Za práci načerno hrozí vyšší pokuty!

Drábkův návrh by měl pomoci i nezaměstnaným, kteří se rozhodnou podstoupit rekvalifikační kurzy. Dostanou možnost většího výběru, ale na výrazně dražší kurzy si budou muset připlácet. S koaliční podporou 118 hlasů je pravděpodobné, že ministrovy návrhy projdou.Za nelegální práci pokuta 100 tisícČlověk, který pracuje načerno, může podle nynějších zákonů dostat pokutu v maximální výši 10 tisíc korun. Drábek to však chce změnit a navrhuje, aby se pokuty zvýšily na desetinásobek. Tedy na 100 tisíc korun. Jestliže je dotyčný zároveň na podpoře v nezaměstnanosti, musí po svém odhalení vrátit již vyplacené dávky a další už nedostane.Pokuta nemine ani zaměstnavatele, který nelegální práci fyzické osobě umožní. Hrozí mu za to pokuta až 5 milionů korun. Přitom do roku 2009 museli zaměstnavatelé za tentýž prohřešek platit maximálně 2 miliony. Hranici tehdy zvedl dnešní premiér Petr Nečas, který byl v té době ministrem práce a sociálních věcí.„Nelegální práce tak, jak je v současné době definována, je velmi obtížně prokazatelná. Z toho důvodu dochází k únikům v oblasti pojistného i daní. Proto definici upravíme tak, aby prokazování nelegální práce bylo snazší,“ říká k tomu Jaromír Drábek, aniž by dodal podrobnosti. Zároveň dodává, že podle novely bude muset zaměstnavatel dokazovat, že člověku, který u něho pracoval načerno, práci neumožnil a není za ni tedy zodpovědný.Úleva pro firmyV současnosti mají firmy povinnost hlásit volná pracovní místa na úřadech práce. V Drobilově návrhu jim tato povinnost odpadá a budou se moci rozhodnout, zda volná místa hlásit chtějí či ne.Budou-li společnosti žádat o příspěvek v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, nebudou již muset přikládat potvrzení o bezdlužnosti. Úřad práce si bude stav dluhů nově zjišťovat sám.Další změna se týká takzvaného institutu náhradního plnění. Často docházelo k jeho zneužívání a porušování, a tak se ministr rozhodl zrušit jej. V jeho rámci si totiž firmy, které nezaměstnávají daný počet zdravotně postižených osob, mohli nakupovat zboží od společností, které je zaměstnávají.„Kromě možnosti přímého zaměstnání zůstane firmám i druhá dosavadní možnost, tedy odvod zákonem stanovené částky do státního rozpočtu jako kompenzace. Obě formy bude možné kombinovat,“ plánuje ministr.