Češi v dluhové pasti: Experti zavrhli sedmiletou variantu oddlužení fyzických osob

V určité obměně tak zřejmě zůstane zachována pětiletá varianta oddlužení a ve hře je stále i zkrácená tříletá podoba, kdy by dlužník musel uhradit alespoň 50 procent dluhu.

"Problém vysoké předluženosti části českých obyvatel nelze v žádném případě podceňovat a je potřeba pro něj ze strany státu nalézt vhodné řešení. Toto řešení by ale na rozdíl od původních záměrů ministerstva spravedlnosti mělo být rozumným kompromisem, jenž zohlední nejen situaci dlužníků, ale též práva poctivých věřitelů," uvedl prezident asociace Pavel Staněk.

Podle Výborného je momentálně takový kompromis hledán v podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení, jemuž předsedá. "Z diskuse na podvýboru je zcela zřejmé, že návrh tak, jak ho podalo ministerstvo spravedlnosti, ještě dozná řady parametrických změn," podotkl.

Pravděpodobnou variantou je podle něj zachování současné pětileté podoby oddlužení s tím rozdílem, že schopnost dlužníka splatit požadovaných 30 procent dluhu by nebyla posuzována při vstupu do oddlužení, ale až na jeho konci. Bude na soudcích, zda na konci uznají, že dotyčný dlužník dělal maximum možného, a zda mu i v případě, že se mu nepodaří splatit alespoň 30 procent dluhu, oddlužení umožní, dodal.

Insolvenční správce Michal Žižlavský připomněl, že přijetí projednávané novely bude bez ohledu na její konkrétní výslednou podobu nepochybně znamenat výrazný nárůst agendy na straně insolvenčních správců, kterou s dosavadním personálním obsazením a materiálním vybavením nebudou schopni odbavit. Podle místopředsedy Krajského soudu v Ústí nad Labem Tomáše Zadražila stojí aktuálně před podobným problémem i česká justice, která na tak velkou zátěž nových případů není připravena.

Náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Filip Hanzlík poukázal na to, že paralelně s úpravou insolvenčního zákona by se stát měl zabývat i otázkami v oblasti exekucí, které by umožnily snížit počet vedených i nově zahajovaných exekučních řízení. Na vhodnost souběžných úprav exekuční legislativy upozornil také prezident Exekutorské komory Vladimír Plášil. Podle jeho slov by se exekutoři mohli sami v některých případech aktivně zapojit do insolvenčního řízení.

Novela insolvenčního zákona má zpřístupnit institut oddlužení širšímu okruhu dlužníků. Do procesu oddlužení by podle ní mohli vstoupit dlužníci bez ohledu na výši svých závazků. Proces by trval tři, pět nebo sedm let v závislosti na splacených dluzích. Předloha by odstranila nynější vstupní podmínku, podle níž musí být dlužník schopen uhradit během pěti let aspoň 30 procent dluhů. Novela se ve Sněmovně podle Výborného ve druhém a třetím čtení neobjeví dříve než na podzim.