Ostrava - Strojírenské Vítkovice se v loňském roce dostaly do konsolidované ztráty 82,25 milionu korun. V roce 2014 přitom konsolidační celek vytvořil zisk 342,13 milionu korun.
Vítkovice ale loni celkem o 621 milionů korun zvýšily rezervy a opravné položky a měly provozní zisk. Tržby Vítkovicím klesly o 2,13 miliardy korun (16,4 procenta) na 10,87 miliardy korun. Hospodářské výsledky dnes schválila valná hromada mateřské společnosti Vítkovice, a. s. Akcionáři dnes rovněž schválili podmínky, za nichž si skupina bude moci vzít od čtyř bank syndikovaný úvěr ve výši 6,837 miliardy korun.
Do strojírenského konsolidačního celku patří přes 20 společností, kromě mateřské firmy například Vítkovice Heavy Machinery, Vítkovice Power Engineering nebo Vítkovice Hammering. Jde o firmy, které hlavní vlastník Jan Světlík v minulosti koupil od státu. Velké ztráty loni dosáhla zejména společnost Vítkovice Power Engineering, po předloňském třímilionovém zisku činila v roce 2015 její ztráta 453,6 milionu korun.
Celý holding pak zahrnuje ještě další společnosti, například nově vzniklé firmy. Společností je celkem více než 30 a zaměstnávají přes 8000 lidí. Celý holding loni podle předběžných výsledků dosáhl konsolidovaného zisku 240 milionů korun, což bylo o 160 milionů korun méně než v roce 2014.
Předseda představenstva a generální ředitel Vítkovic Jan Světlík a místopředseda představenstva Jaromír Šiler uvedli ve výroční zprávě Vítkovic, a. s., že celkový vývoj ekonomik ve světě je nadále velmi pomalý a pro skupinu Vítkovice značně rizikový. Na výkonnosti skupiny se podle nich odrazily například snižující se růst Číny, prohlubující se recese v Rusku nebo nejistý vývoj v Asii.
Související
Vítkovice, a. s., se dostaly do zisku 162,8 milionu. Předloni byly ve ztrátě
Nejvyšší soud vyhověl firmě KKCG Industry, spor o 225 milionů se znovu otevře
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 4 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 5 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 7 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 7 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 8 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 8 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 11 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 12 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 13 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 14 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 15 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák