Zvýšení minimální mzdy poškodí některé firmy, varuje Hospodářská komora

Pracující za minimální mzdu mají nově pobírat 66 korun na hodinu. Přijatý návrh zároveň ruší zvláštní sazbu minimální mzdy pro zaměstnance s invalidním důchodem.

"Plošné zvýšení minimální mzdy nedělá rozdíly mezi specifiky jednotlivých odvětví ekonomiky ani mezi zaměstnavateli," reagoval dnes prezident komory Vladimír Dlouhý.

Zatímco některých firem se takové zvýšení vůbec nedotkne, protože osoby s minimálními příjmy vůbec nezaměstnávají, u jiného zaměstnavatele soustřeďuje více zaměstnanců s minimální mzdou. V důsledku regulace tak může podle něj dojít k podvázání možnosti firem nabírat nové zaměstnance, a v horším případě i k jejich propouštění, jejich nahrazení stroji či vyhnání z legálního sektoru.

Zvyšování minimální mzdy znamená podle Dlouhého nejen zvyšování mzdových nákladů firem, ale i zvýšenou administrativu. Problematický je ale i institut zaručené mzdy, který je pro mnohé podnikatele palčivější než minimální mzda, protože se dotýká výrazně větší skupiny zaměstnanců, dodal. Dlouhý zdůraznil, že samy firmy nejlépe vědí, kdy mohou a kdy nemohou svým zaměstnancům přidat na mzdách.

Hospodářská komora ČR dlouhodobě požadovala změnit od roku 2017 způsob určování minimální mzdy, tedy stanovit objektivní kritéria ve vztahu k reálnému výkonu národní ekonomiky s ohledem na budoucí vývoj. "Letos v únoru jsem proto také vyzval předsedu vlády Bohuslava Sobotku dopisem, aby urychleně vytvořil expertní komisi, která by vypracovala návrh systémového přístupu k úpravám minimální mzdy. Tato iniciativa se ale nesetkala s pochopením premiéra," uvedl Dlouhý na webu komora.cz.

Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu zvýšení minimální mzdy může mít pro malé podnikatele v maloobchodě či cestovním ruchu až likvidační dopady. Jde zejména o malé provozovny na venkově. "Malé prodejny na vesnicích jsou už nyní často na hranici ziskovosti, či dokonce jsou mírně ztrátové. Zvýšení minimální mzdy to ještě prohloubí," uvedla prezidentka svazu Marta Nováková.