Praha - Majetková přiznání, o jejichž zavedení se levice marně snaží už téměř dvacet let, se možná přece jenom stanou skutečností. Sociální demokracie je totiž chce v případě svého přesvědčivého vítězství ve volbách zavést, píše ve svém středečním vydání deník Právo.
Návrh je součástí balíčku daňových změn, na kterých se již shodlo politické vedení ČSSD. Budou ale ještě diskutovány na červnové programové konferenci ČSSD. Všechny by měly nabýt účinnosti v horizontu let 2010 nebo 2011.
Boj o majetková přiznání patřil v minulosti k nejostřejším na politické scéně. Kritikům zejména z řad pravice se nelíbila představa plošného uplatnění na poplatníky, soupisy jejich majetku a také obtížnost kontroly finančními úřady, což by z majetkových přiznání udělalo jen formální věc.
"Všem dosavadním rizikům se chceme vyhnout. Přiznání bude administrativně jednoduché a v žádném případě ne plošné,“ uvedl první místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Přiznání by podle jeho slov nikdo nepodával automaticky. Poplatník by mohl být k podání majetkového přiznání finančním úřadem vyzván. A to tehdy, když získá v kalendářním roce buď nemovitý majetek přesahující deset miliónů korun, nebo registrovaný movitý majetek vyšší než dva milióny korun, například auto či loď.
Finanční úřady jsou napojeny na všechny majetkové registry a mají přehled, kdy a v jaké hodnotě poplatník takový majetek získal. Pokud by finanční úřad vyzval k podání přiznání, musel by pak poplatník v něm doložit, že majetek získaný v daném kalendářním roce byl pořízen z řádně zdaněných příjmů.
Pokud by to řádně neprokázal, nebo jen zčásti, musel by z výše nedoložených příjmů zaplatit určitou sankční daň. Její výše bude teprve navržena.
Majetková přiznání by se tedy nevztahovala například na obrazy, šperky, vzácné sbírky apod. Přiznání by se neuplatňovala ani zpětně na již dříve nabyté věci. Nedělal by se tedy žádný soupis toho majetku, který poplatník nabyl v minulosti.
ČSSD už má jasno i v tom, jaké další daňové změny by zavedla. U daně z příjmů chce zrušit superhrubou mzdu a uzákonit, aby manažeři a další lidé, kteří si vydělají nad sto tisíc korun hrubého měsíčně (nad 1, 2 miliónu Kč ročně), platili z výdělku přesahujícího 100 000 Kč daň ve výši 38 procent. Nyní činí sazba na všechny příjmy 15 procent ze superhrubé mzdy, což je v přepočtu na hrubou mzdu asi 22,6 procenta.
S tímto návrhem přišla soc. dem. už v rámci protikrizového balíčku, ale neuspěla. „Chceme, aby se zvýšila progresivita zdanění těm lidem, kteří za Topolánkovy vlády získali nejvyšší úlevy,“ řekl Sobotka. Současně chce soc. dem. znovu zavést společné zdanění manželů.
ČSSD má dále v úmyslu prosadit zvýšení stropu, od kterého manažeři a další lidé s vysokými platy neplatí zdravotní a sociální pojistné. „Systému hrozí deficit a toto opatření by bylo jedním z těch, které by pomohly k nápravě,“ uvedl Sobotka.
Nyní se pojistné neplatí od čtyřnásobku průměrného platu v národním hospodářství (asi 94 tisíc korun), nově se má neplatit až od šestinásobku průměrného platu, to je od 141 tisíc korun.
Firmám se má zvýšit sazba daně z příjmů na 21 procent, tedy na úroveň, na jaké byla v roce 2008. Letos podle Topolánkova reformního balíku činí 20 procent a příští rok se sníží na 19 procent. „Zvýšení sazby je nutné ve světle hrozby vysokých deficitů rozpočtu,“ zdůraznil Sobotka.
ČSSD nezůstane jen u daně z příjmu. Chce znovu zavést dědickou daň i pro nejbližší příbuzné, pokud zdědí majetek přes deset miliónů korun. A to tak, že pouze z částky přesahující 10 miliónů by se platila dědická daň ve výši 3 procenta.
Novinkou je i záměr ČSSD odlišně zdaňovat příjmy ze zisku z prodeje cenných papírů než dosud. Nyní platí osvobození, pokud prodávající držel akcie aspoň půl roku. Nyní by se tyto příjmy zdaňovaly podle výše zisku s tím, že určitá část zisku by nepodléhala zdanění.
Související
Osm členů parlamentu nemá v pořádku majetkové přiznání
Změna zákona o střetu zájmů? Část poslanců chce omezit přístup k majetkovým oznámením
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák