Podání výpovědi není důvodem k penalizaci, řekl ombudsman

"Ombudsman nesouhlasí zejména se snižováním podpory v nezaměstnanosti u těch, kdo poslední zaměstnání ukončili sami nebo dohodou," řekla Hrazdílková. Často tak totiž končí pracovní poměr zaměstnanci, vůči nimž zaměstnavatelé poručují pracovněprávní předpisy.

"Zaměstnanci pak raději sami dají výpověď nebo přistoupí na skončení pracovního poměru dohodou. Na úřadu práce by pak byli sníženou podporou v nezaměstnanosti znevýhodněni i proti zaměstnancům, s nimiž byl pracovní poměr ukončen například pro opakované méně závažné porušování pracovní kázně," vysvětlila Hrazdílková.

Zákon o zaměstnanosti je součástí takzvaného sociálního balíčku - skupiny zákonů, které se v rámci úsporných opatření mají měnit.

Novela navrhuje, aby podpora v nezaměstnanosti byla snížena na 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku u těch, kdo poslední zaměstnání ukončili "bez vážného důvodu" sami nebo dohodou se zaměstnavatelem. Podle dosavadní právní úpravy činí jejich podpora první dva měsíce 65 procent průměrného výdělku a teprve pak se snižuje na 50 procent po dobu dalších dvou měsíců a na 45 procent po zbývající dobu.

Všichni, kdo sami ukončí zaměstnání, a to zřejmě bez rozlišování (například i tehdy, cítí-li se šikanováni, ale netroufají si zaměstnavatele žalovat), budou podle ombudsmana tedy znevýhodněni, protože podpora v nezaměstnanosti jim bude přiznána pouze ve výši 45 procent.

Podle veřejného ochránce práv je navrhovaná změna zákona o zaměstnanosti v rozporu s ústavně zaručeným právem na přiměřené hmotné zajištění osob, které bez své viny nemohou získávat prostředky pro zajištění svých životních potřeb prací. Zaměstnanci dost často končí pracovní poměr z důvodu, že zaměstnavatelé vůči nim porušují pracovněprávní předpisy, a to v nejširším slova smyslu včetně šikany či diskriminace.

Takové jednání je však podle ombudsmana obtížně prokazatelné a zaměstnanci někdy radši přistoupí na skončení pracovního poměru dohodou nebo sami dají výpověď bez udání důvodu, aniž by protiprávní jednání zaměstnavatele řešili soudní cestou. Není ani neobvyklé, že zaměstnavatel dokonce vyvíjí na zaměstnance tlak k uzavření dohody o ukončení pracovního poměru a řeší tím své vlastní problémy, kterými jsou především snížení nákladů na pracovní sílu. Tyto důvody navíc v dohodě nemusí být uvedeny.

Ombudsman v této souvislosti upozornil, že vypustit spornou část novely zákona o zaměstnanosti navrhla i Legislativní rada vlády, která dokonce vyjádřila pochybnosti o jejím souladu s Listinou základních práv a svobod.