Češi nechtějí platovou diskriminaci žen

Nicméně každodenní praxe dokazuje, že nerovné postavení mužů a žen, které má hluboké kořeny v patriarchálním středověkém uspořádání světa, i nadále existuje a je stále aktuálním tématem, přičemž nejviditelnější je v zaměstnání, kde ženy viditelně pobírají ve srovnání s jejich mužskými protějšky na stejných pozicích výrazně nižší platy. Fakt, že se tento sociální jev nevyhýbá ani České republice, potvrzují i výsledky exkluzivního průzkumu společnosti SANEP, ve kterém drtivá většina respondentů potvrzuje, že ženy v ČR čelí každodenní diskriminaci, a to nejen té platové. Ta je pak dle většiny dotázaných důsledkem patriarchálního uspořádání, kdy byly ženy obecně považovány za společensky méněcennější pohlaví. Na druhou stranu za pozitivní lze označit skutečnost, že většina dotázaných nechápe ženskou populaci ve vztahu k práci za méně efektivní či výkonnou a považuje platové rozdíly mezi příslušníky obou pohlaví ve stejných pozicích za neopodstatněné. Pochopitelně, že si diskriminace něžného pohlaví více všímají a více ho vnímají právě ženy. Nicméně za pozornost stojí, že se s ženami ztotožňuje i nadpoloviční část mužské populace.Více jak dvě třetiny respondentů (75,7%) se domnívá, že pracující ženy, které zastávají stejnou pozici jako muži a dostávají výrazně nižší plat, jsou platově diskriminovány.  Tento názor pak sdílí  91,4% žen, ale jen 62% mužů.

Velmi zajímavé je, že výrazná většina 69,1% dotázaných se rovněž domnívá, že ženy v ČR musí čelit i jiné diskriminaci, tedy rozdílnému přístupu na základě pohlaví. Toto zjištění lze z hlediska postavení žen v české společnosti považovat až za alarmující.  I zde je rozdíl ve vnímání žen, kterých se v této otázce vyslovilo souhlasně  86,2%  a mužů, jichž se kladně vyjádřilo  54,6%.   V každém případě se však jedná o zásadní problém, jehož si všímá velká většina celé společnosti.

Valná většina dotázaných (77,6%) pak vnímá fakt, kdy jsou ženy zastávající stejnou pozici jako jejich mužské protějšky výrazně méně finančně ohodnoceny, za neopodstatněný. Zde je výsledek hlasování mužů (78,7%) a žen (76,4%) vzácně shodný a v podstatě potvrzuje, že nižší ohodnocení žen oproti mužům zastávajícím stejnou pracovní pozici již nemá rozhodně v mužské části populace žádné zastání.

Za paradoxní lze označit další zjištění exkluzivního průzkumu společnosti SANEP,který ukázal, že většina respondentů (72,9%), kteří představují reprezentativní vzorek populace ČR, zastává názor, že ve vztahu k  pracovnímu výkonu a efektivitě nepanuje mezi pohlavími žádný měřitelný rozdíl.  Onen paradox spočívá v tom, že v ČR je nepoměr mezi platy mužů a žen na stejných pozicích jeden z nejvyšších v EU. Názor o rovnocennosti obou pohlaví má 62,9% mužů a 84,9% žen.

Přesvědčení, že se platové rozdíly, tedy platová diskriminace, bude v blízké budoucnosti snižovat, sdílí pouze 39,8% respondentů. V této otázce jsou optimističtější muži, kterých v potírání platových rozdílů mezi oběma pohlavími věří 52,3%.  Tento názor však sdílí pouze 24,9% žen. 

Hlavní příčinou nerovného postavení mužů a žen, které se mimo jiné projevuje rozdílným finančním ohodnocením, jsou podle názoru většiny respondentů pozůstatky patriarchální společnosti. Tuto variantu podporují zejména ženy. Na druhém místě se veřejnosti domnívá, že příčinou je výhodnost pro zaměstnavatele. Třetí nejpreferovanější variantou je, že se tak děje bez opodstatněného důvodu.