušení Charty OSN a základních pravidel mezinárodního práva ohledně národní suverenity tyto údery učinily dohodu o příměří z 8. dubna fakticky bezvýznamnou. 

před 3 hodinami

Elon Musk

Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí

Násilné nepokoje v Belfastu a dalších britských městech ukázaly rostoucí vliv sociálních sítí, s jejichž pomocí krajně pravicoví aktéři prosazují protipřistěhovaleckou agendu. Rozbuškou pro vlnu neklidu se stal pondělní útok nožem v Belfastu, ze kterého byl obviněn súdánský žadatel o azyl, jenž do Spojeného království dorazil v roce 2023. Incidentu okamžitě využili radikální aktivisté k mobilizaci svých stoupenců. Následující večer provázely pouliční střety, zapalování aut, domů i autobusů a také rasově motivované útoky na majetek, včetně napadení provozovny tureckého holičství.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla

Policie v Severním Irsku nasadila vodní děla proti výtržníkům během druhé noci protiimigračních protestů. U kruhového objezdu Sandyknowes poblíž Newtownabbey, severně od Belfastu, tak rozehnala dav přibližně tří set lidí, kteří zapálili nákladní vůz a házeli cihly a zápalné lahve. Nepokoje byly hlášeny také z měst Derry a Coleraine, celkově však byly výtržnosti mírnější než v úterý, kdy davy útočily na etnické menšiny v reakci na pondělní útok nožem v severním Belfastu, který si vyžádal jednoho těžce zraněného muže.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

Aleš Svoboda

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

včera

včera

včera

včera

Zdena Mašínová

Zemřela Zdena Mašínová

Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek. 

včera

včera

včera

včera

včera

Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí

Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy