Banky jsou proti zavedení speciální bankovní daně, Je to diskriminační, tvrdí

V Česku bylo ke konci loňského září podle České národní banky 45 bank a poboček zahraničních bank. Aktiva nad 300 miliard korun mají podle dostupných údajů Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB, UniCredit Bank a Raiffeisenbank. Celková aktiva bankovního sektoru ke konci září byla podle údajů ČNB 5,9 bilionu korun. Bankovní tituly na pražské burze reagovaly na oznámení plánů ČSSD poklesem.

Analytici se shodují na tom, že daň dopadne na klienty bank zdražením služeb. Navíc nemá podle nich ekonomické opodstatnění a je čistě politickým aktem.

Vážit je prý třeba dopady na stabilitu podnikatelského prostředí a rovnost podmínek pro podnikání. „Stabilní a výkonný bankovní sektor představuje dlouhodobou konkurenční výhodu ČR. Bylo by neprozíravé tuto výhodu a oporu ekonomiky jakkoliv oslabovat, a proto je třeba nezaujatě zvažovat návrhy na dodatečné zdanění bank a vést debatu o jejich možných důsledcích pro financování ekonomiky a hlavně ekonomický růst a udržování zaměstnanosti," uvedl prezident České bankovní asociace Pavel Kavánek.

Psali jsme: ČSSD chce zvláštní bankovní daň. Miliardy mizí v zahraničí, hájí plán Sobotka Daně dle ČSSD? Šílenost, socialismus, zdraží služby, zhrozila se pravice ČSSD to slízla za bankovní daň: Vytahuje populistické králíky z klobouku, tvrdí ekonomové  

„Bankovnictví prochází obtížným obdobím, protože kvůli nízkým úrokovým sazbám obtížně zhodnocuje peníze, které si klienti ukládají. Regulace je pojmem, který už v bankách prakticky zdomácněl a zavedení sektorové daně by k rozvoji finančního sektoru rozhodně nepřispělo," vysvětluje tiskový mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek.

Generální ředitel Raiffeisenbank Igor Vida poukazuje na to, že jakékoliv zavedení sektorové daně postrádá logiku, je diskriminační a především snižuje atraktivitu daného sektoru pro budoucí investice. Konkrétní příklad pokřivení trhu po zavedení sektorové daně je podle mluvčí banky Petry Kopecké vidět na Slovensku, kde chtěli tímto způsobem 'zalepit' díru v rozpočtu.

Daň, která je myšlena jako odvod z celkových aktiv banky, by se odvíjela od jejich výše. Nejvyšší sazba 0,3 procenta by byla pro banky s aktivy nad 300 miliard korun, nejnižší 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard korun. Pravicový opoziční politici tvrdí, že zavedení daně odradí investory a zdraží služby klientům. Nápad s bankovní daní odmítl i ministr financí Andrej Babiš (ANO) a koaliční KDU-ČSL. Podporu při zavádění progresivních daní může ČSSD ale najít u komunistů.

První sazbu daně navrhuje ČSSD 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard korun. Od 50 do 100 miliard korun aktiv by daň byla 0,1 procenta, od 100 do 300 miliard korun pak 0,2 procenta a od 300 miliard korun daň ČSSD navrhuje na 0,3 procenta.