Urban chce snížit spotřební daň z pohonných hmot

"Chci výši daně vrátit na úroveň roku 2009, tedy před zahájením platnosti tzv. Janotova balíčku. Podle mých propočtů totiž stát tímto zvýšením přichází o cca šest miliard korun," řekl Urban. Výnos daně klesl z toho důvodu, že souběžné zvýšení spotřební daně a DPH od prvního ledna letošního roku způsobilo zdražení pohonných hmot nad úroveň okolních zemí a tranzitní společnosti raději jezdí tankovat do zahraničí, zejména na Slovensko, kde ceny nafty naopak klesly.

Urban svůj záměr zmínil v rámci projednávání dosavadního fungování mýtného systému provozovaného firmou Kapsch. Pro letošní rok má být výnos z mýta cca 6,2 miliardy, z čehož 4,5 miliardy půjde státu a zbytek inkasuje Kapsch za údržbu a provoz systému.

Debata byla i o možném výkonovém zpoplatnění silnic pro vozy do hmotnosti 3,5 tuny (v současnosti se výkonové zpoplatnění používá jen pro vozy nad tuto hranici). Zástupci firmy Kapsch jako hlavní přednosti uvedli možné získávání statistických dat a také možnost úsekového měření rychlosti. Cena jedné dálniční známky, která by měla být nahrazena elektronickým kuponem, pokud bude toto opatření přijato, by odpovídala zhruba 3500 kilometrů na zpoplatněné komunikace ročně.

Zástupci firmy dále upozornili na možnost regulace dopravy prostřednictvím tarifů místních i časových. Podobný systém už v současnosti funguje pro regulaci nákladní dopravy. Konkrétní návrh dalšího postupu u možného výkonového zpoplatnění pro osobní auta na výboru nepadl.

Projednáván byl i senátorský návrh zákona o provozu na pozemních komunikacích, který zmírňuje některé součásti bodového systému a zmírňuje i vnímání alkoholu za volantem. Poslanci však ke shodě nedospěli a projednávání tohoto bodu přesunuli na listopadovou schůzi výboru.

Stejný osud potkal rovněž senátorský návrh zákona, který má usnadnit výstavbu dopravní infrastruktury. Podle jeho předkladatele senátora Jiřího Nedomy (ODS) by tento zákon zjednodušil výstavbu dopravní a vodní infrastruktury a týkal by se i stavby energetických sítí. Zákon však kritizuje ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Náměstek ministra odpovědný za územní plánování Miroslav Kalous uvedl, že MMR se zákonem zásadně nesouhlasí, protože samo plánuje komplexní novelu stavebního zákoníku, která by tento problém měla řešit. Ministerstvo ji hodlá předložit v příštím roce. I tento bod poslanci odsunuli na další schůzi.

"Jedním z bodů naší novely by mělo být rozšíření okruhu staveb, které lze stavět bez stavebního povolení i bez ohlášení," nastínil Kalous podobu novely. Změny zřejmě postihnou i proces vyvlastnění, ovšem se zachováním současných práv vyplývajících z ústavy.

Nerozhodně skončila debata o možném schválení statutu Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Jiří Jirka uvedl, že členství v této agentuře může České republice napomoci v přístupu na některé trhy a může napomoci i výzkumu a rozvoji. "Není pochyb o tom, že Česká republika by se měla stát členem této agentury," řekl Jirka.

Návrh se však setkal s kritikou občanských demokratů, podle nichž je agentura zbytečná. "S rozpočtem, který má agentura mít, prostě nemůže podporovat vědu a výzkum a vznikne jen další organizace, která bude dělat jednu konferenci za druhou," poznamenal poslanec Zbyněk Stanjura (ODS). Výbor nakonec žádné usnesení nepřijal, protože hlasování skončilo nerozhodně.