Nový jaderný blok si zaplatí ČEZ? Babišova představa je fikcí, spustil Dlouhý

"Jaderný zdroj bychom měli postavit," řekl Dlouhý na dnešním mezinárodním energetickém fóru v Praze. Podle něj jsou v Česku pro stavbu vhodné společenské podmínky, které v okolních zemích nejsou. "Stavba by navíc měla přínos pro český průmysl a ekonomiku," uvedl.

To, že se v Evropě nové jaderné zdroje příliš nestaví, označil Dlouhý za irelevantní. Komora podle něj nechce ze sebe dělat energetické odborníky, myslí si ale, že podobná instituce by měla mít na budoucnost české energetiky názor.

Stavbu nového jaderného zdroje v Česku dnes podpořil také šéf tuzemské společnosti innogy Energie Tomáš Varcop. "Ač plynař, věřím na jádro. Myslím si, že by bylo dlouhodobě špatně vzdávat se našeho know-how v této oblasti," uvedl. Skupina innogy je největším tuzemským distributorem plynu.

Jiří Feist, ředitel pro strategii firmy EP Energy z Energetického a průmyslového holdingu (EPH) podnikatele Daniela Křetínského upozornil, že případné odsunutí rozhodnutí o novém jaderném bloku za rok 2030 by znamenalo, že zkušenost pracovníků se stavbou bloků by už neexistovala.

EPH předloni vstoupil do vlastnické struktury společnosti Slovenské elektrárne. Na Slovensku jsou aktuálně dokončovány dva bloky v Jaderné elektrárně Mochovce. Dostavba elektrárny se proti původním odhadům zpozdila a náklady na projekt výrazněji stouply. "Jeden z největších problémů dostavby Mochovců je, že to dostavují ti, kteří dostavovali Temelín. Dnes už jsou většinou v penzi," dodal Feist. Jihočeskou elektrárnu ČEZ spustil v prosinci 2000, maximálního výkonu dosáhla poprvé v roce 2003.

Výstavbu nového jaderného bloku čistě z peněz ČEZ podporoval Babiš ještě jako ministr financí v minulé vládě. Argumentoval mimo jiné tím, že firma má peněz dost. Podobný krok by ale mohl být nevýhodný pro minoritní akcionáře. Začalo se proto řešit možné rozdělení nebo transformace ČEZ.

Mimo jiné vzniká tým expertů, který by měl s ČEZ rozdělení řešit. Majoritním akcionářem největší tuzemské energetické firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.

ČEZ celkem zkoumal šest možných alternativ rozdělení. Nejpreferovanější variantou je ta, že by stát plně vlastnil jadernou, uhelnou, těžební a obchodní část. "Nový ČEZ", ve kterém by si měl stát v první fázi ponechat 51 procent, by zahrnoval distribuci, prodej, obnovitelné zdroje a energetické služby ESCO. Podíl státu v této firmě by se postupně mohl snížit na 25 procent.